Heřman II. Celjský

Heřman II. Celjský
hrabě z Celje
Portrét
Heřman Celjský v Richentalově kronice
Titulychorvatský bán
Narození1365
Úmrtí13. října 1435
Bratislava
PohřbenKlášter Pleterje
ManželkaAnna ze Schaunbergu
PotomciFridrich II. Celjský
Heřman III. Celjský
Alžběta Celjská
Anna Celjská
Ludvík
Barbora Celjská
Heřman Celjský
DynastieCeljští
OtecHeřman I. Celjský
MatkaKateřina Bosenská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Heřman II. Celjský (1365?13. října 1435, Bratislava) byl hrabě z Celje a bán Chorvatska, Slavonie a Dalmácie. Roku 1403 založil kartuziánský klášter Pleterje.

Život

Narodil se jako syn Heřmana I. Celjského a Kateřiny, dcery bosenského bána Štěpána II. Kotromaniće. Po roce 1385 se stal hlavou dynastie Celjských.

V bitvě u Nikopole v roce 1396 zachránil život uherskému králi a budoucímu císaři Zikmundovi Lucemburskému a stal se jeho rádcem a důvěrníkem. V únoru 1397 se podílel na potlačení vzpoury Lackfiovců proti Zikmundovi, který mu pak svěřil do správy zabavené majetky Lackfiovců v Záhoří (Varaždinská župa) a Mezimuří. V srpnu 1397 dostal darem hrady Vrbovec a Vinica a město Varaždin. V roce 1399 dostal celé Záhoří s dalšími osmi hradními panstvími (Cesargrad, Kostel, Krapina, Oštrc, Lobor, Belec, Trakošćan, Lepoglava). Od té doby měl titul hraběte z Celje a Záhoří a patřil k nejmocnějším pánům v Uhersku.

V roce 1401 se podílel na vysvobození Zikmunda ze zajetí, jehož tehdy zasnoubil se svou dcerou Barborou. Za manželku si ji Zikmund vzal v listopadu 1405. Další dceru, Annu, zasnoubil s Mikulášem II. Gorjanským, vzali se před rokem 1408. Spolu se synem Fridrichem se stal v roce 1408 zakládajícím členem Dračího řádu. Zúčastnil se kostnického koncilu. Byl rozhodčím sporu rakouských vévodů Leopolda IV. a Arnošta Železného. Bosenský král Štěpán Tvrtko II. mu odkázal zemi, neboť nezanechal dědice.

V Uhersku dlouhý čas nezastával žádnou hodnost, s výjimkou chorvatsko-slavonského bánství, které zastával od dubna 1406 do ledna 1408. Až v roce 1423 se stal slavonským bánem a tuto hodnost zastával až do své smrti.

Ve 20. letech 15. století se zkomplikoval jeho rodinný život. Syn Fridrich v roce 1422 zavraždil svou manželku Alžbětu Frankopanskou, protože si chtěl vzít za manželku svou milenku Veroniku Desenišskou. Zikmund ho odsoudil a odevzdal otci do vězení. Heřman zavřel syna na hradě Celje a Veroniku uškrtil. Když v roce 1426 zemřel po pádu z koně[1] jeho nejmladší syn Heřman, byl Fridrich jediným dědicem a zakrátko byl omilostněn. Po smrti Heřmana v roce 1435 vedoucí úlohu v rodině převzal Oldřich II. Celjský, Fridrichův syn.

Literatura

  • Művészet Zsigmond király korában 1387 - 1437 (Budapešť, 1987) ISBN 963-7381-31-7

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hermann II. Celjský na slovenské Wikipedii.

  1. DVOŘÁKOVÁ, Daniela. Barbora Celjská. Čierna kráľovná. Životný príbeh uhorskej, rímsko-nemeckej a českej kráľovnej [1392 - 1451]. [s.l.]: Vydavateľstvo Rak, 2014. ISBN 978-80-85501-60-5. 

Externí odkazy

Předchůdce:
Ladislav Grdevacký
Znak z doby nástupuchorvatský bán
14061407
Znak z doby konce vládyNástupce:
Heřman II. Celjský
Předchůdce:
Heřman II. Celjský
Znak z doby nástupuslavonský bán
14231435
Znak z doby konce vládyNástupce:
Mikuláš Frankopan

Média použitá na této stránce

HRV Slavonia COA.svg
Coat of arms representing region of Slavonia in the crown of the official coat of arms of Croatia.
Herman II, Count of Celje.jpg
Original Source: Chronik des Konstanzer Konzils von Ulrich Richental, 1483, Ink, LXXXVI r. Herman II, Count of Celje.
Coat of arms of Croatia 1495.svg
Vectorization of the 1495 Coat of arms of Croatia.