Heřman Hannibal Blümegen

Jeho biskupská Milost Heřman Hannibal Blümegen
XI. královéhradecký biskup
Mons. Heřman Hannibal Blümegen
Církev	římskokatolická
Předchůdce	Antonín Petr Příchovský z Příchovic
Nástupce	Jan Ondřej Kayser z Kaysernu
Svěcení
Biskupské svěcení	27. května 1764
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady	biskup královéhradecký (1763–1774) úřad 2 (rok–rok)
Zúčastnil se	významné události 1 významné události 2
Osobní údaje
Datum narození	1. července 1716
Místo narození	Vídeň Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Datum úmrtí	20. října 1774 (ve věku 58 let)
Místo úmrtí	Brno Moravské markrabství Moravské markrabství
Vyznání	římskokatolické
Příbuzní	Jan Kryštof Blümegen a Jindřich Kajetán Blümegen (sourozenci)
Povolání	Římskokatolický duchovní
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Heřman Hannibal svobodný pán z Blümegenu (německy Hermann Hannibal von Blümegen, 1. června 1716 Vídeň – 20. října 1774 Brno^[1]) byl římskokatolický duchovní, kanovník a prelát olomoucké a brněnské kapituly, který se roku 1763 stal biskupem královéhradeckým.

Rodina

Jeho rodiči byli Heřman Jošt svobodný pán z Blümegenu (Hermann Jodok von Blümegen), tajný rada a kancléř knížete-opata v Kemptenu a od roku 1720 císařský rada a jeho manželka Isabela Marie Alžběta Jenovéfa z Deuringu. Rod sv. pánů z Blümegenu patřil od roku 1722 mezi dolnorakouskou šlechtu a od roku 1723 měla také český baronský titul.

Heřman Hannibal měl sedm sourozenců:

• Antonie Františka † 1719,
• Marie Josefa * 12. 4. 1709, † 1760,
• Marie Anna Antonie * 12. 7. 1712, † 20. 12. 1767, abatyše klarisek ve Vídni,
• Jindřich Kajetán Pavel * 29. 6. 1715, † 30. 7. 1788, jeho manželkou byla Marie Antonie Anna Chorinská z Ledské (* 2. 2. 1737), sestra pomocného královéhradeckého biskupa Matyáše Chorinského),
• Marie Anna * 4. 10. 1718, † 1774,
• Marie Jenovéfa * 8. 4. 1720, † 1789, dominikánka
• Jan Kryštof Jindřich Cyril Felix * 9. 7. 1722, † 1803.

Kariéra

Heřman Hannibal studoval na univerzitě La Sapienza v Římě, kde roku 1735 získal titul doktora obojího práva.

Poté sloužil jako prelát, V roce 1738 se stal kanovník olomoucké Metropolitní kapituly u svatého Václava.

Roku 1750 se stal děkanem a o rok později proboštem brněnské Královské stoliční kapituly sv. Petra a Pavla a 5. listopadu 1763 jej královna Marie Terezie jmenovala biskupem královéhradecké diecéze. V této funkci 9. dubna 1764 potvrdil papež Klement XIII. a biskupské svěcení se odehrálo 27. května a následná intronizace (nastolení) 15. srpna 1764.

Využil také svého práva, které měli biskupové v Habsburské monarchii, zvolit si jeden den na oslavu významného světce. Proto 18. prosince 1772 vyhlásil druhého patrona diecéze sv. Jana Nepomuckého s oslavou svátku 16. května (1. patron sv. Klement v roce 1714, 3. patron sv. Vojtěch v roce 2000).

V roce 1765 založil v královéhradecké diecézi 20 nových farností. Při obsazování těchto farností se dostal do sporu s kapitulou u Svatého Ducha. Spory vyvrcholily v roce 1767, kdy byl raněn mrtvicí. Přestěhoval se do Brna. Těžce nemocný si v roce 1765 zvolil za svého zástupce Matouše hraběte Chorinského barona z Ledské. Ten se za několik let stal světícím biskupem královéhradeckým a 1. biskupem brněnským. Biskup Heřman Hanibal dal v letech 1750–1766 postavit zámek ve Vizovicích.

Zemřel v Brně, kde byl pohřben v kryptě kapituly sv. Petra a Pavla.

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Heřman Hannibal Blümegen na Wikimedia Commons

Literatura

• Aleš Zelenka: Hermann von Blümegen. In: Erwin Gatz: Die Bischöfe des Heiligen Römischen Reiches 1648–1803. Verlag Duncker & Humblot, Berlin 1990, S. 34–35, ISBN 3-428-06763-0.
• VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 5. sešit : Bi-Bog. Praha: Libri, 2006. 478-585 s. ISBN 80-7277-309-7. S. 570–571. 

Předchůdce: Antonín Petr Příchovský z Příchovic

11. biskup královéhradecký 1763–1774

Nástupce: Jan Ondřej Kayser z Kaysernu