Heda Gablerová

Heda Gablerová
Autor	Henrik Ibsen
Jazyk	norština
Žánr	tragédie
Ocenění	Cena Laurence Oliviera
Datum vydání	1890
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Heda Gablerová (Hedda Gabler) – ve starších českých překladech Hedda Gablerová – je drama Henrika Ibsena napsané roku 1890. Knižně vyšlo 16. prosince 1890 v nakladatelství Gyldendal v Kodani. Světová premiéra díla se konala za přítomnosti autora 31. ledna 1891 v mnichovském Residentztheater. Inscenace neměla velký úspěch a většina kritiků ji odmítala. Dnes patří toto drama k nejoblíbenějším a nejhranějším Ibsenovým hrám. ^[1]

Česká premiéra v překladu Huga Kosterky se odehrála 21. března 1906 ve Švandově divadle v Praze, režíroval ji Vilém Táborský, hlavní roli hrála Marie Táborská.

Drama o čtyřech dějstvích se odehrává v obývacím pokoji Tesmanových během dvou dnů. Všechny dramatické okamžiky se odehrávají za scénou.

Hlavní postavou hry je Heda, dcera generála Gablera. Je to hrdá žena milující společenský život. Její manžel Dr. Jørgen Tesman je oddaný své práci a své ženě, ale v ničem nevyniká. Slečna Julie Tesmanová, Jørgenova tetička, puntičkářsky pečuje o svého synovce. JUDr. Brack, rodinný přítel, je vypočítavým člověkem, který si umí zařídit život podle svého. S paní Teou Elvstedovou – naivní, nepříliš bystrou dámou – se Heda zná od dětství. Eilert Løvborg, Hedina láska z mládí, má potenciál vykonat velké činy, je ovšem ve vleku své závislosti na alkoholu.

Jørgen se se svou ženou právě vrátil z tříměsíční svatební cesty a očekává, že získá dobré místo na univerzitě. Přichází paní Elvstedová a prosí o pomoc pro Eilerta Løvborga, který je jejím důvěrným přítelem. Doktor Brack informuje Jørgena o tom, že jeho povýšení není úplně jisté, na místo byl totiž vyhlášen konkurz. Eilert se setká s Hedou osamotě, kvůli ní totiž přijel do města. Rozkurážený Løvborg posléze odchází na pánskou jízdu k doktoru Brackovi. Tesman se v noci vrací z večírku s Eilertovou budoucí knihou, kterou našel ležet na ulici. Heda zůstává s rukopisem sama. Přichází zdrcený Løvborg zoufalý ze ztráty knihy. Heda mu neprozradí, že ji má u sebe, místo toho mu dá jednu z pistolí generála Gablera, aby se mohl zastřelit, a rukopis knihy tajně spálí.

Doktor Brack přináší zprávu o Eilertově smrti. Elvstedová a Tesman se rozhodnou zachránit knihu Eilerta Løvborga a začínají znovu skládat její obsah z poznámek. Doktor Brack Hedě naznačí, že kdyby řekl, čí byla pistole, jíž byl Løvborg zastřelen, měla by velké problémy. Heda reaguje sebevraždou.

Heda Gablerová patří k Ibsenovým dramatům společenským. Děj je částečně retrospektivní. Vztahy jednotlivých hrdinů procházejí vývojem. Všechny postavy se snaží najít východisko ze svého života a fungovat v přítomnosti podle daných rolí, ne všem se to ovšem daří. V dramatu lze vysledovat dvě linie postav. Na jedné straně stojí Heda, doktor Brack a Eilert Løvborg snažící se naplnit své ideální představy o životě, na druhé se nachází Jørgen Tesman, Tea Elvstedová a slečna Tesmanová, konformní lidé smíření s maloměšťáckým životem bez větších cílů. Heda se pokouší žít tak, jak si původně představovala, ale kvůli ubohosti svého manžela a limitujícím společenským konvencím se jí to nedaří. Neumí být šťastná. Chtěla by žít vznešeně, dělat velká gesta a nechat si je oplácet. Na světě už ovšem nemá nikoho, kdo by jí byl důstojným partnerem. Proto přichází o veškerou naději. Její smrt je jediným velkým činem, který může svobodně provést.

^{[2] [1]}

• Hugo Kosterka (19--)
• J. V. Voženílek (19--)
• Jaroslav Kvapil (19--)
• Jan Rak (1965)
• František Fröhlich (1981)

^[3]

• Švandovo divadlo Praha, premiéra 21. března 1906, režie Vilém Táborský
• České Národní divadlo v Brně, premiéra 11. ledna 1908, Antoš J. Frýda-Friedl
• Divadlo královského města Plzně, premiéra 30. listopadu 1908, režie Miloš Nový
• Národní divadlo, premiéra 13. ledna 1911, režie Jaroslav Kvapil
• Městské divadlo České Budějovice, premiéra 6. října 1913, režie Bedřich Jeřábek
• Stadt-Theater Troppau/Opava premiéra 19. října 1922, režie Willi Frank
• Národní divadlo v Brně, premiéra 8. února 1928, režie Karel Urbánek
• Státní divadlo Ostrava, premiéra 16. března 1928, režie Jaroslav Kvapil
• Státní konzervatoř hudby v Praze, premiéra 31. března 1936, režie Milan Svoboda
• Městské divadlo Pardubice, premiéra 3. října 1939, režie Antonín Kurš
• Divadlo Anny Sedláčkové, Praha, premiéra 4. dubna 1941, režie Milan Svoboda
• Středočeské divadlo Mladá Boleslav, premiéra 27. února 1947, režie E. M. Bergerová
• Divadelní studio JAMU, 18. března 1959, režie Libor Pleva
• Divadlo Františka Xavera Šaldy, Liberec 23. ledna 1965, režie Milan Votruba
• Městská divadla pražská, premiéra 22. dubna 1965, režie Alfréd Radok
• Divadlo pracujících Most, premiéra 21. září 1969, režie Antonín Novotný
• Divadlo Vítězného února, Hradec Králové, premiéra 20. října 1973, režie Jan Novák
• Divadlo E. F. Buriana, Praha, premiéra 5. dubna 1978, režie Josef Palla
• Realistické divadlo Zdeňka Nejedlého, Praha, premiéra 14. listopadu 1983, režie Karel Kříž
• Činoherní studio Ústí nad Labem, premiéra 28. května 1984, režie Ivan Rajmont
• Městské divadlo Brno, premiéra 14. září 1996, režie Zdeněk Černín
• Činoherní klub, Praha, premiéra 16. prosince 1996, režie Ladislav Smoček
• Těšínské divadlo, premiéra 28. října 2000, režie Jakub Korčák
• Skandinávský dům, premiéra 8. dubna 2006. režie Ondřej Buddeus
• Národní divadlo moravskoslezské, Ostrava, premiéra 7. června 2008, režie Jan Mikulášek
• Švandovo divadlo na Smíchově, Praha, premiéra 27. února 2010, režie Daniel Špinar
• Buranteater, Brno, premiéra 21. května 2011, režie Adam Doležal
• Horácké divadlo Jihlava, premiéra 19. 9. 2020, režie Tomáš Procházka
• Činoherní studio Ústí nad Labem, premiéra 27. 11. 2020 (online), režie David Šiktanc

• Hedda Gabler, britský film režiséra Matthew Johna z roku 2016

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Heda Gablerová na Wikimedia Commons
• Hedda Gablerová v databázi Archivu Národního divadla