Heřman (opat)

Jeho Milost Heřman, OCist.
2. opat cisterciáckého kláštera v Oseku
(c) I, SajoR, CC BY-SA 2.5
Církev	římskokatolická
Období služby	1205 – 1209
Předchůdce	Ruthard
Nástupce	Jan I.
Zasvěcený život
Institut	cisterciáci
Osobní údaje
Datum narození	12. století
Národnost	německá
Povolání	římskokatolický duchovní
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Opat Heřman, OCist. (německy Hermann) byl český římskokatolický duchovní, druhý opat cisterciáckého kláštera Oseku v letech 1205^[1] – 1209.

Opat Heřman, který byl zvolen bezprostředně po prvním oseckém opatovi Ruthardovi a s jistotou je doložen až v letech 1207-1209.

Pravděpodobně za jeho úřadování obdržel Osecký klášter významné konfirmační listiny od představitelů státu i církve, včetně tří listin papeže Inocence III. v průběhu roku 1207. S vypravením posla do Říma se spojovaly velké náklady, včetně vydání, která byla spojena s žádostí u papežské kurie. Protože kláštery v počátcích své existence neoplývaly finanční hotovostí, zřejmě z těchto důvodů se Heřman zadlužil u tuskulského biskupa – kardinála Mikuláše de Romanis, aby mohl zaplatit všechny náklady. Osecký klášter tak získal papežské schválení.

Podle listinného falza, hlásícího se k roku 1208, byly základy původního románského klášterního kostela položeny již v letech 1206^[1] nebo 1207,^[2][3] tedy v době oseckého opata Heřmana. Podle jiného falza, hlásícího se k roku 1209, světil pražský biskup Daniel II. v Oseku hřbitov a oltář svatých Petra a Pavla.^[2] Opat Heřman mohl být tím, kdo biskupa Daniela II. pozval.

• CHARVÁTOVÁ, Kateřina. Dějiny cisterckého řádu v Čechách 1142-1420. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2013. 482 s. ISBN 978-80-246-2200-2. S. 390, 417. 

• Seznam opatů cisterciáckého kláštera v Oseku

• Seznam oseckých opatů (německy)

Předchůdce: Ruthard

2. opat cisterciáckého kláštera v Oseku u Duchcova Heřman 1205 – 1209

Nástupce: Jan I.