Heřman Petr Künigl

Heřman Petr hrabě Künigl
Erb rodu Küniglů
Vojenská služba
Služba	Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Hodnost	polní zbrojmistr 1841 polní podmaršál 1826 generálmajor 1812
Narození	24. dubna 1765
Úmrtí	30. května 1853 (ve věku 88 let)
Titul	hraběcí stav v Rakousku
Rodiče	Šebestián František z Küniglu a Marie Terezie z Černínová z Chudenic
Příbuzní	Kašpar Heřman z Küniglu (sourozenec)
Profese	důstojník
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Heřman Petr hrabě Künigl (německy Hermann Peter Graf Künigl, Freiherr von Ehrenburg und Warth) (24. dubna 1765 Bezděkov – 30. května 1853 Vídeň) byl rakouský generál. Od roku 1785 sloužil v císařské armádě, uplatnil se jako důstojník dělostřelectva, vynikl účastí v napoleonských válkách, svou kariéru završil v druhé nejvyšší armádní hodnosti polního zbrojmistra.

Životopis

Pocházel ze starého šlechtického rodu z Tyrolska povýšeného v roce 1662 do hraběcího stavu. Patřil k linii, která se počátkem 18. století usadila v Čechách. Narodil se na zámku Bezděkov jako nejmladší syn krajského hejtmana Šebestiána Františka Künigla (1720–1783) a jeho manželky Marie Terezie, rozené Černínové z Chudenic (1724–1800), kmotrem byl Heřman Jakub Černín. V sedmnácti letech vstoupil do armády a jako dělostřelecký důstojník vynikl již ve válce s Tureckem při dobytí Bělehradu (1789). Poté bojoval ve válkách s revoluční Francií, v roce 1794 dosáhl hodnosti kapitána. Krátce nato padl do zajetí, ze kterého byl propuštěn výměnou za francouzského důstojníka. V roce 1800 byl povýšen na majora a o rok později získal titul císařského komorníka. Postupoval v hodnostech (podplukovník 1807, plukovník 1809) a v Napoleonově tažení z roku 1809 (válka páté koalice) byl velitelem dělostřelectva 4. armádního sboru. Pod velením generála Rosenberga bojoval ve vítězné bitvě u Aspern, v následující prohrané bitvě u Wagramu pod ním padl kůň.

V roce 1812 byl povýšen na generálmajora a o rok později se vyznamenal v bitvě u Lipska (1813), načež od ruského cara Alexandra I. získal Řád sv. Anny. Po napoleonských válkách byl velitelem dělostřelectva ve spolkové pevnosti v Mohuči a krátce působil u spojenecké okupační armády ve Francii. V roce 1819 obdržel pruský Řád červené orlice a od roku 1821 byl členem dvorské válečné rady ve Vídni. V roce 1826 dosáhl hodnosti polního podmaršála, v roce 1834 byl jmenován tajným radou a v roce 1841 byl nakonec povýšen na polního zbrojmistra. Mezitím obdržel komandérský kříž uherského Řádu sv. Štěpána (1838). I když již od konce napoleonských válek nebojoval, penzionován byl formálně až v roce 1848.^[1]

Se svými staršími bratry vlastnil po otci panství Bezděkov, které společně prodali v roce 1802.^[2][3] Nejstarší z bratrů Kašpar Heřman (1745–1824) patřil k významným osobnostem vlastnil v západních Čechách panství Bezděkov a patřil k významným osobnostem zednářského hnutí. Heřmanovi synovci Vincenc (1801–1868) a Alois (1808–1870) dosáhli v rakousko-uherské armádě hodnosti generálmajora a zemřeli jako bezdětní poslední potomci české větve Küniglů.^[4][5]

Odkazy

Reference

Literatura

• DOSTÁL, Tomáš: Poslední vítězné tažení císaře Napoleona. Francouzsko-rakouská válka v roce 1809; České Budějovice, 2008; 321 s. ISBN 978-80-86829-34-0
• KOVAŘÍK, Jiří: Bitva národů: Napoleonova porážka u Lipska roku 1813; Praha, 2019; 448 s. ISBN 978-80-7497-270-6

Externí odkazy

• Heřman Petr Künigl na webu napoleon-series
• Heřman Petr Künigl in: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich