Hedvábí eri
Eri je plané hedvábí získávané ze sekretu housenky Samia ricini, která se živí listy rostlin castor (Ricinus communis =skočec obecný) a kesser (Heteropanax fragrans). Název je odvozen od assamského slova era = ricin. [1]
Assam je považován za oblast vzniku hedvábí eri. Doba původu není známá, nejstarší písemné doklady pocházejí z roku 1779. [2]
V roce 2012 byl Ásám s 2013 tunami s odstupem největší dodavatel tohoto materiálu na světě. Plantáže s rostlinami castor a kesser měly rozlohu 825 ha.[3] V 21. století se začala zavádět výroba hedvábí eri také v jiných zemích, např. v Thajsku (20 rodin se tam zabývá chovem eri, předením a tkaním).[4]
“Výroba” hedvábných vláken
Krmení eri housenek
se provádí v zastřešených, vzdušných prostorách pravidelným podáváním listů z castoru nebo kesseru. Listy castoru se sklízejí 4× ročně, listy kesseru 3×, celkový roční výnos z kultivované plantáže obnáší 12- 14 t/ha.
Životní cyklus motýla eri (kladení vajíček-housenka-kukla-kokon-motýl) trvá 44 dní v létě nebo 85 dní v zimě. Vajíčka kladená motýlem se sbírají a skladují asi 9-15 dní až do vylíhnutí housenek. Housenky se pak uloží na palety (300 housenek na cca 1 m2 plochy) do dřevěného regálu, kde se krmí 4-5× denně listy castoru nebo kesseru po dobu 20-22 dní.
Získávání vlákna
Zralé housenky se přeloží do koše vystlaného suchým listím, kde se během 3-6 dní zakuklí. Když z kukly (kokonu) po 15-20 dnech odlétne motýl, suší se několik dní (obvykle) na slunci, odkližuje v horké alkalické lázni a zabalí do listu z banánovníku. Po 3-4 dnech se uvolní obsah kokonu, nečistoty a nežádoucí příměsi se vypláchnou vodou. Kokon obsahuje cca 1 g vláken v útržcích s maximální délkou 2 metry. [5]
Vlastnosti vlákna
Vlákna mají tloušťku 2-2,5 dtex, pevnost 3-3,5 g/dtex, tažnost 20-22 %. Vlákna jsou hřejivá téměř jako ovčí vlna s omakem podobným bavlně. Barva vláken je cihlově červená nebo (po odklížení) bílá.
Výroba příze
Předpřádlo
Vláknina v kokonech se před spřádáním odkližuje v alkalické lázni po dobu 2-3 hodin. Pro přípravu k předení jsou známé dvě technologie k výrobě vlákenného pramenu:
- bez mykání = 2 psáže rozvolňování (buben s pilkovým potahem) - stříhání (na délku 2 až 7 cm) - zjemňování válečkovým průtahovým ústrojím
- s mykáním = rozvolňování – mykání – stříhání – zjemňování
Předpřádací linka produkuje asi 500 g vlákenného pramene za hodinu.[6]
Dopřádání
Eri hedvábí se dá spřádat ručně, na různě upravených kolovratech i na prstencových dopřádacích strojích.[6]
V indickém Assamu bylo ve 2. dekádě 21. století v provozu asi 480 zařízení, z toho 436 míst s ruční metodou takli a 47 upravených kolovratů amber charka.
Ručně se dá upříst asi 5 gramů materiálu za hodinu, výkon kolovratu je cca šestinásobný.[7]
U ručního předení metodou takli (nebo takuri) se používá jako jediný nástroj vřeteno s hákovým vodičem příze na špičce. Předení sestává z přerušovaných úkonů: vedení svazku vláken přes vodič k vřetenu – otáčení přeslenem, zakrucování určité délky příze – navíjení příze na vřeteno.[8]
Upravený kolovrat zvaný amber chakra (jantarový kolovrat) zakrucuje pramínek vláken s pomocí vřetene s cívkou, na kterou se navíjí příze. U zdokonalených konstrukcí se k navíjení příze používá prstenec s běžcem, který obíhá kolem cívky. Chakra se staví se 2 až 6 vřeteny poháněnými nohou přes pedál nebo i elektromotorem.[9]
Tkaní z eri příze
se provádí téměř výlučně na jednoduchých ručních stavech, jen výjimečně vybavených listovkou nebo žakárovým ústrojím.[10] V roce 2012 bylo v Indii evidováno 200 tkalců hedvábí eri, v provozu bylo 48 ručních stavů.[7]
Použití
Eri je považováno za hedvábí chudých lidí. Tradičně se tkaniny z eri používaly na pánské čádory a dámské přehozy v přírodních barvách. V posledních desetiletích se vyrábějí z eri tkané sukně, halenky, vázanky, šály, často s výšivkami a pleteniny na svetříky apod.[11]
V evropském obchodě se textilie z eri hedvábí často propagují jako typicky ekologické výrobky, protože motýli se při zpracování jejich kokonů neusmrcují.[12] Pro amatérskou výrobu příze se nabízí posukovaný pramen z eri vláken za cca 250 €/kg.[13]
Reference
- ↑ Eri Silkworm Food Plant [online]. WAYS, 2011-01-03 [cit. 2017-05-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Kumar: Environmental Biology, APH Pubishing 2005, ISBN 9788176489140, str. 199
- ↑ Sericulture in Assam [online]. Government of Assam, 2017 [cit. 2017-05-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Eri silk: new in Thailand [online]. Luk Nok, 2017 [cit. 2017-05-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-01. (anglicky)
- ↑ Study [online]. Shodhganga, 2009 [cit. 2017-05-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Spinning of Eri Silk Yarn using Amber Charka Technique [online]. Fibre2Fashion, 2011-02-01 [cit. 2022-09-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b ANNUAL PRODUCTION RETURN OF SERICULTURE INDUSTRY OF THE YEAR 2011-12 [online]. GOVERNMENT OF WEST BENGAL V poslení, 2013 [cit. 2022-09-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-06-18. (anglicky)
- ↑ Sonwalkar: Handbook of Silk Technology, Taylor & Francis 1993 , ISBN 9788122404951, str. 56-107
- ↑ G.K.Ghosh/S.Ghosh: Indian Tetiles: Past and Present, APHcPublishing Corporation 1995, ISBN 81-7024-706-3, str. 49- 104
- ↑ Sericulture and traditional craft of silk weaving in Assam [online]. Central Muga Eri Research and Training Institute,, 2009-08-12 [cit. 2017-05-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Eri Silk of Assam [online]. WAYS, 2010-10-07 [cit. 2017-05-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Hara Shirt [online]. Folkdays, 2013-2014 [cit. 2017-05-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-16. (německy)
- ↑ Eri Seide [online]. Wollinchen, 2006 datum přístupu = 2020-10-20. Dostupné online. (německy)
Média použitá na této stránce
Autor: Javedgolaghat, Licence: CC BY-SA 4.0
Thid is a assamese traditional attire. It is called mekhela sador. It is made from eri silk.
Autor: Simtastic01, Licence: CC BY-SA 4.0
Image of Eri silk fiber seen at 7Weaves, Assam, as part of Eri silk production by indigenous people
Autor: Simtastic01, Licence: CC BY-SA 4.0
Image of Eri silk clothes dyed with natural dyes, as seen at 7Weaves, Assam, by indigenous people
Autor: Simtastic01, Licence: CC BY-SA 4.0
Certain communities in Assam rear Eri silk worm like this
Autor: Simtastic01, Licence: CC BY-SA 4.0
Photo of Eri cocoons seen at 7Weaves, used in production of Eri silk in Assam by indigenous communities
Autor: Alvesgaspar, Licence: CC BY-SA 3.0
Leaves and flowers of Ricinus communis (Castor oil plant). Female flowers on top (red); male flowers below (yellow).