Hej, Slované

Hej, Slované

Hymna	Slovensko Slovensko  SFRJ  Svazová republika Jugoslávie  Srbsko a Černá Hora
Jiné názvy	chorvatsky: Hej, Slaveni makedonsky: Еј, Словени slovensky: Hej, Slováci slovinsky: Hej, Slovani srbsky: Hej, Sloveni (Хеј Словени) rusky: Gej, Slavjane (Гей, славяне) polsky:Mazurek Dąbrowskiego
Slova	Samo Tomášik (překlad: Dragutin Rakovac), 1834
Hudba	Neznámý
Přijata	1939  1943 (22. duben 1977)  1992  2003
Konec užívání	1945  1991/1992  2003  2006
Hej, Slované instrumentální Problémy s přehráváním? Nápověda.

Hej, Slované je hymnická píseň věnovaná všem Slovanům. První verze textu vznikla v roce 1834 pod názvem Hej, Slováci. Melodie je odvozena od Mazurku Dąbrowskiego, který je od roku 1926 polskou hymnou, avšak pomalejší a silněji akcentována.

Píseň sloužila jako hymna všeslovanského hnutí, Sokola, jako státní hymna Slovenského státu, socialistické Jugoslávie i pozdější srbsko-černohorské Jugoslávie.

Slovensky se píseň nazývá Hej, Slováci nebo také Hej, Slovania, česky Hej, Slované, srbsky Хеј, Словени (Hej, Sloveni), makedonsky Еј, Словени (Ej, Sloveni), chorvatsky Hej Slaveni, bosensky Hej Slaveni, slovinsky Hej Slovani, polsky Hej Słowianie, bulharsky Хей, Славяни (Chej, Slavjani) a rusky Гей, Славяне (Gej, Slavjaně).

Píseň napsal slovenský evangelický kněz, básník a historik Samo Tomášik během své návštěvy Prahy v roce 1834. Byl velmi pobouřen tím, že němčina je v ulicích Prahy slyšet mnohem více než čeština. Zapsal si do deníku:

… Pokud matička Praha, perla západního slovanského světa, se začíná ztrácet v německém moři, co asi čeká Slovensko, mou drahou vlast, pro kterou je Praha zdrojem duchovní kultury? Zatížen touto myšlenkou, vzpomněl jsem si na starou polskou píseň „Jeszcze Polska nie zginęła, póki my żyjemy“. Tato známá melodie vyvolala v mém srdci vzdorné „Hej, Slovaci, ešte naša slovenska reč žije“… Běžel jsem do svého pokoje, zapálil svíci a tužkou napsal do svého deníku tři verše. Píseň byla hotova v okamžiku.

V Masarykově slovníku naučném z r. 1927 na str. 120 je uvedeno:

… Hej Slovane, ještě naše slovanská řeč žije, hymna, kterou složil 1834 v Praze Samo Tomášík (v.t.) rozesmutnělý rostoucí germanisací a chladnosti čes. obyv při čes. představení ve Stavovském div. S "Na Slovany" a přeměněná v "Hej Slováci" vyšla po prvé ve Fejérpatakyho (v.z.) sv. mikulášském kalendáři 1838. Smělá myšlenka slov. a melodie polské mazurky ji podložená byly příčinou jejího rozšíření u nár. slovanských.

Brzy Tomášik do textu zahrnul všechny Slovany a píseň Hej, Slované se stala známou díky myšlence panslavismu, zejména pak ve slovanských zemích pod vládou Rakouska. Byla vydána v řadě časopisů, kalendářů, byla zpívána na politických sjezdech a stala se neoficiální hymnou všeslovanského hnutí.

Její popularita dále vzrostla, když byla přijata za oficiální hymnu Svazu Slovanského sokolstva, hnutí založeného na všeslovanských ideálech a fungujícího v celém Rakousku-Uhersku. V roce 1905 bylo odhalení památníku slovinského básníka France Prešerena v Lublani oslavováno sborovým zpěvem písně Hej, Slované. Během první světové války byla píseň často užívána slovanskými vojáky na obou stranách fronty k vzájemnému povzbuzení nacionalistického cítění a prevenci krveprolití. Mnoho slovinských, chorvatských a srbských Sokolů, sloužících v rakousko-uherské armádě, se dobrovolně vzdalo vojákům Srbska nebo Ruska nebo často přeběhli do řad druhé strany. Píseň se s nimi šířila po Balkánu a do Ruska a zůstala populární i v meziválečném období.

Na Slovensku byla píseň Hej, Slováci považována za neoficiální hymnu po celou moderní historii. Oficiálně se stala hymnou Slovenského státu v letech 1939–1945. Přestože se po první světové válce, znovu po druhé světové válce a nakonec také v roce 1993 stala hymnou Slovenska píseň Nad Tatrou sa blýska, píseň Hej, Slováci je stále mnohými lidmi (především nacionalisty) považována za „druhou“ národní hymnu. Od názvu hymny bylo odvozeno i pejorativní označení „hejslovák“.^[1]

Poprvé se Hej, Slované na území Jugoslávie objevilo na počátku 19. století. Dragutin Rakovac píseň přeložil a pojmenoval ji Hej, Ilirové. Až do druhé světové války se pak překlad příliš neměnil, kromě toho, že Ilyrové se pod vlivem změn ve vnímání obrozeneckého hnutí změnili na Slovany.

V roce 1941 zasáhla Království Jugoslávie druhá světová válka. Síly Osy v dubnu vstoupily do země a jugoslávská armáda kapitulovala během sedmi dnů. Protože stará hymna obsahovala odkazy na krále a království, rozhodli se antimonarchističtí partyzáni vedení Titem a jeho komunistická strana vyhnout se jí a nahradili ji písní Hej, Slované. Píseň byla zpívána během obou setkání AVNOJ, legislativního orgánu hnutí odporu, a postupně se začala všeobecně považovat za hymnu nové Jugoslávie.

Stará královská hymna byla oficiálně opuštěna po osvobození v roce 1945, ale žádná nová nebyla přijata. Bylo podniknuto několik pokusů prosadit jiné, specificky jugoslávské, písně jako hymnu, ale tyto nezískaly větší podpory a Hej, Slované bylo dál neoficiálně používáno. Poté byly snahy o nalezení nové hymny opuštěny a v roce 1977 se Hej, Slované oficiálně stalo hymnou Jugoslávie.

Po rozpadu Jugoslávie v letech 1991-1992, kdy pouze Srbsko a Černá Hora zůstaly ve federaci, byla píseň dále používána jako státní hymna nové federace. Po přeměně na volnější svaz Srbsko a Černá Hora se očekávalo přijetí nové hymny, ale v otázce státních symbolů nebylo dosaženo shody a proto Hej, Slované dále zůstalo hymnou.

Jako nová hymna bylo navrženo spojení černohorské hymny Oj, svijetla majska zoro a srbské hymny Bože Pravde se střídáním slok obou písní. Tento návrh však narazil na námitky ze strany Srbské lidové strany Černé Hory a Socialistické lidové strany Černé Hory.

Poté, co se státní svaz v roce 2006 rozpadl, se tato otázka stala zbytečnou a píseň Hej, Slované již není oficiální hymnou žádného nezávislého státu světa.

• STRNAD, František. O našich hymnách a jejich osudech: československým školám a rodinám. V Praze: Ústřední nakladatelství a knihkupectví učitelstva českoslovanského v Praze VII, společnost s r.o. filiálka v Brně a v Banskej Bystrici, 1924. 84 s. Kapitola Hymna slovanská, s. 48–52. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hej, Slované na Wikimedia Commons
• Rozcestník Hej, Slované ve Wikizdrojích