Helena Dragaš

Helena Dragaš
Svatá Hypomoni – ikona nalezená v jeskyni v Loutraki; foto z monastýru svatého Patapia.
Svatá Hypomoni – ikona nalezená v jeskyni v Loutraki; foto z monastýru svatého Patapia.
Narození1372
Úmrtí13. března 1450 (ve věku 77–78 let)
Konstantinopol nebo Istanbul
Povolánípanovnice a řeholnice
ChoťManuel II. Palaiologos
DětiJan VIII. Palaiologos
Theodoros II. Palaiologos
Andronikos Palaiologos
Demetrios Palaiologos
Konstantin XI. Dragases
Thomas Palaiologos
RodičeKonstantin Dejanović
RodPalaiologové
Funkcebyzantský císař (1392–1425)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Svatá
Helena Dragaš
císařovna
Svátek29. května
Uctívána církvemipravoslavné církve
Atributycísařský oděv
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Byzantský císař Manuel II.Palaiologos, císařovna Helena a tři z jejich dětí: spolucísař Jan VIII. a despotové Theodor a Andronikos, miniatura Louvre, Paříž.

Helena Dragaš (srbsky Јелена Драгаш, Jelena Dragaš, řecky Ἑλένη Δραγάση, Helénē Dragásē; c. 1372 - 23. března 1450) byla poslední východořímská císařovna a choť byzantského císaře Manuela II. Palaiologa a matka posledních dvou císařů – Jana VIII. Palaiologa a Konstantina XI. Palaiologa. Jan VIII. zemřel v roce 1448 a Helena poté vykonávala funkci regentky až do roku 1449.

Po smrti svého císařského manžela vstoupila do monastýru Kyra-Martha a přijala jméno Hypomoni (Ὑπομονὴ, což v překladu znamená Trpělivost).[1] Východní pravoslavná církev ji uctívá jako světici, jejíž svátky jsou dle Juliánského kalendáře 13. března[2] (26. 3.) a v den výročí pádu Konstantinopole 29. května[3] (11. 6.).

Život

Helena byla dcerou srbského magnáta Konstantina Dejanoviće, jenž měl v držení velkou provincii Kyustendil. Její matka bývá uváděna jako neznámá, ačkoliv bulharský historik Ivan Božilov uvádí jako její matku a první ženu Konstantina Dejanoviće dceru bulharského cara Ivana Alexandra Keru Tamaru.[4] Také Mihail-Dimitrij Sturdza ve své encyklopedii uvádí: "Helena, manželka císaře Manuela II. Palaiologa, byla dcera Konstantina Dragaśe od Tamary Bulharské, šišmanovské princezny."[5]

Otec Heleny Konstantin byl vnukem srbského krále Štěpána Uroše III. Dečanského a císařské aristokratky Marie Palaiologovny, jejichž dcera Teodora Nemanjić byla Konstantinovou matkou. Konstantin se po prohrané bitvě na řece Marici roku 1371 byl přinucen stát se osmanským vazalem a padl na sultánově straně v bitvě u Rovine proti valašskému knížeti Mirceaovi I. dne 17. května 1395. Jeho druhou ženou a Heleninou macechou byla Eudokie z Trabzonu, vdova po muslimu Taddjedinu Pašovi ze Sinopu.

„V Sěru odbýval tehdá vítězný sultán skvělý dvůr. Tam pokorně se shromažďovali vládcové řečtí i slovanští, císař byzantinský Manuel, Theodor despota morejský, Štěpán Lazarevič, Konstantin makedonský a j. A padišah jim velel jako otrokům. Ale divoké a pánovité spůsoby Bajezidovy přiměly křesťanské vasally k odporu. Smluvili spolu malomocný spolek, že si do smrti budou věrni a že k portě více nepřijdou. Konstantin k utvrzeni spolku dceru svou Helenu dal císaři Manuelovi. Následek bezbranného spiknutí, kteréž sultána tajno nezůstalo, byl jen ten, že Cařihrad od Turkův rok co rok hůře svírán. Již v červenci 1394 nabízeli Benátčané Manuelovi lodě své k útěku.“
— Konstantin Josef Jireček, Dějiny národa bulharského (str.310), vydal Bedřich Tempský, 1876

Císařovna

Helena byla provdána dne 10. února 1392[6] za císaře Manuela II. Palaiologa a proslavila se svou krásou, zbožností, moudrostí a spravedlností. Její manžel v roce 1425 abdikoval a vstoupil do monastýru pod jménem Mathieu. Po jeho smrti i císařovna Helena se stala mniškou v monastýru Kyra-Martha, kde pomáhala založit domov pro staré lidi s názvem "Naděje zoufalých". Domov se nacházel v monastýru svatého Jana v Petrionu, kde jsou také uchovávány relikvie svatého Patapia z Théb.

Po smrti nejstaršího syna Jana VIII. v roce 1448 se o nástupnictví na trůn přel syn Konstantin se svým ambiciózním, ale neschopným mladším bratrem Demetriem. Helena jako císařovna vdova a regentka podporovala Konstantina. Nakonec přesvědčila sultána Murada II. k intervenci v Konstantinův prospěch, což vedlo k jeho nástupu na trůn v lednu 1449. Poté, co se Konstantin stal císařem, připojil ke svému jménu matčino přízvisko Dragaś a vládl jako Konstantin XI Dragases Palaiologos.

Císařovna Helena zemřela v Konstantinopoli dne 23. března 1450 tři roky před pádem Konstantinopole. Císařovna byla pohřbena v konstantinopolském monastýru Pantokrator, kde byl pohřben i její manžel a tři potomci (z nichž dva byli také mnichy).

Po dobytí Konstantinopole Turky v roce 1453 přenesl Angelos Notaras do horské jeskyně u města Loutraki nedaleko Athén ostatky svatého Patapia z Théb. V jeskyni u poustevnických mnichů byla uchována také byzantská ikona svatého Patapia, Hypomoni a rovněž jejíž lebka jako svatá relikvie. Na tom místě založil v roce 1952 otec Nectarios Marmarinos monastýr svatého Patapia (Loutraki, Řecko).[1][7]

Potomci

Monastýr sv.Patapia, Loutraki

Helena měla z manželství s císařem Manuelem II. deset potomků. Seznam se řídí pořadím narození, které uvedl George Sphrantzes:

  • Dcera. Je uváděna jako nejstarší dcera, ale není jmenována.
  • Konstantin Palaiologos. Zemřel mladý.
  • Jan VIII. Palaiologos (18. prosince 1392 - 31. října 1448). Byzantský císař, 1425-1448.
  • Theodóros II. Palaiologos (zemřel 1448).
  • Druhá dcera. Její jméno není rovněž uvedeno.
  • Andronikos Palaiologos (zemřel 1429).
  • Michael Palaiologos. Zemřel mladý.
  • Konstantin XI. Palaiologos (8. února 1405 - 29. května 1453). Despota v Morei a následně poslední byzantský císař v letech 1448-1453.
  • Demetrios Palaiologos (asi 1407-1470). Despota v Morei.
  • Tomáš Palaiologos (asi 1409 - 12. května 1465). Despota v Morei. Praděd ruského cara Ivana Hrozného.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Helena Dragaš na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b https://orthodoxwiki.org/Ipomoni_of_Loutraki (anglicky)
  2. ↑ https://orthodoxwiki.org/March_13
  3. ↑ https://orthodoxwiki.org/May_29
  4. ↑ BOŽILOV, Ivan. Familiiata na Asenevtsi (1186-1460) : genealogiia i prosopografiia. Sofia: Izd-vo na Bulgarskata akademiia na naukite, 1985. 502 s. 
  5. ↑ STURDZA, Mihail-Dimitrij. Dictionnaire historique et généalogique des grandes familles de Gréce, d´Albanie et de Constantinople. Paříž: Labatut Jean-Pierre, 1983. 700-701 s. S. 370. 
  6. ↑ https://www.crkvenikalendar.com/zitije_en.php?pok=0&id=BVAAAA anglicky
  7. ↑ https://orthodoxwiki.org/Nectarios_Marmarinos anglicky

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Saint Hipomini icon.jpg
Byzantine Icon of Saint Hipomoni (Saint Patience) found in the cave of Saint Patapios in Loutraki - Greece, created from unknown Holy Icon maker and aged centuries ago, perhaps on 15th century A.C. (photo from the monastery of saint Patapios)
Patapius.jpg
Inside the monastery of st.Patapius
Manuel II Helena sons.JPG
А miniature from the Louvre MS. Ivoires 100 manuscript, depicting the Byzantine emperor Manuel II Palaiologos, empress Helena and three of their sons - the co-emperor John VIII and the Despots Theodore and Andronikos.