Helena Chorvatská

Helena Uherská
Portrét
Zásnuby krále Zvonimíra s Helenou Spanilou (Mato Celestin Medović)
Narození11. století
Uhersko
Úmrtí1091
PohřbenaKnin
PotomciKlaudie Chorvatská a Radovan Chorvatský
OtecBéla I. Uherský
MatkaRyksa Polská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Helena Chorvatská, či Helena (Ilona) Arpádovna, nazývaná též Helena Krásná či Helena Spanilá (chorvatsky Jelena Lijepa, maďarsky Szép Ilona, * po 1050 – † asi 1091) byla uherská princezna a chorvatská královna manželka.

Život

Původ

Helena byla dcera krále Bély I. z uherského královského rodu Arpádovců, sestra krále Ladislava I. Svatého. Byla rovněž vnučkou polského krále Měška II. Lamberta a pravnučkou bulharského cara Samuela I. Kromě toho byla tetou pozdější byzantské císařovny Ireny, matky císaře Manuela I. Komnena.

Manželství

Roku 1063 se Helena vdala za vzdáleného příbuzného, chorvatského krále Dimitrije Zvonimíra, a stala se tak chorvatskou královnou. Mezi chorvatským obyvatelstvem byla velmi oblíbená. Lidé ji nazývali Jelena Lijepa („Helena Spanilá“, či „Helena Krásná“). Zřejmě také měla značný vliv na svého manžela.

Narodil se jim syn Radovan,[1] který zemřel v jinošském věku, a dcery Klaudie [2] a Vinica.[3]

Závěr života

Po manželově smrti se Helena zřejmě v tichosti zasloužila o to, že uprázdněný chorvatský trůn přešel na jejího bratra, uherského krále. Tyto intriky uvrhly zemi na desetiletí do válek, nakonec ale uherští králové svůj nárok na chorvatský trůn prosadili (konkrétně Ladislavův synovec a následník Koloman), a byla tak založena přes 800 let trvající personální unie těchto království (de facto šlo spíše o uherskou anexi Chorvatska).

Helena zemřela kolem roku 1091.[4] Byla pochována v kostele Panny Marie v Kninu.

Reference

  1. Codex Diplomaticus Croatiæ, Vol. I, CCXI, s. 177.
  2. Monumenta Historiam Slavorum Meridionalium, Vol. VII, Acta, 121, s. 146.
  3. Rodina krále Dimitrije Zvonimíra
  4. Zdravka Jelaska Marijan: "Dolazak ugarskoga kralja"

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Croatia, Historic Coat of Arms, first white square.svg
Historic coat of arms of (central) Croatia, white square first. For the version with the first red square, see this file. (In heraldry the first means the rightmost in reality (where your right arm points). Description (blason) is checquy argent and gules (NOT gules and argent). For the majority of time the order were as stated here. When applying the rule of the right hand we can always repeat the same pattern. In cases where the number of the squares (of every row) is even starting (rightmost) square would be white and ending (leftmost) square would be red. When odd number of squares is in question we have either white rightmost and white leftmost or red rightmost and red leftmost square. There is even a testimony of Nikša Stančić that he has ommited that rule to the first president of Croatia (after the fall of the Berlin wall) in order not to make difficult the choice to then president Franjo Tuđman (which decided that the modern CoA would have first and fifth square red).)
Zaruke hrvatskog kralja Zvonimira Celestin Medović.JPG
Zaruke hrvatskog kralja Zvonimira, rad Celestina Medovića u Hrvatskom institutu za povijest u Zagrebu
King Zvonimir engagement