Heinrich Lenz

Heinrich Lenz
Narození12.jul. / 24. února 1804greg.
Tartu
Úmrtí29. lednajul. / 10. února 1865greg. (ve věku 60 let)
Řím
Příčina úmrtíkrvácení do mozku
Alma materImperátorská dorpatská univerzita
Povolánífyzik, inženýr, vynálezce a vysokoškolský učitel
ZaměstnavateléImperátorská petrohradská univerzita
Michajlovské dělostřelecké učiliště
Petrišule
Hlavní pedagogický institut
Petrohradská státní univerzita
ChoťAnna von Helmersenová
DětiRobert Lenz[1]
RodičeChristian Heinrich Friedrich Lenz
PříbuzníRobert Lenz[2] (sourozenec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Heinrich Friedrich Emil Lenz (12. února 1804, Tartu (Dorpat), území dnešního Estonska – 10. února 1865, Řím) byl německý a ruský fyzik. Zabýval se především elektromagnetismem a je jedním ze zakladatelů elektrotechniky. Jeho jméno je spojeno s objevem zákona, který určuje tepelné účinky a směr indukčního proudu. Zformuloval jej v roce 1833 a nyní se nazývá Lenzův zákon.

Zabýval se také fyzickou geografií. Zúčastnil se několika expedicí, například na Elbrus nebo námořní expedice pro studium klimatických podmínek. Své poznatky pak publikoval v Pamětech Petrohradské akademie věd v roce 1831 .

Byl profesor a rektor Carské petrohradské univerzity a řádný člen Ruské geografické společnosti.

Životopis

  • Narodil se v Dorpatu 12. února 1804. Po ukončení střední školy v roce 1820 navštěvoval univerzitu v Dorpatu, kde studoval teologii, filologii a přírodní vědy.
  • V roce 1823 byl pozván fyzikem Ottou von Kotzebuem na jeho třetí expedici po světě. Byla to námořní expedici na lodi Enterprise. Na cestě studoval klimatické podmínky a fyzikální vlastnosti mořské vody. Z cesty se vrátil v roce 1826 a výsledky vědeckého výzkumu expedice publikoval v Pamětech Petrohradské akademie věd v roce 1831.
  • V roce 1829 se zúčastnil první expedice pod vedením generála George Emmanuela na Elbrus do pohoří Kavkazu.
  • V roce 1828 byl zvolen adjunktem Petrohradské akademie věd a v roce 1834 akademikem.
  • V roce 1831 začal pracovat na Carské petrohradské univerzitě, kde se zabýval hlavně elektromagnetismem. Kromě zákona pojmenovaného podle něj, Lenz také nezávisle objevil Joulův zákon v roce 1842. Aby se ocenilo jeho úsilí na tomto problému, ruští fyzikové vždy používají název Joule-Lenzův zákon. Navrhl také galvanometr z lehkého kovu, který byl ovinut 72 otáčkami velmi tenkého drátu.
  • Věnoval se také pedagogice. Vyučoval na německé škole sv. Petra (1830-1831), na Hlavním pedagogickém institutu (od roku 1851) a na Michajlovském dělostřeleckém učilišti. Jeho přednášky o fyzice a fyzické geografii se vyznačovaly jasností a přísnou systematičností. Stejné vlastnosti měly jeho příručky fyziky pro gymnázium a fyzické geografie. Obě učebnice byly vydány opakovaně.
  • Od roku 1840 do roku 1863 působil jako děkan katedry matematiky a fyziky na Carské petrohradské univerzitě.
  • Zemřel v Římě 10. února 1865 na mrtvici.

Vědecká práce

V oblasti elektromagnetismu jsou jeho nejdůležitější objevené zákonitosti prezentovány ve všech učebnicích fyziky:

  • Zákon indukce nebo Lenzův zákon říká: směr indukčního proudu je vždy takový, že zabraňuje akci, kterou je způsoben (1834).
  • Joule-Lenzův zákon říká: množství tepla uvolněného proudem ve vodiči je úměrné druhé mocnině proudu a odporu vodiče (1842).
  • Provedl experimenty potvrzující Peltierův jev: pokud galvanický proud prochází bismutovými a antimonovými tyčemi, pájenými na koncích a ochlazenými na 0°C, pak je možné zmrazit vodu nalitou do otvoru poblíž křížení (1838).
  • Prováděl pokusy s polarizací elektrod (1847)
  • Některé ze svých výzkumů prováděl společně s Parrottem (o kompresi těles), Savelyevem (o galvanické polarizaci) a akademikem Borisem Jacobim (o elektromagnetech).

Mnoho jeho vědeckých studií se týká fyzické geografie:

Pocty

  • Jsou po něm pojmenovány skály na severním svahu hory Elbrus - Lenzské skály. Je to na památku jeho účasti na první expedici na horu Elbrus v roce 1829.

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Emil Lenz na anglické Wikipedii a Heinrich Lenz na slovenské Wikipedii.

  1. ↑ Nikolaj Alexandrovič Gezexhus: Ленц, Роберт Эмилиевич. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek XVIIa.
  2. ↑ Johannes Klatt: Lenz, Robert. In: Allgemeine Deutsche Biographie, svazek 18. 1883.

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Emil Lenz.jpg
Heinrich Friedrich Emil Lenz (1804-1865)