Heinz Harmel

Heinz Harmel
(c) Bundesarchiv, Bild 183-J28621 / Adendorf, Peter / CC-BY-SA 3.0 Heinz Harmel jako SS-Brigadeführer und Generalmajor der Waffen-SS v černé tankové uniformě.
Narození	29. června 1906 Mety, Německá říše Německá říše
Úmrtí	2. září 2000 (ve věku 94 let) Krefeld, Německo Německo
Vojenská kariéra
Hodnost	SS-Brigadeführer und Generalmajor der Waffen-SS
Doba služby	1926–1945
Sloužil	Výmarská republika (do roku 1933) Třetí říše
Složka	Reichswehr (do roku 1933) Waffen-SS (do roku 1945)
Jednotka	Infanterie-Regiment Nr.6 SS-Regiment "Germania"
Velel	SS-Panzergrenadier-Regiment 3 „Deutschland“ 10. SS Panzer Division „Frundsberg“
Války	Druhá světová válka
Bitvy	Bitva o Francii Operace Barbarossa Bitva o Caen Operace Market Garden Falaisská kapsa
Vyznamenání	Rytířský kříž železného kříže s dubovými ratolestmi a meči Německý kříž ve zlatě Spona za boj zblízka ve stříbře
multimediální obsah na Commons

Heinz Harmel (29. června 1906 Mety – 2. září 2000 Krefeld) byl vysoce vyznamenaný důstojník Waffen-SS, který se zúčastnil mnoha bojových akcí na východních i západních frontách druhé světové války. Mimo jiné byl držitelem Rytířského kříže železného kříže s dubovými ratolestmi a meči.

Heinz Harmel se narodil 29. června roku 1906 v lontrinském hlavním městě Metz jako syn štábního lékaře 67. pěšího pluku(Infanterieregiment Nr. 67) a pozdějšího Generál-lékaře (Generalarzt) Reichswehru. Po dokončení svého vzdělání vstoupil v květnu roku 1926 do Reichswehru a byl zařazen jako vojín k 15. rotě ze 6. pěšího pluku (Infaterie Regiment Nr. 6) ve šlesvickém městě Ratzeburg.

Po dvouroční službě u této jednotky byl v hodnosti Gefreiter der Reserve (Svobodník v záloze) po zranění pravého oka propuštěn z armády. Po opuštění armády se mladý Heinz rozhodl živit v zemědělství, avšak během velké hospodářské krize v roce 1929 byl nucen své dosavadní zaměstnání opustit. Následně se živil jako instruktor na sportovní škole, která spadala pod národní radu pro vzdělávání mládeže (Reichskuratoriums für Jugendertüchtigung).

K počátku října roku 1934 bylo vládou rozhodnuto, že 250 určených sportovních škol bude zařazeno pod armádu a budou sloužit pro předvojenský pěchotní výcvik. Harmelovi byla k této příležitosti udělena hodnost nadrotmistra v záloze (Oberfeldwebel der Reserve).

K 2. říjnu roku 1935 se Harmel rozhodl přestoupit k jednotkám SS-Verfügungstruppe (předchůdce Waffen-SS), kde ho lákala vidina většího žoldu a rychlejšího postupu. Po vstupu mu byla udělena hodnost SS-Oberscharführer (Starší četař) a byl přiřazen k 1. rotě od SS-Standarte "Germania" SS-Standartenführera Carl-Maria Demelhubera v Hamburku, kde působil jako velitel čety.

Stejnou pozici zastával Harmel i v Mnichově u 7. roty od SS-Standarte "Deutschland" pod velením SS-Standartenführera Felixe Steinera, kam byl přeřazen k počátku září roku 1936. Zde se rovněž zúčastnil výcvikového kurzu pro velitele čety, který vedl sám plukovník Steiner. Harmel byl při závěrečném hodnocení vyhodnocen jako jeden z deseti nejlepších mužů výcvikového kurzu.

Vynikající výsledky z tohoto kurzu tak zapříčinily, že byl Harmel ke konci ledna následujícího roku povýšen do hodnosti SS-Untersturmführer (Poručík). Dále tak zůstává ve funkci velitele čety u své 7. roty až do konce března roku 1938. Mezitím byl ke konci ledna téhož roku povýšen do hodnosti SS-Obersturmführer (Nadporučík).

Následně byl po anšlusu Rakouska k Třetí říši převelen do Vídně, kde se jeho následujícím služebním postem stalo velení čety u 1. roty nově zformovaného pluku SS "Der Führer" (SS-Standarte "Der Führer") pod velením SS-Oberführera Georga Kepplera. Zde zůstal až do počátku května téhož roku a následně byl společně s celým II. praporem pluku převelen do hlavního města Korutan na jihu Rakouska, Klagenfurtu. O rok později se Harmel dočkal v této funkci povýšení na SS-Hauptsturmführera (Kapitán).

S jednotkou se také účastnil zabrání Sudet a celý následující rok sloužil s plukem v Protektorátu Čechy a Morava, kde pluk plnil strážní povinnosti.

S vypuknutím druhé světové války během německé invaze do Polska, byl pluk SS "Der Führer", jehož muži nebyli ještě dostatečně vycvičeni, ponechán v zázemí a následně byl v létě roku 1940 převelen na západní frontu. Zde se zapojil do bojů v Holandsku a ve Flandrech a za následné prolomení linie Grebbe v květnu 1940 byl vyznamenán nejprve železným kříž II. třídy a za necelý měsíc i I. třídou tohoto vyznamenání.

• Soldat – květen, 1926
• Gefreiter der Reserve – 1928
• Oberfeldwebel der Reserve – říjen, 1934
• SS-Oberscharführer – 2. říjen, 1935
• SS-Untersturmführer – 30. leden, 1937
• SS-Obersturmführer – 30. leden, 1938
• SS-Hauptsturmführer – 30. leden, 1939
• SS-Sturmbannführer – 20. duben, 1941
• SS-Obersturmbannführer – 19. červen, 1942
• SS-Standartenführer – 20. duben, 1943
• SS-Oberführer – 18. květen, 1944
• SS-Brigadeführer und Generalmajor der Waffen SS – 7. září, 1944

• Rytířský kříž železného kříže (1626. držitel) – 31. březen, 1943
• Dubové ratolesti k Rytířskému kříži železného kříže (296. držitel) – 7. září, 1943
• Meče k Rytířskému kříži železného kříže (116. držitel) – 15. prosinec, 1944
• Německý kříž ve zlatě – 29. listopad, 1941
• Železný kříž I. třídy – 1. červen, 1940
• Železný kříž II. třídy – 30. květen, 1940
• Spona za boj zblízka ve stříbře – 10. září, 1943
• Útočný odznak pěchoty v bronzu – 4. prosinec, 1940
• Odznak za zranění v černém – 21. březen, 1943
• Odznak za samostatné zničení tanku – 31. březen, 1943
• Všeobecný útočný odznak – 10. září, 1943
• Medaile za východní frontu – 15. srpen, 1942
• Sudetská pamětní medaile se sponou Pražský hrad
• Medaile za Anschluss
• Totenkopfring
• Sportovní odznak SA v bronzu
• Říšský sportovní odznak v bronzu
• Služební vyznamenání SS III. třídy
• Zmíněn ve Wehrmachtbericht – 16. červenec, 1944

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Heinz Harmel na Wikimedia Commons

• Sweb.cz Archivováno 28. 9. 2008 na Wayback Machine.
• Ritterkreusztraeger.de