Heinrich Homma

Heinrich Homma
8. starosta Znojma
Ve funkci:
1904 – 16. prosince 1918
PředchůdceJohann Haase
NástupceJosef Mareš (od června 1920)
poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1902 – 1906
Stranická příslušnost
ČlenstvíNěmecká pokroková strana
Německá demokratická svobodomyslná strana (od 1919)
Narození30. června 1845
Náměšť nad Oslavou
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí9. června 1921 (ve věku 75 let)
Znojmo
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
ChoťMarie Wiedien
DětiHeinrich, Marie
SídloZnojmo
Profeseadvokát a politik
OceněníŘád Františka Josefa
CommonsHeinrich Homma
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Heinrich Homma (30. června 1845 Náměšť nad Oslavou[1] – 9. června 1921 Znojmo[2]) byl rakousko-uherský a později československý politik a advokát, poslanec Moravského zemského sněmu a v letech 1904–1918 starosta Znojma.

Životopis

Narodil se v Náměšti nad Oslavou v rodině úředníka. V roce 1863 absolvoval gymnázium ve Znojmě a v roce 1874 dokončil studium práv ve Vídni. Záhy poté si otevřel ve Znojmě advokátní kancelář.[3] Působil také jako vrchní ředitel sboru dobrovolných hasičů.[4]

Angažoval se ve veřejném životě Znojma. V roce 1870 stál u zrodu Německého občanského spolku (Deutscher Bürgerverein), obdoby českého sdružení Beseda znojemská.[5] Byl stoupencem Německé pokrokové strany. Od roku 1879 zasedal v obecním výboru. Od roku 1888 do roku 1904 byl znojemským radním. V roce 1899 se stal v důsledku badeniovské krize předsedou Svazu Němců jižní Moravy, kterým zůstal do roku 1902.[3] V roce 1904 byl zvolen starostou Znojma, později byl ještě čtyřikrát znovuzvolen.[4] Prakticky už ale město vedl za starosty Haaseho, kdy byl 1. radním a starosta byl nemocný. Ve funkci se snažil zabránit úpadku místních pokrokářů, a tak uzavřel dohodu s německými radikály v čele s Oskarem Teufelem a postoupil jim čtvrtinu míst ve výboru. V roce 1912 se dostal do zemského vedení Německé pokrokové strany.[3]

V zemských volbách 1902 byl na návrh Johanna Haaseho zvolen poslancem Moravského zemského sněmu v městské kurii. Neměl protikandidáta. Stal se členem verifikačního, školského a imunitního výboru, v roce 1904 navíc ještě výboru pro kontribučenské fondy a výboru pro vodní cesty. Stal se horlivým zastáncem moravského vyrovnání. V zemských volbách 1906 se rozhodl nekandidovat a na své místo navrhl Eduarda Oberwimmera.[3]

Během obsazení Znojma československými jednotkami 16. prosince 1918 Homma navrhl přijetí českých zástupců do městské rady. Když se ale před radnicí začalo vojsko a obyvatelstvo bouřit, tak z funkce starosty odstoupil. V čele města jej nahradil jako vládní komisař pro Znojmo Vilém Veleba.[6] I poté ale Homma působil na radnici jako člen zastupitelstva. Podle novin zůstal pro německou část obyvatelstva starostou nadále.[7] Na přelomu let 1919 a 1920 zakládal Německou demokratickou svobodomyslnou stranu ve Znojmě a byl za ni také zvolen v komunálních volbách v roce 1920 do zastupitelstva Znojma.[4]

Oženil se s Marií Wiedienovou, s níž měl 2 děti: Heinricha (nar. 1872) a Marii (nar. 1873).

Zemřel v červnu 1921 na záchvat mrtvice.[7] Byl oceněn rytířským křížem řádu Františka Josefa.[4]

Reference

  1. ↑ Matrika 10721, sn. 30 [online]. MZA [cit. 2024-02-26]. Dostupné online. 
  2. ↑ Matrika 14988, sn. 21 [online]. MZA [cit. 2024-02-26]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4. S. 262–263. 
  4. ↑ a b c d Homma, Heinrich, 1845-1921 [online]. www.knihovnazn.cz [cit. 2013-08-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-11. 
  5. ↑ NEDVĚDOVÁ, Veronika. Znojemští starostové 1848 – 1918 – socialní a rodinné zázemí komunálniho politika. Brno, 2007 [cit. 2013-08-13]. Bakalářská práce. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity. Vedoucí práce Martin Markel. s. 12–13. Dostupné online.
  6. ↑ PADALÍK, Jiří. Češi a Němci v regionu Znojemska v letech 1918-1946. České Budějovice, 2009 [cit. 2013-08-13]. Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Vedoucí práce Jiří Dvořák. s. 36. Dostupné online. Archivováno 17. 10. 2012 na Wayback Machine.
  7. ↑ a b NEDVĚDOVÁ, Veronika (2007). cit.d., s. 28.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Heinrich Homma (1845-1921).jpg
Heinrich Homma (1845 - 1921), Rakousko-uherský a československý advokát a politik.