Heinz Fischer

Heinz Fischer
Heinz Fischer (9. listopadu 2018)
Prezident Rakouska
Ve funkci: 8. července 2004 – 8. července 2016
Předchůdce	Thomas Klestil
Nástupce	Alexander Van der Bellen
Stranická příslušnost
Členství	Sociálně demokratická strana Rakouska
Narození	9. října 1938 (86 let) Štýrský Hradec, Rakousko Rakousko
Choť	Margit Fischerová (od 1968)
Rodiče	Rudolf Fischer (Politiker, 1908) a Emma Maria Fischer
Příbuzní	Edith Stumpf-Fischer (sestra)
Alma mater	Vídeňská univerzita (1956–1961) Univerzita Innsbruck
Profese	politik, právník a vysokoškolský učitel
Náboženství	agnosticismus
Ocenění	velkokříž Řádu Isabely Katolické (1995) velkokříž Norského královského řádu za zásluhy (1996) Zlatá medaile svobody (2004) velkokříž s řetězem Řádu prince Jindřicha (2005) velkokříž s řetězem Řádu bílé růže (2006) … více na Wikidatech
Webová stránka	www.heinzfischer.at
Commons	Heinz Fischer
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Heinz Fischer ( [haɪnts ˈfɪʃɐ]; * 9. října 1938 Štýrský Hradec) je rakouský politik, právník, člen sociálně-demokratické strany.^[1] Od 8. července 2004 do 8. července 2016 zastával po dvě funkční období (podruhé zvolen roku 2010) úřad rakouského spolkového prezidenta.

Absolvoval humanitní gymnázium ve Vídni. V roce 1961 získal doktorát práv na univerzitě ve Vídni. V letech 1963–1970 byl tajemníkem parlamentního klubu Sociálně demokratické strany Rakouska, v letech 1975–1983 předsedou parlamentního klubu SPÖ, 1979–2004 místopředseda SPÖ, 1987–1990 opět předsedou parlamentního klubu. Roku 1968 se oženil s Margit Binderovou, se kterou má syna Philipa a dceru Lisu. Od roku 1970 byl členem Národní rady, dolní komory rakouského parlamentu, a v letech 1990 až 2002 pak jejím předsedou. V letech 1983–1987 zastával post ministra pro vědu a výzkum. Roku 1993 byl jmenován profesorem politologie na univerzitě v Innsbrucku. Od roku 1992 do roku 2004 byl místopředsedou Strany evropských socialistů (PES). Ve volbách 2004 porazil ministryni zahraničí Benitu Ferrero-Waldner.

V roce 2009 obdržel, u příležitosti státní návštěvy ČR, od českého prezidenta Václava Klause nejvyšší státní vyznamenání Řád bílého lva.^[2] V roce 2016 přijel do Prahy za účelem dvoudenní státní návštěvy ČR vlakem, s prezidentem Milošem Zemanem společně odhalili pamětní desku, „která připomíná první setkání prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka a jeho rakouského protějšku Michaela Hainische v roce 1921“.^[3]

• velkodůstojník Řádu zásluh o Italskou republiku, Itálie, 27. prosince 1976^[4]
• velká čestná dekorace ve zlatě s hvězdou Čestného odznaku Za zásluhy o Rakouskou republiku, Rakousko, 1979^[5]
• velká čestná dekorace ve zlatě na stuze Čestného odznaku Za zásluhy o Rakouskou republiku, Rakousko, 1986^[5]
• velkokříž Řádu zásluh o Italskou republiku, Itálie, 27. ledna 1993^[6]
• velkokříž Řádu Isabely Katolické, Španělsko, 7. července 1995^[7]
• velkokříž Norského královského řádu za zásluhy, Norsko, 1996
• velkohvězda Knížecího záslužného řádu, Lichtenštejnsko, 2004^[8]
• velkohvězda Čestného odznaku Za zásluhy o Rakouskou republiku, Rakousko, 8. července 2004^[5]
• velkokříž s řetězem Řádu prince Jindřicha, Portugalsko, 31. ledna 2005^[9]
• velkokříž s řetězem Řádu bílé růže, Finsko, 2006^[10]
• velkokříž s řetězem Záslužného řádu Maďarské republiky, Maďarsko, 2006
• řádový řetěz Maltézského záslužného řádu, Suverénní řád Maltézských rytířů, 2006^[11]
• Řád Serafínů, Švédsko, 2007
• velkokříž Řádu svatého Olafa, Norsko, 17. dubna 2007^[12]
• velkokříž s řetězem Řádu zásluh o Italskou republiku, Itálie, 8. června 2007^[13]
• Řád Bílého lva I. třídy s řetězem, Česká republika, 2009^[14]
• velkokříž Řádu Vitolda Velikého se zlatým řetězem, Litva, 12. března 2009^[15]
• velkokříž s řetězem Řádu svatého Jakuba od meče, Portugalsko, 23. července 2009^[9]
• Řád za mimořádné zásluhy, Slovinsko, 7. ledna 2011, za zásluhy o realizaci suverenity Slovinska, za jeho pověst a pokrok a za všestrannou podporu při upevňování vztahů a porozumění mezi národy Slovinska a Rakouska^[16]
• Nassavský domácí řád zlatého lva, Lucembursko, 2013
• velkokříž Řádu čestné legie, Francie, 5. listopadu 2013
• Národní řád praporu, Albánie, 2014^[17]
• Řád bílého dvojkříže I. třídy, Slovensko, 5. března 2014
• velkokříž s řetězem Řádu andského kondora, Bolívie, 2015
• Řád Stará planina, Bulharsko, 2016

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Heinz Fischer na Wikimedia Commons
• Galerie Heinz Fischer na Wikimedia Commons
• Osoba Heinz Fischer ve Wikicitátech