Heidžó-kjó

Heidžó-kjó (japonsky: 平城京, také Heizei-kjó, někdy Nara no mijako) bylo hlavní město Japonska a sídlo císaře během téměř celého období Nara (mezi lety 710–740 a znovu v letech 745–784). Nové hlavní město bylo vybudováno podle vzoru Čchang-anu (dnešní Si-an), hlavního města čínské dynastie Tchang, které bylo, stejně jako mnoho starobylých východoasijských měst, postaveno podle složitého systému představ a zákonů geomantie. To předurčilo rozvržení sítě ulic stejně jako potřebu umístit ochranné svatyně a chrámy na určitých místech města.

Císařský palác Heidžó je spolu s několika dalšími památkami nacházejícími se ve městě Nara zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO pod společným označením Památky na starobylou Naru.

Roku 708 nařídila císařovna Gemmei přesunout císařské hlavní město z Fudžiwara-kjó do Heidžó-kjó. Přemístění bylo dokončeno v roce 710. Heidžó-kjó bylo sice vystavěno podle vzoru Čchang-anu, avšak nebylo obehnáno zdmi. Kupci a obchodníci z Číny, Koreje a Indie s sebou přinášeli rozličné zahraniční zvyky a tradice, takže Heidžó-kjó se rozvíjelo v první japonské mezinárodní a politické hlavní město. V době jeho největšího rozkvětu zde žilo 50 000 až 100 000 obyvatel.^[1] Město mělo tvar nepravidelného obdélníku a rozlohu přes 25 km².

Architektura

V areálu Heidžó-kjó se nacházejí dávné buddhistické chrámy, z nichž některé jsou spolu s císařským palácem rovněž zapsány na tage Seznam světového dědictví UNESCO.

• Daiandži (大安寺)
• Jakušidži (薬師寺)
• Kófukudži (興福寺)
• Gangódži (元興寺)
• Suzakumon (朱雀門, rekonstrukce)
• Saidaidži (西大寺)
• Tódaidži (東大寺)
• Daikokuden (大極殿, Velký audieční sál, rekonstrukce)

Galerie

• 

  Zrekonstruovaná brána Suzakumon paláce Heidžó

• 

  (c) Photo by 663highland, CC BY-SA 4.0

  Velký audieční sál Daigokuden, hlavní budova paláce Heidžó

• 

  Model císařského paláce Heidžó

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Heijō-kyō na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Heidžó-kjó na Wikimedia Commons