Heinrich Doblhoff-Dier

Heinrich Doblhoff-Dier
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1873 – 1907
Poslanec Dolnorakouského zemského sněmu
Ve funkci:
1869 – 1874
Stranická příslušnost
ČlenstvíÚstavní strana
(ústavověrný velkostatek)
(Klub liberálů – staroněmci)
(Sjednoc. levice)
(Německorak. klub)
(Sjednoc. něm. levice)
Narození6. února 1838
Vídeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí12. března 1913 (ve věku 75 let)
Weikersdorf
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
ChoťMaria Rueskefer Baronin von Wellenthal
RodičeJoseph Doblhoff-Dier a Ida Lenkey de Lenke
DětiHeinrich Doblhoff-Dier
Rudolf Doblhoff-Dier
PříbuzníJosef Doblhoff a Rudolf Doblhoff (sourozenci)
Heinrich Baron von Doblhoff[1], Marie Baronin von Doblhoff[1], Franz Baron von Doblhoff[1] a Johann Baron von Doblhoff[1] (vnoučata)
Alma materVídeňská univerzita
Profesestátní úředník a politik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Heinrich Doblhoff-Dier (6. února 1838 Vídeň[2][3][4] – 12. března 1913 Weikersdorf[2][4]) byl rakouský politik německé národnosti, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.

Biografie

Působil jako statkář ve Weikersdorfu. Byl šlechticem.[2] Pocházel z vlivného rodu Doblhoffů. Jeho strýcem byl politik Anton von Doblhoff-Dier a nevlastním dědem ministr spravedlnosti Adolf Pratobevera von Wiesborn.[3]

Vystudoval práva na Vídeňské univerzitě. Od roku 1859 do roku 1883 byl pak činný ve státní správě jako pracovník na dolnorakouském místodržitelství.[4]

Byl aktivní i veřejně a politicky. Od roku 1869 do roku 1874 zasedal jako poslanec Dolnorakouského zemského sněmu.[4] Byl také poslancem Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam nastoupil v prvních přímých volbách roku 1873 za kurii velkostatkářskou v Dolních Rakousích. Mandát zde obhájil ve volbách roku 1879, volbách roku 1885, volbách roku 1891, volbách roku 1897 a volbách roku 1901.[5] V roce 1873 se uvádí jako baron Heinrich von Doblhoff, statkář, bytem Weikersdorf u Badenu.[6]

Politicky byl orientován jako ústavověrný poslanec. V roce 1873 do parlamentu nastupoval za skupinu ústavověrných velkostatkářů (tzv. Strana ústavověrného velkostatku, centralisticky a provídeňsky zaměřená).[7] Jako ústavověrný poslanec se uvádí i po volbách roku 1879.[8] Na Říšské radě se v říjnu 1879 zmiňuje coby člen staroněmeckého Klubu liberálů (Club der Liberalen).[9] Od roku 1881 patřil do klubu Sjednocené levice, do kterého se spojilo několik ústavověrných proudů německých liberálů.[10] Za tento klub byl do Říšské rady zvolen i v roce 1885.[11] Po následujícím rozpadu Sjednocené levice přešel do frakce Německorakouský klub.[12] V roce 1890 se uvádí jako poslanec obnoveného klubu německých liberálů, nyní oficiálně nazývaného Sjednocená německá levice.[13] Ve volbách roku 1891 byl na Říšskou radu zvolen opět za klub Sjednocené německé levice.[14] Po volbách roku 1897 je uváděn coby ústavověrný velkostatkář.[15]

Zasedal v státní komisi pro státní dluh. Vystoupil z ní v květnu 1886 kvůli sporům s konzervativními členy komise. Zasedal rovněž v státní železniční komisi. Po delší dobu byl viceprezidentem c. k. zemědělské společnosti ve Vídni.[4]

Z manželství s baronkou Marií Ruskefer von Wellenthal (1841–1911) měl syny Heinricha (1868–1926) a Rudolfa (1870–1950).[16]

Zemřel na zámku Weikersdorf v březnu 1913.[4]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  2. ↑ a b c KNAUER, Oswald. Das österreichische Parlament von 1848–1966, Österreich-Reihe, 358–361. [s.l.]: Bergland Verlag, 1969. 316 s. Dostupné online. S. 81. (německy) 
  3. ↑ a b Reichsraths-Almanach für die Session. [s.l.]: In Commission bei Alfred Hölder, 1885. Dostupné online. S. 147. (německy) 
  4. ↑ a b c d e f Baron Heinrich Doblhoff. Reichenberger Zeitung. Březen 1913, roč. 54, čís. 62, s. 11. Dostupné online. 
  5. ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  6. ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0008&page=91&size=45
  7. ↑ Statistika nové sněmovny poslanců říšské rady, Národní listy 31. 10. 1873, s. 2. http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=5877662
  8. ↑ Celkový výsledek voleb do rady říšské. Národní listy. Červenec 1879, roč. 19, čís. 164, s. 1. Dostupné online. 
  9. ↑ Parlamentarisches. Salzburger Volksblatt: unabh. Tageszeitung f. Stadt u. Land Salzburg. Říjen 1879, roč. 9, čís. 126, s. 1–2. Dostupné online. 
  10. ↑ Das Vaterland, 21. 11. 1881, č. 321, s. 1.
  11. ↑ Našinec, 14. 6. 1885, s. 1-2.
  12. ↑ Südsteirische Post, 13. 4. 1887, č. 29, s. 3.
  13. ↑ Südsteirische Post, 14. 2. 1891, s. 2.
  14. ↑ Národní listy, 25. 3. 1891, s. 5.
  15. ↑ Das Vaterland, 25. 3. 1897, s. 2.
  16. ↑ gis.fsv.cvut.cz [online]. [cit. 2023-12-02]. Dostupné online. 

Média použitá na této stránce

Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)