Heiner Müller

Heiner Müller
Bundesarchiv Bild 183-1989-1104-047, Berlin, Demonstration, Rede Heiner Müller.jpg
(c) Bundesarchiv, Bild 183-1989-1104-047 / Link, Hubert / CC-BY-SA 3.0
Rodné jménoReimund Heiner Müller
Narození9. ledna 1929
Eppendorf
Úmrtí30. prosince 1995 (ve věku 66 let)
Berlín
Příčina úmrtírakovina hrtanu
Místo pohřbeníDorotheenstädtischer Friedhof
PseudonymMax Messer
Povolánídramatik, spisovatel, básník, filmový režisér a autor
Žánrpoezie, divadelní hra a próza
Tématadrama, divadlo, divadelní režie, filmová režie a film
Významná dílaHamletmachine
OceněníCena Heinricha Manna (1959)
Mülheimská cena za drama (1979)
Cena Georga Büchnera (1985)
Národní cena Německé demokratické republiky (1986)
Kleistova cena (1990)
Politická příslušnostJednotná socialistická strana Německa
Manžel(ka)Inge Müller (1954–1966)
Brigitte Maria Mayer (1992–1995)
PříbuzníWolfgang Müller (sourozenec)
Web oficiální stránka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pamětní deska v Berlíně (Erich-Kurz-Straße 9, Berlin-Friedrichsfelde; autor: Lotse)

Reimund Heiner Müller (pseudonym Max Messer,[1] 9. ledna 1929, Eppendorf, Sasko – 30. prosince 1995,[2] Berlín) byl významný[3] německý dramatik, básník a režisér.[4][5]

Biografie

Narodil se jako syn sociálnědemokratického úředníka v saském Eppendorfu.[6] Během druhé světové války dostal povolávací rozkaz, na sklonku války se ocitnul v americkém zajetí.[7][8]

Jeho mladší bratr, Wolfgang (1941–2013), byl také spisovatelem.[9] Heiner Müller zemřel v roce 1995 na rakovinu.[10] Byl pochován na hřbitově 'Dorotheenstädtischer Friedhof' v Berlíně.[11]

Se svojí manželkou, fotografkou Brigittou Mariou Mayer, s níž se seznámil roku 1990, měl dceru Annu Müller.[12][13]

Bibliografie

Přehled děl v originále (výběr)

  • Krieg ohne Schlacht: Leben in zwei Diktaturen. Mit einem Dossier von Dokumenten des Ministeriums für Staatssicherheit der ehemaligen DDR. KiWi-Taschenbuch Verlag, 2009. 528 S.

České překlady

  • Pověření: tři hry (orig. ' Quartett, Hamletmaschine, Auftrag'). 1. vyd. Praha: Prostor, 1998. 110 S. Překlad: K. R. Jilská
  • Berlín: smrt Germánie (orig. 'Germnaia Tod in Berlin'). 1. vyd. Praha: Dilia, 1989. 108 S. Překlad: Petr Kučera
  • Shakespearův Titus Andronicus: anatomie a komentář (orig. 'Anatomie Titus Fall of Rene Ein Shakespearekommentar'). 1. vyd. Praha: Dilia, 1989. 143 S. Překlad: Josef Balvín
  • Silnice na Volokolamsk I, II, III (orig. 'Wolokolamsker Chaussee'). 1. vyd. Praha: Dilia, 1988. 41 S. Překlad: Jan Pavlík
  • Příkaz a jiné texty (orig. 'Hérakles 5'). 1. vyd. Praha: Dilia, 1982. 108 S. Překlad: Josef Balvín
  • Cement (orig. 'Zement'). Praha: Dilia, 1975. 123 S. Překlad: Eva Dlabačová
  • Ženská komedie (orig. 'Weiberkomödie'). Praha: Dilia, 1973. 120 S. Překlad: Milena Marková

Slovenské překlady (výběr)

  • Vietor a krik sveta (orig. 'Leben Gundlings Friedrich von Preussen Lessings Schlaf Traum Schrei'). 1. vyd. Bratislava : Slovenský spisovateľ, 1992. 118 S. Překlad: Ján Štrasser, Peter Zajac

Odkazy

Reference

  1. ↑ GERLOF, Manuela. Tonspuren: Erinnerungen an den Holocaust im Hörspiel der DDR (1945-1989). [s.l.]: Walter de Gruyter 409 s. Dostupné online. ISBN 9783110225891. (německy) 
  2. ↑ KLUGE, Alexander. Was hätte er in dieser Zeit geschrieben? [online]. FAZ.NET, 2015-12-30 [cit. 2016-03-28]. Stránka o životě a díle Heinera Müllera. Dostupné online. 
  3. ↑ Heiner Müller [online]. www.whoswho.de [cit. 2016-03-28]. Dostupné online. 
  4. ↑ Heiner Müller [online]. www.munzinger.de [cit. 2016-03-27]. Dostupné online. 
  5. ↑ OPITZ, Michael. Heiner Müller: Lyrik war für ihn mehr als eine Marginalie [online]. Deutschlandfunk, 2015-04-08 [cit. 2016-03-27]. Dostupné online. (německy) 
  6. ↑ Heiner Müller 1929–1995 [online]. www.hdg.de [cit. 2016-03-28]. Dostupné online. 
  7. ↑ Heiner Müller [online]. dibb.de [cit. 2016-03-28]. Dostupné online. 
  8. ↑ SCHULZ, Genia. Müller, Heiner [online]. www.deutsche-biographie.de [cit. 2016-03-28]. Dostupné online. 
  9. ↑ ENSIKAT, David. Nachruf auf Wolfgang Müller (Geb. 1941): Der kleine Bruder [online]. www.tagesspiegel.de, 2014-01-10 [cit. 2016-03-28]. Dostupné online. 
  10. ↑ HEINE, Matthias. Warum Heiner Müller seinen Tod gut überlebt hat. Welt Online. 2009-01-09. Dostupné online [cit. 2016-03-28]. 
  11. ↑ HEINKE, Lothar; BEMMER, Ariane. Berlin: Anklopfen bei Heiner Müller [online]. www.tagesspiegel.de, 2004-01-09 [cit. 2016-03-28]. Dostupné online. 
  12. ↑ KRAMPITZ, Dirk. HEINER MÜLLER: Love-Story im Nachwendeberlin. Welt Online. 2005-11-13. Dostupné online [cit. 2016-03-28]. 
  13. ↑ SCHÖDEL, Helmut. Heiner Müller sargt seine Stücke ein und versteinert Brecht. „Duell Traktor Fatzer“ im Berliner Ensemble. Die Geschichte einer Provokation: Das Todeskapitel. Die Zeit. 1993-10-08. Dostupné online [cit. 2016-03-28]. ISSN 0044-2070. 

Literatura

Biografie

  • FUHRMANN, Helmut. Warten auf "Geschichte": Der Dramatiker Heiner Müller. Würzburg: Verlag Königshausen & Neumann GmbH, 1997. 182 s. 
  • HAUSCHILD, Jan-Christoph. Heiner Müller oder Das Prinzip Zweifel: Eine Biographie. Berlin: Aufbau-Verlag, 2001. Dostupné online. S. 560. 
  • PRIMAVESI, Patrick; LEHMANN, Hans-Thies. Heiner Müller-Handbuch: Leben - Werk - Wirkung. 1. vyd. [s.l.]: J. B. Metzler Verlag GmbH, 2003. 542 s. 
  • SCHÜTTE, Uwe. Heiner Müller. 1. vyd. [s.l.]: Böhlau Verlag GmbH & Co.KG, 2010. 128 s. 
  • TSCHAPKE, Reinhard. Heiner Müller. 1. vyd. Berlín: Morgenbuch Verlag Volker Spiess, 1996. 97 s. 

Ostatní

  • HIRSCHFELD VON, Alexandra. Frauenfiguren im dramatischen Werk Heiner Müllers. Marburg: Tectum Verlag, 2000. 129 s. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Emblem-web.svg
Autor: David Vignoni / ICON KING, Licence: LGPL
Icon from Nuvola icon theme for KDE 3.x / GNOME 2.
Bundesarchiv Bild 183-1989-1104-047, Berlin, Demonstration, Rede Heiner Müller.jpg
(c) Bundesarchiv, Bild 183-1989-1104-047 / Link, Hubert / CC-BY-SA 3.0
Pro dokumentární účely německý Spolkový archiv často ponechal původní popisky obrázků, které mohou být chybné, neobjektivní, zastaralé nebo politicky extrémní. Info non-talk.svg
ADN-ZB Link 4.11.89 Berlin: Demonstration
500.000 Bürger beteiligten sich an einer Demonstration für den Inhalt der Artikel 27 und 28 der Verfassung der DDR. Auf dem anschließenden Meeting auf dem Alexanderplatz ergriff auch der Dramatiker Heiner Müller das Wort.
Heiner Mueller Gedenktafel - Berlin-Frife 2013 - 1262-1142-120.jpg
Autor: Lotse, Licence: CC BY-SA 3.0
Gedenktafel aus Edelstahlblech für Heiner Müller († 1995) am Eingang seines Wohnhochhauses in der Erich-Kurz-Straße 9 in Berlin-Friedrichsfelde. Enthüllt am 9. Januar 2004, seinem 75. Geburtstag. [1]