Helena Šmahelová

PhDr. Helena Šmahelová
Narození	14. července 1910 Řestoky Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	5. listopadu 1997 (ve věku 87 let) Rakovník Česko Česko
Místo pohřbení	Ústřední hřbitov v Brně
Povolání	spisovatelka, prozaička, dramatička a youth book author
Ocenění	Čestné občanství města Chrudimi
Manžel(ka)	Pavel Trost
Partner(ka)	Jaromír John (od 1943)
Příbuzní	Alexander Hackenschmied (bratranec) Božena Hackenschmiedová (teta)
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Helena Šmahelová, provdaná Helena Trostová, (14. července 1910 Řestoky – 5. listopadu 1997 Rakovník) byla česká spisovatelka a autorka rozhlasových her.

Biografie

Pocházela z východočeské mlynářské rodiny. Prožila poměrně rušné dětství a mládí. S rodiči pobývala na Moravě a později na Slovensku v Bratislavě, kde také zahájila své středoškolské studium na reálce. To však nedokončila, neboť se vrátila do Čech za nemocnou matkou do Ledče nad Sázavou.^[1] Po smrti obou rodičů se odstěhovala k babičce do Chrudimi, v Jaroměři se vyučila knihkupkyní. Od roku 1931 pracovala jako úřednice v chrudimské nemocenské pojišťovně. Zde se seznámila s Jaromírem Johnem, se kterým později žila a pracovala od roku 1943. Od roku 1937 až do roku 1943 pracovala v nemocenské pojišťovně v Praze, od roku 1943 žila s Jaromírem Johnem ve Slatiňanech. Od roku 1946 bydlela v Olomouci, kde John získal místo profesora na Univerzitě Palackého. Na jeho popud si také po válce dokončila vzdělání, nejprve v roce 1948 maturitou a později studiem na Filosofické fakultě Palackého univerzity, kde v roce 1952 obhájila doktorát filosofie. V roce 1952 se provdala za docenta olomoucké univerzity Pavla Trosta. Od roku 1952 do roku 1956 pak pracovala jako psycholožka v brněnské protialkoholní léčebně. V roce 1956 se odstěhovala z Olomouce do Prahy a působila jakožto spisovatelka z povolání. Kromě toho také pečovala o dílo a literární odkaz svého přítele Jaromíra Johna.

Zemřela v roce 1997 a je pohřbena na Ústředním hřbitově v Brně, sk. 39/hr. 66–67. V roce 2023 byl její hrob zarostlý vegetací a dlouhodobě neudržován.

Dílo

Psychologické prózy

• 1940 Sedmý den odpočívej, novela
• 1944 Pelantovi, román, později vydán v jiné verzi pod názvem Dědicové snů

Próza pro dospělé

• 1961 Cesta ze zármutku, novela
• 1963 Devět tisíc dnů, novela
• 1968 Sobectví, novela
• 1979 Žena roku 1900, román
• 1979 Vzpomínky na Jaromíra Johna, paměti
• 1989 Útěk postřeleného zajíce, autobiografický román

Románová trilogie

• 1984–1987, historie mlynářského rodu Šmahelů
  • Stíny mých otců
  • Stopy mých otců
  • Hlasy mých otců

Tvorba pro mládež

• 1959 Mládí na křídlech
• 1957 Velké trápení (později zfilmováno – viz článek o filmu Velké trápení z roku 1974)
• 1959 Magda
• 1963 Jsem už velká dívka
• 1964 Dobrá mysl'
• 1975 Žárlivost
• Chrabrovka

Další díla

• Dědicové snů
• Dora a medvěd
• Dora na cestách
• Dům radostí
• Dva týdny prázdnin
• Já a moji drazí
• Karlínská číslo 5
• Kdy přijde Dora?
• Kůň s krávem neboli Svatba po hanácku
• Lenka a Bob
• Muž a žena
• Planá růže, růžička šípková
• Smuteční hostina
• Vůně letních jablek
• Soumrak

Osobní život

Helena Šmahelová byla sestřenicí českého filmaře Alexandra Hackenschmieda, přítelkyní spisovatele Jaromíra Johna a manželkou jazykovědce Pavla Trosta.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Helena Šmahelová
• Helena Šmahelová v Databázi knih
• Sdružení přátel Pardubického kraje
• Osobnosti.net
• Citarny.cz