Hedvábí muga

Muga je hedvábí získávané ze sekretu housenky Atheraea assamensis pocházející z indického státu Ásám. Jméno znamená v ásámském dialektu nažloutle zlatý. ^[1] Muga je považována za jedno z nejdražších druhů hedvábí.^{[2] [3]}

Z historie mugy

Začátek využívání vláken mugy není znám. Nejstarší archivní doklady o jejich existence pocházejí ze 13. století,^[4] za první úředně uznaný popis mugy je považována zpráva anglického cestovatele Taverniara z roku 1662.^[5] Po osamostatnění Indie podporoval stát značnými částkami peněz zvýšení efektivnosti v chovu housenky a zpracování mugy, celý sektor však zůstal v principu na úrovni dávno zastaralé zemědělské a řemeslné výroby. Ve 20. století dosáhla výroba příze maximálně 94 tun (1959),^[5] teprve v 21. století se výroba soustavně zvyšuje – ve 2. dekádě z cca 100 na 160 ročních tun.^[6]

Tvorba hedvábí

Chov housenek

Housenka se živí listím rostlin som a soalu. ^[7] Jsou to víceleté stromy, na jejichž listy se mohou pět až šestkrát ročně klást housenky, které během cca 50 dní v létě a 120 dní v zimě tvoří kokony se zvláknitelnou tekutinou.^[8] Povětrnostní podmínky při chovu ve volné přírodě způsobují ztráty nejméně 50 % housenek.^[5]

V Assamu (s podílem 95 % na celosvětové produkci mugy) se k tomu účelu využívá asi 10 000 hektarů lesa, v roce 2022 se počítá se sklizní 1,3 miliony kokonů (produkce se zvýšila v posledních 10 letech na dvojnásobek). Chovem housenek Atheraea assamensis se zabývá asi 150 000 lidí.^[6]

K výrobě 1 kg hedvábné příze (průměrně 5-6 tex) se spotřebuje asi 5000 kokonů.^[9] Ve 2. dekádě 21. století se prodávalo 1000 kokonů ke smotávání za 15-20 €.^[10]

Smotávání

Smotávání se provádí i v 21. století ručně nebo na mechanických zařízeních s pedálovým pohonem. Na smotávačí je umístěna vana s kokony, kokony se namáčejí v horké vodě, vlákna (filamenty) z cca 8-10 kokonů se spojují dohromady a smotávají jako surová hedvábná příze obsahující asi 250 metrové nepřetržité délky filamentů. Smotávané filamenty se druží a zakrucují s pomocí křídla a příze se navíjí na vřeteno. Na většině konstrukcí se navíjí jedna cívka, vylepšená zařízení mají čtyři vývody.^[11] Na vylepšených zařízeních se počítá s výkonem cca 150 gramů příze za 8 hodin.^[10]

Vlastnosti a použití mugy

Vlákno vyniká přirozenou zlatou barvou, leskem a odolností. Tloušťka je v rozsahu 4-6 dtex, pevnost cca 4 g/dtex, navlhavost 30 %. ^[1]

Muga se zpracovává především v Indii.^[5] Na začátku 21. století se muga tkala na cca 2000 ručních stavech, ^[5] asi 10 % z nich vybavených se žakárem.^[10]

K úpravě tkanin patří: odklížení – bělení – barvení přírodními barvivy (nebo potiskování) – finální úprava (nemačkavá, kalandrování, hlazení aj).

Hlavní druhy oděvů: mekhla (dámské kalhoty a sukně s květinovým zdobením), čádory (dámské přehozy s květinovým vzorováním nebo s lemováním) a sárí^[10] (na jedno sárí se spotřebuje asi 1 kg hedvábí, celkové zhotovení trvá cca 10 dní a výrobek se prodává za 150-2000 € ^[4]).

V roce 2007 dostaly tři výrobky z hedvábí muga od ministerstva obchodu zemské vlády v indickém Čennai tzv. Geografickou identifikaci, což je certifikát o jedinečnosti a jisté záruce jakosti. ^[12]

Reference