Heřman II. Celjský

Heřman II. Celjský
hrabě z Celje
Heřman Celjský v Richentalově kronice
Tituly	chorvatský bán
Narození	1361 Celje
Úmrtí	13. října 1435 (ve věku 73–74 let) Bratislava
Pohřben	Klášter Pleterje
Manželka	Anna ze Schaunbergu
Potomci	Fridrich II. Celjský Heřman III. Celjský Alžběta Celjská Anna Celjská Ludvík Barbora Celjská Heřman Celjský
Dynastie	Celjští
Otec	Heřman I. Celjský
Matka	Kateřina Bosenská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Heřman II. Celjský (1361 – 13. října 1435, Bratislava) byl hrabě z Celje a bán Chorvatska, Slavonie a Dalmácie. Roku 1403 založil kartuziánský klášter Pleterje.

Narodil se jako syn Heřmana I. Celjského a Kateřiny, dcery bosenského bána Štěpána II. Kotromaniće. Po roce 1385 se stal hlavou dynastie Celjských.

V bitvě u Nikopole v roce 1396 zachránil život uherskému králi a budoucímu císaři Zikmundovi Lucemburskému a stal se jeho rádcem a důvěrníkem. V únoru 1397 se podílel na potlačení vzpoury Lackfiovců proti Zikmundovi, který mu pak svěřil do správy zabavené majetky Lackfiovců v Záhoří (Varaždinská župa) a Mezimuří. V srpnu 1397 dostal darem hrady Vrbovec a Vinica a město Varaždin. V roce 1399 dostal celé Záhoří s dalšími osmi hradními panstvími (Cesargrad, Kostel, Krapina, Oštrc, Lobor, Belec, Trakošćan, Lepoglava). Od té doby měl titul hraběte z Celje a Záhoří a patřil k nejmocnějším pánům v Uhersku.

V roce 1401 se podílel na vysvobození Zikmunda ze zajetí, jehož tehdy zasnoubil se svou dcerou Barborou. Za manželku si ji Zikmund vzal v listopadu 1405. Další dceru, Annu, zasnoubil s Mikulášem II. Gorjanským, vzali se před rokem 1408. Spolu se synem Fridrichem se stal v roce 1408 zakládajícím členem Dračího řádu. Zúčastnil se kostnického koncilu. Byl rozhodčím sporu rakouských vévodů Leopolda IV. a Arnošta Železného. Bosenský král Štěpán Tvrtko II. mu odkázal zemi, neboť nezanechal dědice.

V Uhersku dlouhý čas nezastával žádnou hodnost, s výjimkou chorvatsko-slavonského bánství, které zastával od dubna 1406 do ledna 1408. Až v roce 1423 se stal slavonským bánem a tuto hodnost zastával až do své smrti.

Ve 20. letech 15. století se zkomplikoval jeho rodinný život. Syn Fridrich v roce 1422 zavraždil svou manželku Alžbětu Frankopanskou, protože si chtěl vzít za manželku svou milenku Veroniku Desenišskou. Zikmund ho odsoudil a odevzdal otci do vězení. Heřman zavřel syna na hradě Celje a Veroniku uškrtil. Když v roce 1426 zemřel po pádu z koně^[1] jeho nejmladší syn Heřman, byl Fridrich jediným dědicem a zakrátko byl omilostněn. Po smrti Heřmana v roce 1435 vedoucí úlohu v rodině převzal Oldřich II. Celjský, Fridrichův syn.

• Művészet Zsigmond király korában 1387 - 1437 (Budapešť, 1987) ISBN 963-7381-31-7

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hermann II. Celjský na slovenské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Heřman II. Celjský na Wikimedia Commons

Předchůdce: Ladislav Grdevacký

chorvatský bán 1406–1407

Nástupce: Heřman II. Celjský

Předchůdce: Heřman II. Celjský

slavonský bán 1423–1435

Nástupce: Mikuláš Frankopan