Heinrich Auspitz

Carl Heinrich Auspitz
Narození2. září 1835
Mikulov
Úmrtí23. května 1886 (ve věku 50 let)
Vídeň
Alma materVídeňská univerzita
Povolánídermatolog a vysokoškolský učitel
ZaměstnavatelVídeňská univerzita
Nábož. vyznáníjudaismus
ChoťAugusta Auspitz-Kolářová
RodAuspitzové
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Carl Heinrich Auspitz [1] (2. září 1835, Mikulov - 23. května 1886, Vídeň)[2] byl rakouský dermatolog z moravského židovského rodu Auspitzů.

Život

Heinrich Auspitz se narodil na Moravě jako syn chirurga Moritze Auspitze (1803–1880). Měl mladšího bratra Leopold (5. prosince 1838 - 23. února 1907), který byl c.k. generálmajor a spisovatel. V roce 1840 přijal jejich otec místo v židovské nemocnici ve Vídni, aby svým synům umožnil lepší vzdělání. Byl patronem chirurgie v Mikulově a při práci vykonal zkoušky, aby získal doktorát a po roce 1848 převzal místo primáře.

Heinrich odmaturoval a ve Vídni vystudoval medicínu v roce 1858 zakončenou doktorátem. Mezi jeho učitele patřil dermatolog Ferdinand von Hebra z Brna, s jehož synem Hansem se přátelil. V roce 1863 se Auspitz habilitoval na Vídeňské univerzitě v oboru dermatologie a syfilidologii. Od roku 1864 Auspitz pracoval v Histologickém ústavu Carla Wedla.

16. července roku 1865 se oženil s nejnadanější studentkou Bedřicha Smetany Augustou Kolářovou (19. března 1844 v Praze - 23. prosince 1878), který se stal známou jako klavíristka a skladatelka pod jménem Auguste Auspitz-Kolár.

V roce 1869 založil spolu s pražským profesorem Filipem Josefem Pickem (1834–1910) první německy psaný časopis pro dermatologii Archiv für Dermatologie und Syphilis. Jeho studie „O závislosti epidermis a coria“ byla publikována v roce 1870, přesto nezískal práci na klinice, proto se svými kolegy otevřel všeobecnou polikliniku ve Vídni s odbornými odděleními, jejímž ředitelem se stal v roce 1872. Jako docent od roku 1875 zavedl v následujícím roce kyretáž a chemochirurgii v léčbě kožních chorob. V roce 1882 byl zvolen členem Akademie věd Leopoldina. V roce 1884 se stal řádným profesorem a ředitelem druhého oddělení pro syfilis ve Všeobecné nemocnici ve Vídni.

Když v roce 1886 zemřel na srdeční onemocnění, přežil i svého syna Hanse (* kolem 1875 - leden 1879). Dne 25. května 1886 byl pohřben na vídeňském ústředním hřbitově v rodinném hrobě 16/E/3/12. [3]

Cena Heinricha Auspitze

Rakouská společnost pro dermatologii a venerologii (Österreichische Gesellschaft für Dermatologie und Venerologie / ÖGDV) uděluje na jeho počest „Cenu Heinricha Auspitze“. Uděluje se každoročně od roku 2005 a je dotován částkou 10 000 eur. [4]Vítězové od založení Ceny Heinricha Auspitze jsou: [5]

  • 2020: Dr. Johanna Stroblová a Izabella Boreková
  • 2019: Dominik Klaver a Vijay Kumar Patra
  • 2018: Dr. Stanislava Tzaneva a Pablo Augusto Vieyra Garcia
  • 2017: Patricia Freire a Nitesh Shirsath
  • 2016: Dr. Stefan Blunder a Dr. John Griss
  • 2015: Dr. Elisabeth Glitznerová a Dr. Tamara Koppová
  • 2014 Dr. Marie Charlotte Brueggenová
  • 2013: Dr. Partick Bruner a Dr. Katharina Grabmeier-Pfistershammerová
  • 2012: Dr. Stephan N. Wagner
  • 2011 Dr. Ahmad Jalili, Vídeň
  • 2010: Univ. prof Dr. Petr Wolf
  • 2009 Dr. Christopher Schuster
  • 2009 Dr. Sandrine Dubracová
  • 2008 Dr. Hans Skvara
  • 2007 Dr. Jiří Starý
  • 2006 Dr. Patrizia Stoitznerová
  • 2005 Dr. Dieter Maurer

Auspitzův fenomén

Se jménem Heinricha Auspitze je spojen významný diagnostický fenomén psoriasis vulgaris. Po seškrábnutí parakeratoticky zrohovatělé pokožky a otevření kapilár ležících těsně pod ztenčenou epidermis lze pozorovat bodové krvácení, známé jako „příznak krvavé rosy“ nebo „Auspitzův fenomén“. Tento jev sice popsal již v roce 1867 Ferdinand von Hebra ve svém "Atlasu kožních nemocí", avšak Auspitz tento diagnostický projev učinil známým, proto je spojen především s jeho jménem.

Spisy

  • Smallpox pamphlets (= Indiana State Board of Health, Louisiana). 1842.
  • Über die mechanische Behandlung von Hautkrankheiten.
  • Über die Zellen-Infiltrationen der Lederhaut bei Lupus, Syphilis und Scrofulose. Carl Ueberreuter, 1864.
  • Die Lehren vom syphilitischen Contagium und ihre thatsächliche Begründung. Wilhelm Braumüller, Wien 1866. (Reprint: BiblioBazaar 2010, ISBN 978-1-145-86598-3)
  • mit Seymour Basch: Untersuchungen zur Anatomie des Blatternprozesses. G. Reimer, 186x
  • Die Seife und ihre Wirkung auf die gesunde und kranke Haut. Teudler, 1867.
  • Ueber die Resorption ungelöster Stoffe bei Säugethieren. Ueberreuter, 1871.
  • Über venöse Stauung in der Haut. Wilhelm Braumüller, Wien 1874.
  • Die Bubonen der Leistengegend. Zwei Vorlesungen gehalten an der allgemeinen Poliklinik in Wien im Oktober 1873 (= Wiener Klinik. Ausgabe 12). 1875.
  • Zur Pathologie der syphilitischen Initial-Sclerose. 1877.
  • Über Lupus syphiliticus und scrophulosus. 1878.
  • Über die Excision der syphilitischen Initial-Sclerose. Wilhelm Braumüller, Wien 1878.
  • System der Hautkrankheiten. Wilhelm Braumüller, Wien 1881.
  • System der Hautkrankheiten. 14. Band, zweite Hälfte, Wilhelm Braumüller, Wien 1881.
  • Wien's sanitäre Verhältnisse und Einrichtungen: Festgabe an die Mitglieder der IX. Versammlung des deutschen Vereins für öffentliche Gesundheitspflege und der III. Versammlung des Vereins für Gesundheitstechnik in Wien September 1881. L.W. Seidel & Sohn, 1881.
  • Zur Therapie der Hautkrankheiten: Über die Applikation von Arzneistoffen auf die Haut in dünnen, fest haftenden Schichten. 1883.
  • Franz von Rinecker in Würzburg. 1883.
  • Handbuch der Hautkrankheiten. F.C.W. Vogel, Leipzig 1883.
  • Handbuch der Hautkrankheiten. F.C.W. Vogel, Leipzig 1884.
  • Adrien Doyon (Übersetzung): Traite de Pathologie et de Therapeutique Generales des Maladies de la Peau. Paris 1887.
  • Archiv für Dermatologie und Syphilis. Zweiter Jahrgang, Prag 1870.
  • Archiv für Dermatologie und Syphilis. Reprint BiblioBazaar 2010, ISBN 978-1-147-62844-9.
  • Archiv für Dermatologie und Syphilis. Reprint BiblioBazaar 2010, ISBN 978-1-147-63657-4.
  • Beiträge zu Albert Eulenburgs Real-Encyclopädie der gesammten Heilkunde. Erste Auflage.

Prameny

  • Moritz Benedikt: Aus meinem Leben. Erinnerungen und Erörterungen. Verlagsbuchhandlung Carl Konegen (Ernst Stülpnagel), Wien 1906, OCLC 476459687.
  • Ludwig Eisenberg, Richard Croner: Das geistige Wien. Künstler- und Schriftsteller-Lexikon. Zweiter Band, C. Daberkow´s Verlag, Wien 1893, OCLC 163022727, S. 585.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Heinrich Auspitz na německé Wikipedii.

  1. ↑ Willi Ule, Hermann Knoblauch: Geschichte der Kaiserlichen Leopoldinisch-Carolinischen deutschen Akademie der Naturforscher. Druck Blochmann und Sohn, Dresden/ Halle 1889, S. 217.
  2. ↑ The Jewish Encyclopedia. Volume II: Apocrypha–Benash. Funk and Wagnalls Company, New York/ London 1912, S. 317.
  3. ↑ Friedhofsdatenbank
  4. ↑ Informationen zur Ausschreibung des Heinrich Auspitz Preis. www.forschen-foerdern.org [online]. [cit. 2022-07-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-12. 
  5. ↑ [1]

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Carl Heinrich Auspitz na Wikimedia Commons
  • Auspitz Heinrich, Dermatologe. In: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 (ÖBL). Band 1, Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 1957, S. 37.
  • Eintrag zu Heinrich Auspitz im Austria-Forum (im AEIOU-Österreich-Lexikon)

Média použitá na této stránce

Heinrich Auspitz.jpg
Heinrich Auspitz