Heinrich von Handel-Mazzetti

Heinrich svobodný pán Handel-Mazzetti
Prezident Nejvyššího vojenského soudního dvora
Ve funkci: 1873 – 1874
Předchůdce	Karl baron von Mertens
Nástupce	Johann Karl hrabě Huyn
Vojenská služba
Služba	Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Hodnost	polní zbrojmistr (1867), polní podmaršál (1854), generálmajor (1849)
Narození	6. ledna 1806 Bad Mergentheim
Úmrtí	1. května 1887 (ve věku 81 let) Vídeň
Titul	svobodný pán
Rodiče	Paul Anton Freiherr von Handel
Děti	Eduard von Handel-Mazzetti
Příbuzní	Rudolf Handel a Sigmund Handel (sourozenci) Heinrich von Handel-Mazzetti, Hermann Freiherr von Handel-Mazzetti a Eduard Freiherr von Handel-Mazzetti (vnoučata)
Profese	vrchní velitel a politik
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Heinrich svobodný pán von Handel-Mazzetti (6. ledna 1806 Bad Mergentheim, Německo – 1. května 1887 Vídeň) byl rakousko-uherský generál. V rakouské armádě sloužil od roku 1824, vystřídal působiště v Itálii, Uhrách a rakouských zemích. V závěru své vojenské dráhy působil v armádní justici a v roce 1867 byl povýšen do hodnosti polního zbrojmistra. Svou kariéru završil jako prezident Nejvyššího vojenského soudního dvora (1873–1874). Tuto funkci zastával později i jeho syn Eduard von Handel-Mazzetti (1838–1898).

Pocházel ze staré německé rodiny nobilitované v 17. století. Narodil se jako druhorozený syn diplomata Paula Handela (1776–1847)^[1] povýšeného v roce 1819 do stavu svobodných pánů.^[2] Heinrich studoval v letech 1815–1824 na Technické vojenské akademii ve Vídni a v roce 1824 vstoupil do armády. Sloužil u různých posádek převážně v Itálii a postupoval v hodnostech (nadporučík 1829, rytmistr 1833, major 1841, podplukovník 1846). V revolučních letech 1848–1849 se vyznamenal v bojích proti maďarským povstalcům u Györu a Komárna. Během revoluce byl v roce 1848 povýšen na plukovníka.

V roce 1849 dosáhl hodnosti generálmajora a nadále sloužil v Itálii jako velitel brigády u 6. armádního sboru, poté byl velitelem v Klagenfurtu.^[3]. V roce 1854 byl povýšen na polního podmaršála a stal se velitelem divize u 9. armádního sboru.^[4] Později velel v Uhrách a nakonec byl velitelem ve Štýrsku.^[5] V roce 1864 byl povolán do Vídně jako zástupce velitele 2. armádního sboru Karla Thun-Hohensteina^[6] V letech 1865–1873 byl prezidentem vojenského odvolacího soudu (K.k. Militär Appellations Gericht)^[7][8] a v roce 1867 dosáhl hodnosti polního zbrojmistra. Nakonec byl v letech 1873–1874 prezidentem Nejvyššího vojenského soudního dvora (Oberster Militär-Gerichtshof). K datu 1. února 1874 byl penzionován^[9] a od té doby žil v soukromí.

Spolu s otcem užíval od roku 1819 titul svobodného pána. V roce 1862 byl jmenován c. k. tajným radou s nárokem na oslovení Excelence.^[10] V roce 1867 byl jmenován doživotním členem rakouské Panské sněmovny a od roku 1869 byl čestným majitelem pěšího pluku č. 10.^[11] Předtím zastával v letech 1858–1869 čestnou funkci druhého majitele pěšího pluku č. 19 (formálně byl majitelem pluku korunní princ Rudolf, který se však teprve v roce 1858 narodil.^[12][13] Během vojenské kariéry obdržel také několik ocenění, byl nositelem Řádu železné koruny I. třídy, rytířem Leopoldova řádu s válečnou dekorací a držitelem Vojenského záslužného kříže. V zahraničí získal pruský Řád červené orlice I. třídy, mexický císařský Řád Guadalupe a papežský Řád svatého Řehoře Velikého.^[14]

V roce 1835 se v Miláně oženil s baronkou Karolinou Mazzetti (1814–1876)^[15] a na základě císařského majestátu z roku 1849 začal užívat jméno Handel-Mazzetti.^[16] Z jejich manželství pocházelo šest dětí, z nichž synové Gustav (1836–1896) a Heinrich (1839–1870) sloužili v armádě. Nejvyššího postavení dosáhl Eduard (1838–1898), který byl stejně jako otec polním zbrojmistrem a prezidentem Nejvyššího vojenského soudního dvora. Nejmladší syn Anton (1852–1913) byl právníkem a prezidentem krajského soudu ve Štýrském Hradci.^[17]

Jeho starší bratr Ludwig (1804–1864) sloužil také v rakouské armádě a dosáhl hodnosti generálmajora. Byl majitelem velkostatku se zámkem Hagenau v Horním Rakousku a zakladatelem starší rodové linie Handel-Mazzetti (Ludwigova a Heinrichova manželka byly sestry). V různých sférách veřejného života vynikli i jejich mladší nevlastní sourozenci z otcova druhého manželství. Maximilian (1809–1885) se uplatnil jako diplomat a byl dlouholetým rakouským vyslancem ve Württembersku (1848–1866). Další bratr Sigmund Handel (1812–1887) byl státním úředníkem a v politice se uplatnil jako poslanec rakouské Říšské rady. Nejmladší z bratrů Rudolf Handel (1821–1879) působil také ve státních úřadech, byl též poslancem Říšské rady a hornorakouského zemského sněmu.

• Heinrich von Handel-Mazzetti na webu rakouského parlamentu
• Rodina von Handel in: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich
• Historie rodu Handel