Helena Čapková

Helena Čapková
Helena Čapková
Rodné jméno	Helena Čapková
Narození	28. ledna 1886 Hronov Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	27. listopadu 1961 (ve věku 75 let) Praha Československo Československo
Místo pohřbení	Olšanské hřbitovy
Povolání	spisovatelka
Choť	JUDr. František Koželuh (1. manžel) Josef Palivec (2. manžel)
Děti	Helena Koželuhová Eva Brázdová
Rodiče	MUDr. Antonín Čapek (otec) Božena Čapková (matka)
Příbuzní	Josef Čapek a Karel Čapek (sourozenci) Olga Scheinpflugová (švagrová) Adolf Procházka (zeť) Pavel Brázda (vnuk)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Helena Čapková, provdaná Koželuhová a později Palivcová (28. ledna 1886 Hronov^[1] – 27. listopadu 1961 Praha^[2]), byla česká spisovatelka, autorka vzpomínkových knih o svých bratrech Karlovi a Josefovi.

Narodila se jako první dítě MUDr. Antonína Čapka a Boženy Novotné. Kvůli obavám z chřipkové epidemie v Úpici se Helena i další bratr Josef narodili v Hronově ve mlýně dědečka Karla Novotného. Do mlýna pak sourozenci jezdili až do jeho prodeje v roce 1907.^[3] V roce 1904 se provdala do Brna^[4] za tamního politika a právníka Františka Koželuha. Měli spolu dvě dcery, z nichž Helena se vdala za budoucího ministra Adolfa Procházku.

V roce 1926 František Koželuh zemřel. Vdova se z Brna přestěhovala do Prahy na Vinohrady, kde bydlela nedaleko svých bratrů. V roce 1930 se znovu provdala za spisovatele a diplomata Josefa Palivce. V letech 1933–1938 žila v Prohoři u Žlutic, kam za ní dojížděli oba bratři. Po okupaci se vrátila do Prahy. V letech 1945–1948 žila na zámku Brložec nedaleko Prohoře. Od roku 1948 byla kvůli politickým postojům svého muže šikanována komunistickým režimem, a to až do své smrti v roce 1961.^[5] Rok po její smrti byla vydána v nakladatelství Československý spisovatel cenzurovaná část jejích vzpomínek s názvem Moji milí bratři.^[6]

Helena Čapková prožila předčasnou smrt svých mladších bratrů a zemřela dva roky po propuštění manžela z vězení 27. listopadu 1961. Byla pohřbena na Olšanských hřbitovech.

• Pohádka o babiččině zástěře, 1920 (v knize Nůše pohádek III, ed. Karel Čapek)
• Malé děvče, 1920
• Kolébka, 1922
• O živé lásce, 1924
• Moji milí bratři, 1962

V českém životopisném filmu Člověk proti zkáze její postavu ztvárnila herečka Věra Galatíková.

• Helena Koželuhová: Čapci očima rodiny, 1961, 2 díly
• Helena Čapková: Moji milí bratři, Praha 1962
• Karel Čapek: Korespondence I., ČS Praha 1993
• Josef Palivec: Prózy, listy z vězení, pozdravy přátel, Torst Praha 1996
• Jarmila Čapková: Vzpomínky, Torst Praha 1998
• Marie Šulcová: Čapci, Melantrich Praha 1985, 1998
• FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 1. A-G. Praha: Academia, 1985. 900 s. ISBN 80-200-0797-0. 
• VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 10. sešit : Č–Čerma. Praha: Libri, 2008. 503–606 s. ISBN 978-80-7277-367-1. S. 539–540. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Helena Čapková na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Helena Čapková
• Aleš Fetters: Helena Čapková – na stránkách Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové
• Sestra milých bratří Čapků. Jak se žilo Heleně Čapkové a jejímu manželovi Josefu Palivcovi za komunistů – pořad z dokumentárního seriálu Neznámí hrdinové České televize;, pozn. nelze přehrát z archivu (2014)