Helena Šubićová
| Helena Šubićová | |
|---|---|
 Erb rodu Šubićů, z něhož Helena pocházela | |
| Narození | 14. století |
| Úmrtí | 1378 |
| Potomci | Tvrtko I. Kotromanić, Vlk Bosenský a Kateřina Bosenská |
| Otec | Jiří II. Šubić Bribirský |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Helena Šubićová (bosensky a chorvatsky Jelena Šubić Bribirska, 1306 - 10. dubna 1378) byla bosensko-chorvatská kněžna ve středověkém Bribiru a Bosně. Pocházela z chorvatského šlechtického rodu Subićů.
Původ a rodina
Helena se narodila zřejmě v roce 1306 v pevnosti Bribir. Jejími rodiči byli Jiří II. Šubić a jeho manželka, kněžna Lelka. Helena měla několik sourozenců:
- Mladen III. Šubić Bribirský, štít Chorvatů, oženil se se srbskou princeznou Helenou Dečanskou
- Pavel III. Šubić Bribirský, který zemřel v roce 1356 a který se oženil s benátskou šlechtičnou Katarinou Dondalo
- Deodatus, který byl v letech 1345-1347 bribirským knížetem
- Kateřina, provdala se za Jana Jurišiće
Manželství
Helena se provdala za Vladislava Kotromaniće, bratra bosenského bána Štěpána II. Kotromaniće. Sňatek Heleny s Vladislavem opět sblížil mocné rodiny Kotromanićů a Šubićů.[1] Sňatek sloužil trogirský biskup Lampridi.[2] Jelikož Helena a Vladislav byli příbuzní ve druhé a třetí generaci, bylo nutné získat papežský dispens. Jelikož však nikdo papeže nepožádal, stal se sňatek Heleny s Vladislavem podle kanonického práva neplatným.[1] [2] Historik Dominik Mandić se domnívá, že Vladislav měl nemanželského syna, budoucího krále Štěpána Dabišu, nedlouho poté, co Helena porodila budoucího krále Tvrtka I. [2] Dalšími společnými dětmi Vladislava a Heleny byli:
- bán, pozdější král Štěpán Tvrtko I. (asi 1338 - 1391)
- bán Štěpán Vlk (1345 - po 1374)
Vladislavovi a Heleně je připisována jetě další dcera :
Kvůli zhoršujícímu se zdraví se Vladislav v roce 1353 vzdal trůnu ve prospěch patnáctiletého syna Tvrtka, který jako bán následoval Vladislavova bratra Štěpána, a později byl korunován prvním bosenským králem. [3] [4] Vladislav zemřel v prvních letech vlády svého syna.
Matka bána a krále
Ačkoli se nikdy nestala vládkyní Bosny, požívala Helena za vlády svého syna značného vlivu. Podporovala synovu vládu a aktivně se podílela na správě země. Během bojů synů Štěpána Tvrtka a Štěpána Vlka o moc nad Bosnou v roce 1366 byla Helena vyhnána z Bosny a uvězněna ve vesnici poblíž Neretvy.[5] Po krátkém pobytu v exilu se Helena a Tvrtko vrátili v roce 1367 do Bosny, kde se Tvrtko opět ujal vlády.
Podpis princezny Heleny a královny Doroty je vedle podpisu Tvrtka na listině určené obyvatelům Dubrovníku,[6] což znamená, že Kněžna Helena zemřela až poté, co byl Tvrtko v roce 1377 korunován králem.
Kněžna Helena Šubićová zemřela v poledne 10. dubna 1378.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jelena Šubić na chorvatské Wikipedii.
- ↑ a b Draganović, Krunoslav: Poviest hrvatskih zemalja Bosne i Hercegovine, Hrvatsko kulturno društvo "Napredak", 1942.
- ↑ a b c Dominik Mandić, Sabrana djela Dr. O. Dominika Mandića : Bosna i Hercegovina : Sv. 1. Državna i vjerska pripadnost sredovječne Bosne i Hercegovine, Ziral, 1978.
- ↑ John Van Antwerp Fine, The Bosnian Church: Its Place in State and Society from the Thirteenth to the Fifteenth Century, Saqi in association with The Bosnian Institute, 2007.
- ↑ Čuvalo, Ante: Historical dictionary of Bosnia and Herzegovina, Scarecrow Press, 2007.
- ↑ Anđelić, Pavao: Bobovac i kraljeva Sutjeska: stolna mjesta bosanskih vladara u XIV i XV stoljeću, Veselin Masleša, 1973.
- ↑ Foretić, Vinko: Povijest Dubrovnika do 1808: dio. Od osnutka do 1526, Nakladni zavod MH, 1980.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Helena Šubićová na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Sigill från den kroatiska adelssläkten Šubić