Heinrich Bocksberger
Heinrich Bocksberger | |
---|---|
Narození | 1543 |
Úmrtí | 1600 (ve věku 56–57 let) |
Povolání | malíř |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Heinrich Bocksberger (po 1543, zřejmě Salcburk – 1600, zámek Muskau) byl rakouským renesančním malířem, činným zejména v česko-lužickém pomezí.
Život
O životě a zvláště mládí Heinricha Bocksbergera je známo málo. Pocházel ze známé salcburské malířské dynastie Bocksbergerů a byl (zřejmě druhorozeným) synem slavného Hanse Bocksbergera staršího a jeho ženy Margarethy (zemřela 1579). Malířem se vyučil snad ve Vídni, odkud roku 1561 odchází na sever českého království. Snad mohla důvodem jeho předčasného odchodu být i otcova smrt toho roku. V roce 1570 byl Bocksberger jmenován vrchním městským malířem hornolužického královského města Žitavy, kterým zůstal až do své smrti. V Žitavě se také Bocksbergerovi v roce 1573 narodila dcera Adelheide. Přes dlouhé působení ve funkci městského malíře a řadu autorství dokládaných prameny můžeme ve městě s jistotou přiřadit Bocksbergerovo autorství pouze k jednomu listu v rodinném památníku. Bockberger pochopitelně nebyl činný jen v Žitavě samotné, ale i v širším okolí města, kde můžeme řadu jeho autorství doložit. Umírá při výmalbě zámku Muskau v roce 1600 při pádu z lešení.
Dílo
- list z rodinného památníku
- malby na staré radnici ve Frýdlantě (1588), spoluautor
- výmalba kostela v Sieniawce (1589)
- výmalba starého zámku v Muskau (1600), spoluautor
Tato díla můžeme Bocksbergerovi připsat s vysokou pravděpodobností:
- Výmalba kaple sv. Barbory na hradě Grabštejn (1569). Mezi ornamentálními plochami je cyklus lunet s tématem pašijí, od vjezdu Ježíše do Jeruzaléma po jeho Nanebevstoupení. Vrcholem cyklu je Poslední soud. Předpokládá se inspirace kaplí na zámku v Neuburgu an der Donau, díle Heinrichova otce, Hanse, kde jsou namísto pašijí starozákonní výjevy a vrchol tamního cyklu představuje ukřižování.
- Tzv. Malé postní plátno v Žitavě (1573). Plátno na zakrytí oltáře v době předvelikonočního půstu. Jsou na něm zobrazeny „Arma Christi“, tedy „zbraně Kristovy“, resp. nástroje, jimiž byl umučen. Postních pláten z doby před tridentským koncilem či krátce po něm se v celé Evropě dochovalo pouze devět.
- Emporové obrazy městského kostela sv. Jana v Žitavě (1585)
- Výmalba kostela v Mittelherwigsdorfu (1599)
Literatura
- WINZELER, Marius, Kaple sv. Barbory na hradě a zámku Grabštejn, In WINZELER, Marius a kol.,Grabštejn zapomenutý a objevený / Grafenstein vergessen und wiederentdeckt / Grabštejn zapomniany i odkryty, Chrastava: Städtische Museen Zittau a Sdružení pro obnovu a oživení státního hradu Grabštejn a jeho okolí, 101 s., 2013, ISBN 978-80-260-4698-1, zde S. 27-33 (ČJ verze), S. 64-72 (NJ originál) a S. 92-96 (zkrácená polská verze), dostupné on-line česky, dostupné on-line v němec. originále a dostupné on-line v polské zkrácené verzi
- KAEPELLE, Susanne, Die Malerfamilie Bocksberger aus Salzburg – Malerei zwischen Reformation und italienischer Renaissance. Salzburg 2003. ISBN 3-9500712-8-8
Média použitá na této stránce
Autor: Lukáš Válek, Licence: CC BY 3.0
Hrad Grabštejn. Vršek kaple svaté Barbory.
Kaple sv. Barbory, hrad Grabštejn.