Heiki Nabi
Heiki Nabi | |
---|---|
Osobní informace | |
Datum narození | 5. června 1985 (38 let) |
Místo narození | Kärdla, okres Hiiumaa Sovětský svaz |
Stát | Estonsko |
Výška | 193 cm |
Hmotnost | cca 115 kg |
Sportovní informace | |
Klub | J. Kotkase SK MK (Maadlusklub) Juhan (od 2004) |
Trenéři | Tiit Madalvee (zač.) Kristjan Saare (2001–02) Henn Põlluste (2002–16) Aleksander Jairus (kondiční) Igor Bugaj (2017–18) Ivar Kotkas (od 2019) Levi Earl (od 2019) |
Kategorie | těžká váha |
Zápasnický styl | řecko-římský styl |
Účast na LOH | 2012, 2016 |
Údaje v infoboxu aktuální k roku 2020 |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Zápas na LOH | ||
stříbro | LOH 2012 Londýn | ř.ř. −120 kg |
Mistrovství světa v zápasu řecko-římském | ||
zlato | MS 2006 Kanton | těžká váha |
zlato | MS 2013 Budapešť | supertěžká váha |
bronz | MS 2014 Taškent | supertěžká váha |
stříbro | MS 2017 Paříž | supertěžká váha |
bronz | MS 2019 Nur-Sultan | supertěžká váha |
Mistrovství Evropy v zápasu řecko-římském | ||
bronz | EH / ME 2015 Baku | supertěžká váha |
Heiki Nabi (* 6. června 1985 Kärdla) je estonský zápasník – klasik, stříbrný olympijský medailista z roku 2012.
Sportovní kariéra
Vyrůstal na rodinné farmě v Hilleste nedaleko Kärdly na ostrově Hiiumaa. Zápasení se věnoval od 12 let v kroužku na základní škole v Suuremõisa pod vedením Tiita Madalveeho. Na sportovním gymnáziu Audentes v Tallinnu začal spolupracovat s trenérem Henne Põllustem, pod jehož vedením se specializoval na zápas řecko-římský.[1] V estonské mužské reprezentaci se pohyboval od roku 2005 ve váze do 96 kg.
V roce 2006 získal v jednadvaceti letech nečekaný titul mistra světa v čínském Kantonu, kterým navázal na dlouhou tradici estonského zápasu, jehož slávu šířili naposledy v padesátých letech dvacátého století Johannes Kotkas a August Englas. Stres spojený se zvýšenou popularitou v kombinaci se studiem na vysoké škole Sisekaitseakadeemia však znamenal, že v roce 2008 neuspěl v třífázové olympijské kvalifikaci a na olympijské hry v Pekingu se nekvalifikoval.
Od roku 2010 přestoupil do vyšší váhy do 120 (130) kg. V dubnu 2012 vyhrál turnaj olympijské kvalifikace v čínském Tchaj-jüanu a kvalifikoval se na olympijské hry v Londýně. V Londýně byl nalosován do hratelné části pavouku, ze kterého postoupil do semifinále proti Švédu Johanu Eurénovi. Překvapivé severské semifinálové derby vyhrál po taktickém boji těsně 2–1 na sety a postoupil do finále proti obhájci prvenství Kubánci Mijaínu Lópezovi. Půl minuty před koncem prvního setu ho rozhodčí poslal do nařízeného parteru, ve kterém se Lópezovi neubránil. Nechal se přetočit koršunem a prohrál úvodní set 0:2 na technické body. Ve druhém se opakoval v první minutě a půl souboj o úchop, po kterém za nerozhodného stavu 0:0 následoval nařízený parter. Aby set vyhrál musel jako útočící nad Kubáncem bodovat. Bodovat se mu nepodařilo, dostal penalizační bod a prohrál druhý set 0:1 na technické body. Po prohře 0–2 na sety získal nečekanou stříbrnou olympijskou medaili, kterou připomněl stříbrnou olympijskou medaili svého krajan Martina Kleina 100 let zpátky z olympijských her v Stockholmu.[2]
V roce 2013 získal po diskvalifikaci Íránce Amíra Alíakbarího dodatečně svůj druhý titul mistra světa, první v supertěžké váze. V dubnu 2016 se prvním místem z evropské olympijské kvalifikace v srbském Zrenjaninu kvalifikoval na olympijské hry v Riu. V úvodním kole prohrál s Kubáncem Mijaínem Lópezem 0:2 na technické body. Kubánec ho však svým postupem do finále vytáhl do oprav. Z oprav se probojoval do souboje o třetí místo proti moskevskému Sergeji Semjonovovi z Ruska. Úvodní tříminutový poločas skončil nerozhodně 0:0. Po minutě druhého poločasu ho rozhodčí za pasivitu poslal do parteru, ze kterého ho Semjonov vysokým zvedem hodil za 5 technických bodů. Do konce hrací doby nedokázal bodovou ztrátu smazat a po prohře 0:6 na technické body obsadil dělené 5. místo.
V roce 2019 se třetím místem na mistrovství světa v Nur-Sultanu (Astaně) kvalifikoval na olympijské hry v Tokiu.
Výsledky
Turnaj | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | ||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | |||||||
−96 | −120 | −130 | ||||||||||||||||||||
Olympijské hry | — | — | 2. | 5. | ||||||||||||||||||
Mistrovství světa | — | 1. | úč. | úč. | úč. | úč. | 1. | 3. | 8. | 2. | 5. | 3. | ||||||||||
Evropské hry | 3. | — | ||||||||||||||||||||
Mistrovství Evropy | — | úč. | úč. | 5. | 5. | 7. | úč. | 5. | úč. | úč. | úč. | úč. | úč. | — | 5. | |||||||
MS juniorů | 5. | |||||||||||||||||||||
ME juniorů | 4. | úč. |
Olympijské hry a mistrovství světa
Olympijské hry a mistrovství světa | ||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Kolo | Výsledek | Bilance | Soupeř | Výsledek | KB | ∑KB | Styl | Datum | Turnaj | Místo |
2019 Mistrovství světa do 130 kg v klasickém stylu | ||||||||||
o bronz | vítězství | 31-15 | Amír Gásemí (IRI) | pasivita (4:35) | 5 | 17 | Zápas řecko-římský | 16.-17 září 2019 | Mistrovství světa | Nur-Sultan, Kazachstán |
opravy | vítězství | 30-15 | Murat Ramonov (KGZ) | tech. body (3:1) | 3 | 12 | ||||
opravy | vítězství | 29-15 | Navín Kumár (IND) | tech. přev. (1:26) | 4 | 9 | ||||
1/16 | prohra | 28-15 | Óscar Pino (CUB) | tech. body (1:2) | 1 | 5 | ||||
1/32 | vítězství | 28-14 | Moisés Pérez (VEN) | tech. přev. (1:49) | 4 | 4 | ||||
2018 Mistrovství světa do 130 kg v klasickém stylu | ||||||||||
o bronz | prohra | 27-14 | Óscar Pino (CUB) | tech. body (1:3) | 1 | 7 | Zápas řecko-římský | 27.-28 září 2018 | Mistrovství světa | Budapešť, Maďarsko |
semifinále | prohra | 27-13 | Sergej Semjonov (RUS) | tech. body (0:2) | 0 | 6 | ||||
čtvrtfinále | vítězství | 27-12 | Yasmany Acosta (CHI) | tech. body (2:1) | 3 | 6 | ||||
1/16 | vítězství | 26-12 | Rıza Kaya'alp (TUR) | tech. body (2:1) | 3 | 3 | ||||
2017 Mistrovství světa do 130 kg v klasickém stylu | ||||||||||
finále | prohra | 25-12 | Rıza Kaya'alp (TUR) | tech. body (1:2) | 1 | 13 | Zápas řecko-římský | 22. srpen 2017 | Mistrovství světa | Paříž, Francie |
semifinále | vítězství | 25-11 | Yasmany Acosta (CHI) | tech. body (2:1) | 3 | 12 | ||||
čtvrtfinále | vítězství | 24-11 | Mykola Kučmyj (UKR) | tech. body (4:1) | 3 | 9 | ||||
1/16 | vítězství | 23-11 | Šaháb Gúradžílí (IRI) | tech. body (4:1) | 3 | 6 | ||||
1/32 | vítězství | 22-11 | Matthieu Lorentz (FRA) | tech. body (5:0) | 3 | 3 | ||||
2016 Olympijské hry do 130 kg v klasickém stylu | ||||||||||
o bronz | prohra | 21-11 | Sergej Semjonov (RUS) | tech. body (0:6) | 0 | 3 | Zápas řecko-římský | 15. srpen 2016 | Olympijské hry | Rio de Janeiro, Brazílie |
opravy | vítězství | 21-10 | Johan Eurén (SWE) | tech. body (3:0) | 3 | 3 | ||||
1/16 | prohra | 20-10 | Mijaín López (CUB) | tech. body (0:3) | 0 | 0 | ||||
2015 Mistrovství světa do 130 kg v klasickém stylu | ||||||||||
opravy | prohra | 20-9 | Bilal Machov (RUS) | tech. body (0:5) | 0 | 6 | Zápas řecko-římský | 8. září 2015 | Mistrovství světa | Las Vegas, Spojené státy |
čtvrtfinále | prohra | 20-8 | Mijaín López (CUB) | tech. body (0:2) | 0 | 6 | ||||
1/16 | vítězství | 20-7 | Kim Jong-min (KOR) | tech. body (3:2) | 3 | 6 | ||||
1/32 | vítězství | 19-7 | Ijakob Kadžaija (GEO) | tech. body (1:0) | 3 | 3 | ||||
2014 Mistrovství světa do 130 kg v klasickém stylu | ||||||||||
o bronz | vítězství | 18-7 | Ljubomir Dimitrov (BUL) | tech. body (1:0) | 3 | 9 | Zápas řecko-římský | 13. září 2014 | Mistrovství světa | Taškent, Uzbekistán |
opravy | vítězství | 17-7 | Bálint Lám (HUN) | tech. body (3:1) | 3 | 6 | ||||
čtvrtfinále | prohra | 16-7 | Rıza Kaya'alp (TUR) | tech. body (0:4) | 0 | 3 | ||||
1/16 | vítězství | 16-6 | Kirill Griščenko (BLR) | tech. body (4:0) | 3 | 3 | ||||
2013 Mistrovství světa do 120 kg v klasickém stylu | ||||||||||
finále | vítězství | 15-6 | Amír Alíakbarí (IRI) | DQ – doping (0:4) | 5 | 20 | Zápas řecko-římský | 22. září 2013 | Mistrovství světa | Budapešť, Maďarsko |
semifinále | vítězství | 14-6 | Mihály Deák-Bárdos (HUN) | tech. body (6:0) | 3 | 15 | ||||
čtvrtfinále | vítězství | 13-6 | Nurmachan Tinalijev (KAZ) | pasivita (6:00) | 5 | 12 | ||||
1/16 | vítězství | 12-6 | Zaur Mehralijev (AZE) | tech. body (3:0) | 3 | 7 | ||||
1/32 | vítězství | 11-6 | Kamil Błoński (POL) | tech. přev. (7:0) | 4 | 4 | ||||
2012 Olympijské hry do 120 kg v klasickém stylu | ||||||||||
finále | prohra | 10-6 | Mijaín López (CUB) | 0-2 (0:2, 0:1) | 0 | 9 | Zápas řecko-římský | 11. srpen 2012 | Olympijské hry | Londýn, Spojené království |
semifinále | vítězství | 10-5 | Johan Eurén (SWE) | 2-1 (0:1, 1:0, 1:0) | 3 | 9 | ||||
čtvrtfinále | vítězství | 9-5 | Łukasz Banak (POL) | 2-0 (1:0, 1:0) | 3 | 6 | ||||
1/16 | vítězství | 8-5 | Josif Čugošvili (BLR) | 2-1 (0:1, 1:0, 3:0) | 3 | 3 | ||||
2011 Mistrovství světa do 120 kg v klasickém stylu | ||||||||||
1/64 | prohra | 7-5 | Jurij Patrikejev (ARM) | 0-2 (0:2, 0:1) | 0 | 0 | Zápas řecko-římský | 13. září 2011 | Mistrovství světa | Istanbul, Turecko |
2010 Mistrovství světa do 120 kg v klasickém stylu | ||||||||||
1/16 | prohra | 7-4 | Marek Švec (CZE) | 1-2 (1:0, 0:1, 0:1) | 1 | 4 | Zápas řecko-římský | 7. září 2010 | Mistrovství světa | Moskva, Rusko |
1/32 | vítězství | 7-3 | Taisto Lalli (FIN) | 2-1 (0:2, 2:0, 1:0) | 3 | 3 | ||||
2009 Mistrovství světa do 96 kg v klasickém stylu | ||||||||||
opravy | prohra | 6-3 | Oliver Hassler (GER) | 0:2 (0:2, 1:4) | 1 | 5 | Zápas řecko-římský | 26. září 2009 | Mistrovství světa | Herning, Dánsko |
1/16 | prohra | 6-2 | Balázs Kiss (HUN) | 1-2 (0:1, 1:0, 0:1) | 1 | 4 | ||||
1/32 | vítězství | 6-1 | Kacuja Kitamura (JPN) | 2-1 (0:1, 3:0, 2:0) | 3 | 3 | ||||
2007 Mistrovství světa do 96 kg v klasickém stylu | ||||||||||
1/64 | prohra | 5-1 | Aset Mambetov (KAZ) | 1-2 (1:1*, 3:0, 1:3) | 1 | 1 | Zápas řecko-římský | 18. září 2007 | Mistrovství světa | Baku, Ázerbájdžán |
2006 Mistrovství světa do 96 kg v klasickém stylu | ||||||||||
finále | vítězství | 5-0 | Marek Švec (CZE) | 2-0 (1*:1, 1*:1) | 3 | 15 | Zápas řecko-římský | 26. září 2006 | Mistrovství světa | Kanton, Čína |
semifinále | vítězství | 4-0 | Andrej Batura (BLR) | 2-0 (5:0, 3*:3) | 3 | 12 | ||||
čtvrtfinále | vítězství | 3-0 | Han Te-jong (KOR) | 2-1 (1:2, 1*:1, 3:1) | 3 | 9 | ||||
1/16 | vítězství | 2-0 | Kalojan Dinčev (BUL) | 2-1 (1:1*, 4:0, 2:1) | 3 | 6 | ||||
1/32 | vítězství | 1-0 | Daigoro Timoncini (ITA) | 2-1 (7:2, 0:3, 1*:1) | 3 | 3 |
Odkazy
Reference
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Heiki Nabi na Wikimedia Commons
- Výsledky Heiki Nabiho na uni-leipzig.de
- Heiki Nabi v databázi Olympedia (anglicky)
Média použitá na této stránce
Autor: Ave Maria Mõistlik, Licence: CC BY-SA 3.0
Heiki Nabi at the 2012 Summer Olympics
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
An icon that represents a bronze medal
Flag of Iran. The tricolor flag was introduced in 1906, but after the Islamic Revolution of 1979 the Arabic words 'Allahu akbar' ('God is great'), written in the Kufic script of the Qur'an and repeated 22 times, were added to the red and green strips where they border the white central strip and in the middle is the emblem of Iran (which is a stylized Persian alphabet of the Arabic word Allah ("God")).
The official ISIRI standard (translation at FotW) gives two slightly different methods of construction for the flag: a compass-and-straightedge construction used for File:Flag of Iran (official).svg, and a "simplified" construction sheet with rational numbers used for this file.
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
An icon that represents a silver medal
Georgian flag in Pantone MS.
An icon that represents a gold medal
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Finská vlajka
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]