Hazmburská tabule
| Hazmburská tabule | |
.JPG) Vrch Hazmburk v Klapské tabuli | |
| Nejvyšší bod | 429 m n. m. (Hazmburk) |
|---|---|
| Rozloha | 359,1 km² |
| Střední výška | 233 m n. m. |
| Nadřazená jednotka | Dolnooharská tabule |
| Sousední jednotky | Řipská tabule Terezínská kotlina České středohoří Džbán Rakovnická pahorkatina Mostecká pánev |
| Podřazené jednotky | Klapská tabule Dolnooharská niva Lounská pahorkatina Smolnická stupňovina |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Horniny | slínovec, jílovec, vápenec, neovulkanit |
| Povodí | Ohře → Labe |
| Souřadnice | 50°23′13″ s. š., 13°54′45″ v. d. |
| Identifikátory | |
| Kód geomorf. jednotky | VIB-1A |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hazmburská tabule je geomorfologický podcelek v severozápadní části Dolnooharské tabule, ležící v okresech Litoměřice a Louny v Ústeckém kraji.
Poloha a sídla
Podcelek se rozkládá zhruba mezi sídly Lovosice (na severu), Budyně nad Ohří (na severovýchodě), Peruc a Hříškov (na jihovýchodě), Měcholupy (na jihozápadě), Postoloprty (na západě) a Libčeves (na severozápadě). Zcela uvnitř podcelku je z větších sídel okresní město Louny.[1]
Geomorfologické členění
Podcelek Hazmburská tabule (dle značení Jaromíra Demka VIB–1A) náleží do celku Dolnooharská tabule. Dále se člení na okrsky Klapská tabule (VIB–1A–1) na severovýchodě, Dolnooharská niva (VIB–1A–2) ve střední části, Lounská pahorkatina (VIB–1A–3) na jihozápadě a Smolnická stupňovina (VIB–A–4) na jihu.[2]
Oproti Demkovu členění je v podrobnějším členění Balatky a Kalvody[3] navíc okrsek Lenešický úval, zatímco chybí Dolnooharská niva.
Tabule sousedí s dalšími podcelky Dolnooharské tabule (Řipská tabule na jihovýchodě, Terezínská kotlina na severovýchodě) a s celky České středohoří na severozápadě, Mostecká pánev na západě, Rakovnická pahorkatina na jihozápadě a Džbán na jihu.[2]
Kompletní geomorfologické členění celé Dolnooharské tabule uvádí následující tabulka:
Významné vrcholy
Nejvyšším vrcholem Hazmburské tabule je Hazmburk (429 m n. m.).
| název vrcholu | výška (m n. m.) | podřazená jednotka |
|---|---|---|
| Hazmburk | 429 | Klapská tabule |
| V Březinách | 388 | Smolnická stupňovina |
| Draha | 355 | Lounská pahorkatina |
| Bytiny | 338 | Smolnická stupňovina |
| Ovčí vrch | 317 | Lounská pahorkatina |
| Baba | 306 | Klapská tabule |
| Blšanský Chlum | 293 | Lounská pahorkatina |
| Syslík | 285 | Klapská tabule |
| Přední vršek | 279 | Klapská tabule |
| Rohatec | 264 | Klapská tabule |
| Na Kamenici | 264 | Lounská pahorkatina |
| Jiřetín | 252 | Klapská tabule |
| Humenský vrch | 246 | Klapská tabule |
| Průhon | 241 | Klapská tabule |
| Březenský vrch | 237 | Lounská pahorkatina |
| Mělce | 223 | Lounská pahorkatina |
| Prašný vrch | 205 | Smolnická stupňovina |
Odkazy
Reference
- ↑ Hazmburská tabule na Mapy.cz
- ↑ a b DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.
- ↑ BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Lehotsky, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Palu, Licence: CC BY-SA 3.0
Pohled z vodárenské věže na východoseverovýchod. Vlevo Louny s Hazmburkem v pozadí, vpravo průmyslová zóna Louny - jihovýchod, v pozadí Blšanský chlum.
Autor: Nador, Licence: CC BY-SA 4.0
Jez na řece Ohři v Lounech a Jiráskův mlýn.