Heinrich Böll
Heinrich Böll | |
---|---|
Narození | 21. prosince 1917 Kolín nad Rýnem |
Úmrtí | 16. července 1985 (ve věku 67 let) Langenbroich |
Místo pohřbení | Alter Friedhof Merten |
Povolání | textař, scenárista, překladatel, básník, romanopisec, spisovatel a autor |
Alma mater | Kolínská univerzita |
Témata | krásná literatura, literární tvorba, rozhlasová hra a překlad |
Významná díla | Biliár o půl desáté Ztracená čest Kateřiny Blumové Klaunovy názory Der Mann mit den Messern Vlak přijel přesně … více na Wikidatech |
Ocenění | Cena Georga Büchnera (1967) Nobelova cena za literaturu (1972) Carl-von-Ossietzky-Medaille (1974) čestné občanství Kolína nad Rýnem (1983) Medaile vděčnosti Evropského centra Solidarity v Gdaňsku (2015) |
Manžel(ka) | Annemarie Böll |
Děti | René Böll Raimund Böll |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
galerie na Commons | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Heinrich Böll [Bel] (21. prosince 1917 Kolín nad Rýnem – 16. července 1985 Kreuzau-Langenbroich) byl německý spisovatel.
Biografie
Byl vychován katolicky a v odporu k násilí, ale později se od církve odvrátil. Po maturitě se vyučil knihkupcem. Poté studoval germanistiku a klasickou filologii. Druhou světovou válku strávil na frontě jako voják wehrmachtu. Díky svému křesťanskému přesvědčení odmítal vraždění a válku, a proto zůstal do konce své služby pouhým vojínem. Po válce byl v zajetí. Od roku 1951 se věnoval pouze literatuře.
H. Böll hodně cestoval po Evropě, zajímavostí je, že srpen 1968 strávil v Praze. Poté v západním Německu mnohokrát ostře vystupoval proti okupaci Československa a snažil se podporovat tamější inteligenci za časů normalizace. Z toho důvodu byla jeho díla v Československu zakázána.[zdroj?!] V letech 1971–1974 byl prezidentem Mezinárodního PEN klubu. Roku 1972 mu byla udělena Nobelova cena za literaturu.[1]
Po tomto spisovateli byla pro jeho životní postoje pojmenována Nadace Heinricha Bölla – Heinrich Böll Stiftung, organizace propojená s německou Stranou zelených (Bündnis 90/Die Grünen).[2]
Dílo
Jeho dílo velmi kriticky popisuje tehdejší Německo, účtuje s válkou, militarismem, zbrojením, mentalitou hospodářského zázraku, klerikalismem, pokrytectvím, pokřivenými vztahy mezi lidmi.
Próza
- Vlak přijel přesně (Der Zug war pünktlich, 1949, česky ve výběru r. 1959, samostatně r. 1989) – novela, protiválečný protest, zde se zajímá o osudy německých vojáků, příčiny v devastaci německé morálky hledá v předválečné době, netroufá si jít dále až k Versaillskému mírovému systému, čímž toto dílo působí nedotaženě. V tomto díle je patrné ovlivnění americkou předválečnou prózou.
- A anděl mlčel (Der Engel schwieg, vznik cca 1949/1950, vyšlo až z pozůstalosti r. 1992, č. 1993) – jeho za života nevydaná románová prvotina zachycující poválečné Německo, které popisuje na základě vlastních zkušeností.
- Kdes byl, Adame? – (Wo warst du, Adam?, 1951, č. 1961, autor zde ukazuje absurdnost války, hlavní hrdina je zabit na prahu otcovského domu granátem, který je vystřelen po kapitulaci města.
- A neřekl jediné slovo (Und sagte kein einziges Wort, 1953, č. 1958) – román
- Dům bez pána (Haus ohne Hüter, 1954, č. 1961)
- Chléb mladých let (Das Brot der frühen Jahre, 1955, č. výbor 1959)
- Biliár o půl desáté (Billard um halbzehn, 1959, č. 1962) – román, obdoba Buddenbrooků od Thomase Manna, hovoří o třech generacích, kdy nejstarší něco vybudovala, prostřední to zničila a na té nejmladší je, aby se rozhodla, zda bude ničit či budovat. Tím vlastně popisuje tehdejší německou společnost.
- Klaunovy názory (Ansichten eines Clowns, 1963, č. 1966) – výpověď jedince-outsidera kriticky zobrazující poměry v SRN
- Opuštění útvaru (Entfernung von der Truppe, 1964)
- Konec jedné služební cesty (Ende einer Dienstfahrt, 1966, č. 1968) – povídka
- Skupinový snímek s dámou (Gruppenbild mit Dame, 1971, č. 2000)
- Ztracená čest Kateřiny Blumové aneb Jak vzniká násilí a kam může vést (Die verlorene Ehre der Katharina Blum, 1974, č. 1987)
- Ženy před krajinou s řekou (Frauen vor Flußlandschaft, 1985, č. 1994) – román kritizující politiku vlády v Bonnu
Rozhlasové hry
- Mnich a loupežníci (rovněž pod názvem Svatý a loupežníci)
- Anita a existenční minimum
- Na čaj k dr. Borsigovi
- Ti beze stopy
- Hodina v rodném městě – natočeno Čs. rozhlasem v roce 1962 a Českým rozhlasem v roce 1993, R: J. Červinka (u obou verzí)
- Bilance (rovněž pod názvem Obláčky jak bílí beránci) – natočeno Českým rozhlasem v roce 1965, R: J. Červinka
- Znamení klepáním
- Koncert pro čtyři hlasy
- Mluvicí zařízení
Eseje
- Zaminované území (Vermintes Gelände, 1982)
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Heinrich Böll
Reference
- ↑ Böll na webu Nobelprize.org
- ↑ Böll na webu Heinrich Böll Stiftung[nedostupný zdroj]
Literatura
- BÖLL, Heinrich, BÖLL, René (ed.). Tank mířil na Kafku. Texty o Pražské jaru. Praha: Academia, 2021. ISBN 978-80-200-3210-2
- HYRŠLOVÁ, Květuše. Böll, Heinrich. In: BOK, Václav et al. Slovník spisovatelů německého jazyka a spisovatelů lužickosrbských. Praha: Odeon, 1987. S. 140–143.
- WAGNEROVÁ, Alena. Heinrich Böll a Čechy. Tvar. 2017-12-14, roč. 2017, čís. 21, s. 16.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Heinrich Böll na Wikimedia Commons
- Anglický web HB
- Německý web HB
Média použitá na této stránce
Heinrich Böll's signature. Under United States Copyright Law, signatures are not eligible for copyright, as they are "titles, names...mere variations of typographic ornamentation, lettering, or coloring". (see here)
Heinrich Böll and Italo Alighiero Chiusano in 1972.
(c) Bundesarchiv, B 145 Bild-F062164-0004 / Hoffmann, Harald / CC-BY-SA 3.0
Pressekonferenz mit Heinrich Böll und den emigrierten Prof. Juliusz Stronynowski (Polen) und Efim Etkind (Ефи́м Григо́рьевич Э́ткинд) (UdSSR) im Restaurant Tulpenfeld, Bonn.