Heinrich Rauchberg
prof. JUDr. Heinrich Rauchberg | |
---|---|
Rektor Německé univerzity v Praze | |
Ve funkci: 1911 – 1912 | |
Předchůdce | Max Grünert |
Nástupce | Robert Ritter Lendlmayr von Lendenfeld |
Narození | 12. dubna 1860 Vídeň Rakouské císařství |
Úmrtí | 29. září 1938 (ve věku 78 let) nebo 26. září 1938 (ve věku 78 let) Praha Československo |
Alma mater | Vídeňská univerzita |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Heinrich Rauchberg (12. dubna 1860 Vídeň – 29. září 1938 Praha) byl německý právník, statistik a demograf, rektor Německé univerzity v Praze a profesor statistiky a správního práva na její právnické fakultě. Věnoval se také mezinárodnímu právu.
Život a působení
Vystudoval práva na Vídeňské univerzitě, kde roku 1883 získal titul doktora práv a v roce 1891 se v oboru statistiky habilitoval.[1] V mezidobí působil v rakouské ústřední statistické komisi, podílel se např. na zpracování výsledků sčítání lidu v roce 1890. Vědecky se zabýval kromě statistiky také demografií, zejména národnostními menšinami v Rakousku-Uhersku. Ačkoli byl židovského původu, stranil tehdy do značné míry německy mluvící části monarchie, za což byly jeho vědecké práce ze strany představitelů neněmeckých národů často kritizovány.[2]
Později přešel do Prahy, na zdejší německé univerzitě byl v roce 1896 jmenován profesorem statistiky a správního práva. Národnostní poměry v Čechách byly pro jeho demografickou a statistickou práci velmi podnětné, opět ale projevoval poměrně neobjektivní proněmecký postoj. Přesto kritizoval tehdy používanou metodu zjišťování národnosti, která nespočívala ve svobodném přihlášení se jedince k určité národnosti, ale v tom, jakou řeč v běžném styku používal (tzv. obcovací řeč). Postupně tak zaujal kompromisní stanovisko.[3] Na německé právnické fakultě byl několik funkčních období děkanem a v letech 1911–1912 celou německou univerzitu jako rektor vedl. Po rozpadu monarchie a vzniku Československa se začal více zajímat o mezinárodní právo, především o tehdy vzniklou mezinárodní organizaci Společnost národů. Pracoval také v Sociálním ústavu nebo ve Statistické radě státní, která mj. zajišťovala československé sčítání lidu a kde opět prosazoval subjektivní metodu, tedy možnost svobodně si zvolit svoji národnost.[2]
Reference
- ↑ Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950: Rauchberg, Heinrich (1860–1938), Statistiker und Jurist [online]. Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften [cit. 2016-03-12]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b PETRÁŠ, René. Heinrich Rauchberg. In: SKŘEJPKOVÁ, Petra. Antologie československé právní vědy v letech 1918–1939. Praha: Linde, 2009. ISBN 978-80-7201-750-8. S. 481–484.
- ↑ VESELÁ, Renata. K některým německým profesorům působícím na pražské německé univerzitě. In: SCHELLE, Karel. Vybrané problémy právních dějin 1. Ostrava: Key Publishing, The European Society for History of Law, 2014. ISBN 978-80-87475-38-6. S. 116–117.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Heinrich Rauchberg
Média použitá na této stránce
↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“