Hekabé
| Hekabé | |
|---|---|
 | |
| Povolání | královna |
| Choť | Priamos[1][2] |
| Partner(ka) | Apollón |
| Děti | Kassandra[3] Hektór[1][4][5] Paris[1][6] Polyxené[1] Tróilos[7] Theano … více na Wikidatech |
| Rodiče | Dymas, Cisseus a Sangarius a Télekleia a Eunoë |
| Příbuzní | Asios (syn Dymanta) a Theano (sourozenci) Tróilos, Teledamus a Pelops (vnoučata) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hekabé (řecky Ἑκάβη, latinsky Hecuba) je v řecké mytologii dcera frýžského krále Dymanta, manželka posledního trojského krále Priama.
První manželkou Priamovou byla Arisbé, dcera věštce Meropa. Porodila mu syna Aisaka, který měl rovněž věštecké nadání. Později varoval před narozením Parida.
Hekabé byla druhou manželkou Priamovou, byla vznešenou a ušlechtilou královnou. Dala králi devatenáct synů, prvním byl Hektór, statečný bojovník a vrchní velitel trojských vojsk. Další se jmenovali Déifobos, Helenos, Polítés, ale nejznámější je Paris, rozhodl spor, která ze tří bohyň je nejkrásnější, poté spartskému králi Meneláovi unesl krásnou manželku Helenu. To zapálilo hněv Řeků a největší válečnou výpravu proti Tróje. Ta skončila totální porážkou trojanů a zkázou města.
Osud královny Hekabé byl krutý: přežila všechny své syny, ti padli ve válce. Před jejíma očima Neoptolemos, syn řeckého hrdiny Achillea, surově zabil jejího manžela, starého krále Priama.
Po úplném pádu Tróje se stala Hekabé kořistí ithackého krále Odyssea, ale brzy nato zemřela. Jsou pověsti, které uvádějí, že Hekabé zahynula jako pes. Bylo to za vraždu svého zetě Polyméstora (či Polymnéstora), kterému před válkou svěřila svého nedospělého syna Polydóra. Toho po pádu Tróje Polyméstor zavraždil, aby se dostal k trojskému zlatu. Zato ho Hekabé krutým způsobem zavraždila.
Odraz v umění
- v Homérově Ílias je královna Hekabé vzorem ženy a matky. Je vylíčena také ve všech následujících dílech na téma trojské války.
- samostatným dílem je také Eurípidova tragédie Hekabé (r. 423 př. n. l.)
Reference
- ↑ a b c d
Q23928052. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek VIII. - ↑ Priam. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek XXV.
- ↑
Q24762091. In: Malý encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, druhé vydání, svazek 1. - ↑
Q24395134. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek VIII. - ↑ Hector. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
- ↑ Nikolaj Petrovič Obnorskij:
Q24474596. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek XXIIa. - ↑
Q24496026. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek XXXIIIa.
Literatura
- Václav Bahník a kolektiv: Slovník antické kultury, Svoboda, Praha 1974
- Vojtěch Zamarovský: Bohové a hrdinové antických bájí, Brána, Praha 2005, ISBN 80-7243-266-4
- Robert Graves: Řecké mýty, Levné knihy KMa, Praha 2004, ISBN 80-7309-153-4
- Guus Houtzager: Encyklopedie řecké mytologie, Rebo, Čestlice 2003, ISBN 80-7234-287-8
- Gerhard Löwe, Heinrich Alexander Stoll: ABC antiky, Ivo Železný, Praha 2005, ISBN 80-237-3938-7
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hekabé na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Hektór si obléká zbroj obklopen Priamem a Hekabé, amfora přibližně z roku 510 př.n.K., Vulci