Heinrich Rauchberg
prof. JUDr. Heinrich Rauchberg | |
---|---|
Rektor Německé univerzity v Praze | |
Ve funkci: 1911 – 1912 | |
Předchůdce | Max Grünert |
Nástupce | Robert Ritter Lendlmayr von Lendenfeld |
Narození | 12. dubna 1860 Vídeň ![]() |
Úmrtí | 29. září 1938 (ve věku 78 let) nebo 26. září 1938 (ve věku 78 let) Praha ![]() |
Alma mater | Vídeňská univerzita |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Heinrich Rauchberg (12. dubna 1860 Vídeň – 29. září 1938 Praha) byl německý právník, statistik a demograf, rektor Německé univerzity v Praze a profesor statistiky a správního práva na její právnické fakultě. Věnoval se také mezinárodnímu právu.
Život a působení
Vystudoval práva na Vídeňské univerzitě, kde roku 1883 získal titul doktora práv a v roce 1891 se v oboru statistiky habilitoval.[1] V mezidobí působil v rakouské ústřední statistické komisi, podílel se např. na zpracování výsledků sčítání lidu v roce 1890. Vědecky se zabýval kromě statistiky také demografií, zejména národnostními menšinami v Rakousku-Uhersku. Ačkoli byl židovského původu, stranil tehdy do značné míry německy mluvící části monarchie, za což byly jeho vědecké práce ze strany představitelů neněmeckých národů často kritizovány.[2]
Později přešel do Prahy, na zdejší německé univerzitě byl v roce 1896 jmenován profesorem statistiky a správního práva. Národnostní poměry v Čechách byly pro jeho demografickou a statistickou práci velmi podnětné, opět ale projevoval poměrně neobjektivní proněmecký postoj. Přesto kritizoval tehdy používanou metodu zjišťování národnosti, která nespočívala ve svobodném přihlášení se jedince k určité národnosti, ale v tom, jakou řeč v běžném styku používal (tzv. obcovací řeč). Postupně tak zaujal kompromisní stanovisko.[3] Na německé právnické fakultě byl několik funkčních období děkanem a v letech 1911–1912 celou německou univerzitu jako rektor vedl. Po rozpadu monarchie a vzniku Československa se začal více zajímat o mezinárodní právo, především o tehdy vzniklou mezinárodní organizaci Společnost národů. Pracoval také v Sociálním ústavu nebo ve Statistické radě státní, která mj. zajišťovala československé sčítání lidu a kde opět prosazoval subjektivní metodu, tedy možnost svobodně si zvolit svoji národnost.[2]
Reference
- ↑ Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950: Rauchberg, Heinrich (1860–1938), Statistiker und Jurist [online]. Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften [cit. 2016-03-12]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b PETRÁŠ, René. Heinrich Rauchberg. In: SKŘEJPKOVÁ, Petra. Antologie československé právní vědy v letech 1918–1939. Praha: Linde, 2009. ISBN 978-80-7201-750-8. S. 481–484.
- ↑ VESELÁ, Renata. K některým německým profesorům působícím na pražské německé univerzitě. In: SCHELLE, Karel. Vybrané problémy právních dějin 1. Ostrava: Key Publishing, The European Society for History of Law, 2014. ISBN 978-80-87475-38-6. S. 116–117.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Heinrich Rauchberg
Média použitá na této stránce




House colours of the House of Habsburg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“