Heřman Josef Tyl

Heřman Josef Tyl
Narození	31. července 1914 Cakov
Úmrtí	10. prosince 1993 (ve věku 79 let) Mariánské Lázně
Povolání	katolický kněz
Ocenění	Cena ÚSTR za svobodu, demokracii a lidská práva (2014) Československá medaile za zásluhy I. stupně Československý válečný kříž 1939
Nábož. vyznání	katolická církev
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Heřman Josef Tyl (31. července 1914, Cakov – 10. prosince 1993, Mariánské Lázně) byl premonstrátský kanovník, převor a později opat kláštera Teplá. Patřil mezi významné osobnosti katolické církve v Československu 20. století.

Narodil se v Cakově v okrese Olomouc. Po maturitě na Arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži byl přijat do noviciátu v klášteře – kanonii premonstrátů v Nové Říši, kde přijal řeholní jméno Heřman Josef. Studoval teologii, a 5. července 1940 byl vysvěcen na kněze.

V novoříšském klášteře zastával funkci provizora (správce hospodářských záležitostí kanonie). V roce 1942 byl spolu s celým řeholním osazenstvem kláštera zatčen gestapem, postupně se svými spolubratry prošel vězením v Jihlavě, v Brně v Kounicových kolejích, a následně koncentráky v Osvětimi a Buchenwaldu.

Do Osvětimi se dostali 16. ledna 1942. Heřman již od transportního vagonu nesl na zádech spolubratra Hrachovského, který trpěl svalovou atrofii.^[1] Během čtrnácti dní většina vězněných novoříšských kapitulárů, včetně opata Pavla Součka, zahynula.^[2] V roce 2013 byl otevřen beatifikační proces P. Součka a druhů, svědků víry: Norberta Hrachovského, Siarda Nevrkly, Vavřince Novotného a Zikmunda Záběhlického.^[3]

V roce 1945 se P. Tyl mohl se zbytkem kapitulárů vrátit do Nové Říše. Dlouho zde však nepobyl, protože již v roce 1946 si jej za převora-administrátora (tj. převora s právy opata) zvolil klášter Teplá. V této době P. Tyl sepsal publikace o klášterech v Nové Říši a Teplé. Pedagogové a studenti Gymnázia Přírodní škola v pražských Holešovicích na školním webu zmiňují, že v Tylově pozůstalosti byl mimo jiné objeven rukopis knihy „Ježíš Kristus v koncentračním táboře“ (datovaný do roku 1948). Součástí knihy je i doposud nepublikovaná Křížová cesta (z roku 1943), kterou H. J. Tyl napsal pro své spoluvězně v koncentračním táboře Buchenwald.^[4] Tylovo jméno je uvedeno v seznamu českých katolických kněží a řeholníků perzekvovaných nacistickým režimem.

Dne 14. února 1950 byl komunistickými orgány P. Tyl zatčen a odsouzen ke dvanácti letům vězení. Po téměř devíti letech, 12. prosince 1958, byl podmínečně propuštěn.^[5] Jakožto duchovní bez státního souhlasu k výkonu duchovenské činnosti byl nucen najít si civilní zaměstnání. Pracoval jako skladník a nakonec i jako místopředseda JZD v rodném Cakově.^[5]

Od roku 1964 směl opět působit v duchovní správě. Byl administrátorem v Bohuslavicích u Konice a od 6. srpna 1969 administrátorem děkanství v Mariánských Lázních.^[5] Zde mu jako kaplan vypomáhal pozdější pražský světící biskup Karel Herbst.^[6] Dne 31. července 1974, v den svých šedesátých narozenin, přišel Heřman Tyl opět o státní souhlas a další nelehká léta strávil v Bítově na Znojemsku.^[6] Teprve v březnu 1987 se mohl oficiálně vrátit ke službě duchovního v olomoucké farnosti svatého Mořice a od října 1987 do roku 1990 sloužil ve farnosti Slatinice u Olomouce. ^[5][7]

Krátce před Sametovou revolucí, dne 19. září 1989, byl P. Tyl zvolen opatem v klášteře Teplá a 14. října 1989 přijal opatskou benedikci.^[8] Dva roky nato se jako bývalý politický vězeň dočkal soudní rehabilitace.^[8] Kvůli zhoršujícímu se zdravotnímu stavu P. Tyla plně zastupoval převor Hugo Josef Pitel (od roku 1991).^[5]

Heřman Josef Tyl zemřel 10. prosince 1993 v Mariánských Lázních a je pohřben na klášterním hřbitově v Teplé.^[8]

V českém historickém dramatu Bumerang z roku 1996 (režie Hynek Bočan, scénář Jiří Stránský) ztvárnil opata Heřmana Tyla herec Stanislav Zindulka.^[9]

• Psancem (vlastní životopis)
• Moji nejdražší (2 díly)
• Opatský chrám sv. Petra a Pavla v Nové říši (Věnováno památce 300. výročí příchodu premonstrátů do Nové Říše na Moravě : 1641–1941)
• Klášter Teplá
• Strom krásný a urostlý – myšlenky a vzpomínky z let 1951–1958
• Dar z koncentračního tábora české dívce

• Buď ryba nebo rak, Literárně-hudební pásmo z dopisů a motáků Heřmana Josefa Tyla, premonstrátského opata, které posílal z nacistických a komunistických koncentračních táborů. V roce 2014 pro Český rozhlas připravila Jana Doležalová. V režii Markéty Jahodové účinkovali Jan Šťastný a Jana Franková Doležalová.^[10]

• Prezident republiky dr. Edvard Beneš mu udělil 18. 7. 1947 Československý válečný kříž a Československou vojenskou medaili za zásluhy 1. stupně .^[5]
• V roce 2014 mu byla udělena Cena Václava Bendy (in memoriam).^[11]

• Seznam opatů premonstrátského kláštera v Teplé

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Heřman Josef Tyl na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Heřman Josef Tyl
• http://www.iencyklopedie.cz/tyl-josef-herman/
• Historický ústav AV ČR
• Seznam děl

Předchůdce: Karl Petrus Möhler Opat

Prior de regimine tepelského kláštera Heřman Josef Tyl 1946–1952

Nástupce: Heřman Josef Tyl (po roce 1989)

Předchůdce: Karl Petrus Möhler (1944 - 1946)

51. opat tepelského kláštera Heřman Josef Tyl 1989–1992

Nástupce: Jan Křtitel Vladimír Franze