Helena Fulková

Mgr. Helena Fulková, Ph.D.
(c) Jana Plavec / Akademie věd ČR, CC BY-SA 3.0
Narození21. srpna 1980 (43 let)
Strakonice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníbioložka
ZaměstnavatelÚstav experimentální medicíny Akademie věd České republiky (od 2018)
OceněníCena Neuron pro mladé nadějné vědce (2016)
RodičeJosef Fulka mladší
PříbuzníJosef Fulka (sourozenec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Helena Fulková (* 21. srpna 1980 Strakonice) je česká bioložka a genetička. Jako první v ČR naklonovala myš, čímž pomohla nahlédnout do mechanismu reprodukce a reprogramování buněk. Pracuje v Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR. Věnuje se zkoumání reprogramace buněk a modifikace jejich funkčnosti.[1]

Helena Fulková pochází z rodiny, která zasvětila svůj život vědě. Její dědeček Josef Fulka založil po druhé světové válce v Československu obor reprodukční biologie, otec Josef Fulka mladší pak v této disciplíně patří k světové špičce.[2][3]

Vzdělání

Vystudovala biologii na Přírodovědecké fakultě UK, kde následně získala doktorát v oboru vývojová biologie.[1][4]

Profesní kariéra

V současné době působí v Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR a v Oddělení biologie reprodukce Výzkumného ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi. V roce 2014 odjela na stáž na Tokijskou univerzitu, kde se začala věnovat základnímu výzkumu s geneticky modifikovanými myšmi a kde se jí podařilo naklonovat šest myších mláďat. To svedou jen čtyři laboratoře na světě – dvě v Japonsku, a stejně tolik v USA. Pomocí terapeutického klonování se vědci snaží získat buňky pro léčbu chorob, se kterými si zatím medicína neví rady.[5][6]

Ocenění

Díky jejímu úspěchu s klonováním myší se stala laureátkou prestižní Prémie Otto Wichterleho 2015. V roce 2016 převzala od Nadačního fondu Neuron na podporu vědy Cenu Neuron pro mladé vědce v oboru medicína.[1][5]

Zajímavosti

První myší mládě, které se Heleně Fulkové podařilo naklonovat, dostalo jméno Monroe podle Nembutalu, jímž se slavná herečka údajně otrávila a který vědci používají jako anestetikum.[7]

Reference

  1. ↑ a b c Mgr. Helena Fulková, Ph.D. | Nadační fond Neuron na podporu vědy. www.nfneuron.cz [online]. [cit. 2016-10-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-23. 
  2. ↑ Helena Fulková: O myších, lidech a ostrých loktech. Helena Fulková: O myších, lidech a ostrých loktech - Ženy. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-23.  Archivováno 23. 10. 2016 na Wayback Machine.
  3. ↑ ČTK. Vědkyně Helena Fulková: Lidé mě za klonování zvířat nenávidí. Hospodářské noviny. 2015-06-05. Dostupné online [cit. 2016-10-23]. 
  4. ↑ HNÍKOVÁ, Eva. Při klonování se člověk vyřádí, říká česká bioložka Fulková. Získala cenu Neuron. Hospodářské noviny. 2016-05-14. Dostupné online [cit. 2016-10-23]. 
  5. ↑ a b Proč klonovat myš, vysvětluje první Češka, která to zvládla. iDNES.cz [online]. 2016-05-21 [cit. 2016-10-23]. Dostupné online. 
  6. ↑ Nejlepší mladí vědci naklonovali myši a ekonomiku poslali k psychologovi. ČT24. Dostupné online [cit. 2016-10-23]. 
  7. ↑ BORŮVKOVÁ, Eva. Časopis Vesmír. 18. 11. 2014. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-29.  Archivováno 29. 6. 2016 na Wayback Machine.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Helena Fulková 2021 (Czech Academy of Sciences 64).jpg
(c) Jana Plavec / Akademie věd ČR, CC BY-SA 3.0
Helena Fulková, Ústav experimentální medicíny AV ČR