Heitor Villa-Lobos
Heitor Villa-Lobos | |
---|---|
Heitor Villa-Lobos (1922) | |
Rodné jméno | Heitor Villa-Lobos |
Narození | 5. března 1887 Rio de Janeiro |
Úmrtí | 17. listopadu 1959 (ve věku 72 let) Rio de Janeiro |
Povolání | hudební skladatel, choreograf, dirigent, muzikolog, středoškolský učitel, klasický kytarista, klavírista a kytarista |
Rodiče | Raul Villa-Lobos |
Manžel(ka) | Arminda Villa-Lobos |
Významná díla | Smyčcový kvartet č. 14 Choros č. 1 Smyčcový kvartet č. 3 Bachianas Brasileiras |
Ocenění | čestný doktor Miamské univerzity (1954) komandér Řádu čestné legie |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Heitor Villa-Lobos, též Hector Villa-Lobos (pravděpodobně 5. března 1887, Rio de Janeiro – 17. listopadu 1959, Rio de Janeiro), byl brazilský violoncellista, kytarista, klarinetista, klavírista, dirigent a hudební skladatel. Byl, mimo jiné, jedním z klasiků kytarové hudební literatury, jehož kytarové etudy cvičí každý klasický kytarista, a zároveň nejvýznamnějším brazilským hudebním skladatelem 20. století, jehož tvorba byla velmi ovlivněna brazilskou lidovou hudbou.
Životopis
Přesné datum narození, resp. přesný letopočet jeho narození není dodnes znám, všechny seriózní prameny se v tomto ohledu různí.
Pocházel z nepříliš zámožné rodiny. Jeho otec byl knihovník, amatérský astronom a muzikant, pocházel ze Španělska. Právě pod jeho vedením se Heitor Villa-Lobos v šesti letech začal učit hrát na violoncello. Po otcově smrti si začal přibližně ve svých patnácti přivydělávat příležitostným hraním v různých podnicích v Riu. Matka si přála, aby studoval, ale on místo toho v 18 letech odešel z domova a začal cestovat po Brazílii. Živil se hraním na violoncello a kytaru, zajímal se o lidovou hudbu v navštívených krajích a také začal sám skládat.
Po několika letech se vrátil zpět do Ria a začal podrobně studovat klasická díla Bacha, Wagnera či Pucciniho. Důležitým podnětem pro něj byla také jihoamerická turné Ruského baletu, prostřednictvím kterého se v letech 1913 a 1917 seznámil s díly ruských skladatelů (včetně Igora Stravinského), ale i francouzských impresionistů. V roce 1915 byly jeho skladby poprvé uvedeny na koncertě v Riu de Janeiro a ve stejném roce začal své skladby také publikovat. Mezi jeho přátele a propagátory jeho hudby patřili Arthur Rubinstein či Darius Milhaud.
Ve dvacátých letech absolvoval Villa-Lobos dva dlouhodobé pobyty v Paříži, které byly výraznou inspirací pro jeho další tvorbu, a zároveň zde hojně koncertoval a vybudoval si mezinárodní věhlas.[1]
Ve třicátých letech se postupně stále více zapojoval do organizace hudebního vzdělávání v Brazílii. Vytvářel vzdělávací plány a byl ředitelem několika institucí včetně Brazilské hudební akademie, na jejímž založení se podílel.
V roce 1944 poprvé zavítal do Spojených států, slavil zde velký úspěch jako dirigent a od té doby pak každý rok USA znovu navštěvoval a řídil mnohé slavné orchestry.
Heitor Villa-Lobos zemřel v roce 1959 na rakovinu. Již v roce 1960 byla velká část jeho díla shromážděna v Museu Villa-Lobos v Riu, které až do své smrti v roce 1985 vedla jeho druhá žena Arminda.
Dílo
Villa-Lobos byl velmi plodným tvůrcem, je známo kolem dvou tisíc jeho skladeb všech možných žánrů – od skladeb pro sólové nástroje přes komorní hudbu až ke koncertům a symfoniím, psal také opery, balety i filmovou hudbu. Typickým jevem je u něj mísení motivů brazilské lidové hudby s prvky a postupy převzatými z evropské klasické hudby. Mezi jeho nejznámější díla patří cykly Choros a Bachianas Brasileiras.
Odkazy
Reference
- ↑ Heitor Villa-Lobos [online]. Encyclopædia Britannica [cit. 2016-01-23]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Heitor Villa-Lobos na Wikimedia Commons
- Encyklopedie na Seznamu
- Katalog městské knihovny v Praze