Heinrich Müller (gestapo)

Heinrich Müller
Narození	28. dubna 1900 Mnichov
Úmrtí	1. května 1945 (ve věku 45 let) Berlín
Povolání	policista, politik, pilot a Gestapo employee
Zaměstnavatel	Gestapo
Ocenění	Kříž cti Vojenský záslužný řád Zlatý stranický odznak medaile Na památku 13. března 1938 Clasp to the Iron Cross … více na Wikidatech
Politická strana	Národně socialistická německá dělnická strana
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Heinrich Müller (28. dubna 1900, Mnichov – datum úmrtí neznámé, pravděpodobně začátkem května 1945, Berlín) byl v letech 1939–1945 šéfem gestapa a v roce 1939 iniciátorem přepadení radiostanice v Gliwicích. V řadách SS obdržel hodnost SS-Gruppenführer und Generalleutnant der Polizei.

Mládí, první světová válka a počátky u policie a SS

Syn Aloise Müllera, úředníka četnictva, narodil se v Mnichově. Po základní školní docházce nastoupil do učení na leteckého mechanika, které ukončil v roce 1917 a hned poté nastoupil na krátkou dobu do firmy Bayerische Flugzeugwerke. V červnu 1917 vstoupil do válečného letectva, kde sloužil jako pozorovatel pro dělostřelectvo. Z armády byl propuštěn v listopadu 1919 jako Unteroffizier (desátník).

Po válce se rozhodl vstoupit do služeb bavorské policie v Mnichově, se kterou se účastnil potlačení komunistických demonstrací a byl svědkem toho, jak stoupenci revoluční armády Bavorské republiky rad vraždili rukojmí. Z této zkušenosti začala pramenit jeho celoživotní nenávist ke komunismu. V roce 1929 se stal policejním tajemníkem a v roce 1933 byl již kriminálním inspektorem. Při službě na politickém oddělení mnichovské policie se seznámil s mnoha nacistickými představiteli, jako například s Heinrichem Himmlerem nebo Reinhardem Heydrichem.

Poté, co se nacisté dostali v roce 1933 k moci, byl povolán Heydrichem pod jeho vedení do SD. V roce 1934 vstoupil do SS. Díky doporučení od Heydricha zaznamenal v gestapu velmi rychlý postup, od roku 1939 se stal jeho šéfem. V té době získal svoji přezdívku "Müller od Gestapa". V roce 1939 byl společně s Heydrichem organizátorem fingovaného přepadení radiostanice v Hlivicích.

Válka

(c) Bundesarchiv, Bild 121-0126 / CC-BY-SA 3.0

V lednu 1942 se zúčastnil konference ve Wannsee, na níž se rozhodlo o masovém vyvraždění Židů. V roce 1942 odhalil a infiltroval odbojovou a špionážní síť Rudou kapelu. Začátkem roku 1943 začal podezřívat admirála Canarise, šéfa Abwehru z protistátní činnosti, ale na rozkaz Himmlera musel tuto kauzu odložit. Po 20. červenci 1944 vedl vyšetřování spiknutí proti Hitlerovi, které vyústilo v zatčení asi 5000 lidí a popravě 200 z nich.

Na konci války v Evropě stále zůstal v Hitlerově bunkru v Berlíně, kde byl spatřen naposledy 30. dubna 1945. Dnes existují čtyři domněnky o tom, co se následně stalo:

• Müller byl zabit nebo se zabil a jeho tělo nebylo do dnešních dnů nalezeno, tj. podobný případ jako s Martinem Bormannem.
• Müller se dostal z obklíčeného Berlína a schoval se do ústraní (např. Jižní Amerika), kde nebyl ani po své smrti odhalen.
• Müller byl rekrutován a s novou identitou začal pracovat jako tajný agent v USA nebo Sovětském svazu. Podobný případ jako s Reinhardem Gehlenem.
• Müller byl pohřben v masovém hrobě na židovském hřbitově v Berlíně.^[1]

Obraz v kultuře

Heinrich Müller je jednou z hlavních postav sovětského televizního seriálu Sedmnáct zastavení jara, kde ho hrál Leonid Broněvoj. Zatímco jiní čelní nacističtí představitelé jsou v seriálu zobrazeni poměrně přesně, seriálový Müller má s historickým společné jen jméno a hodnost, autoři seriálu totiž neměli o jeho osobě dostatek informací.

Shrnutí vojenské kariéry

Data povýšení

• Gefreiter – červen, 1917
• Unteroffizier – červen, 1918
• SS-Untersturmführer – duben, 1934
• SS-Obersturmführer – 4. července, 1934
• SS-Standartenführer
• SS-Oberführer
• SS-Brigadeführer und Generalmajor der Polizei
• SS-Gruppenführer und Generalleutnant der Polizei – 9. listopad, 1941

Významná vyznamenání

• Rytířský kříž válečného záslužného kříže s meči – 15. listopad, 1944
• Pruský železný kříž I. třídy (První světová válka)
• Pruský železný kříž II. třídy (První světová válka)
• Královský bavorský pilotní odznak (První světová válka)
• Královský bavorský válečný záslužný kříž II. třídy s meči a korunou (První světová válka)
• Spona k pruskému železnénu kříži I. třídy – 29. říjen, 1940
• Spona k pruskému železnénu kříži II. třídy – 29. říjen, 1940
• Zlatý stranický odznak – 31. květen, 1939
• Válečný záslužný kříž I. třídy s meči
• Válečný záslužný kříž II. třídy s meči
• Kříž cti
• Medaile za Anschluss
• Sudetská pamětní medaile
• Sportovní odznak SA v bronzu
• Policejní služební odznak ve zlatě
• Služební vyznamenání NSDAP v bronzu
• Německý olympijský odznak I. třídy

Odkazy

Reference

Literatura

• BEDÜRFTIG, Friedemann. Třetí říše a druhá světová válka. Praha: Prostor, 2002, s. 273.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Heinrich Müller na Wikimedia Commons