Helena Haškovcová
prof. RNDr. PhDr. Helena Haškovcová, CSc. | |
---|---|
Narození | 19. srpna 1945 (77 let) Praha Československo |
Povolání | pedagožka, bioložka a filozofka |
Alma mater | Univerzita Karlova |
Ocenění | medaile Za zásluhy 1. stupeň (2019) |
multimediální obsah na Commons | |
citáty na Wikicitátech | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Helena Haškovcová, (* 19. srpna 1945 Praha) je česká bioložka a filosofka, profesorka lékařské etiky. Hlavními tématy jejího odborného zájmu jsou lékařská etika, práva pacienta, informovaný souhlas, pravda na nemocničním lůžku, sociální gerontologie a problematika umírání (thanatologie).
Život a působení
Helena Haškovcová vystudovala biologii a filosofii na Přírodovědecké a Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Pracovala v různých biologických a zdravotnických ústavech: v letech 1968–1972 v Ústavu experimentální biologie a genetiky ČSAV, od roku 1972 na Oddělení klinické imunologie Fakultní nemocnice v Praze 2, od roku 1982 do 1990 v Kabinetu gerontologie a geriatrie ILF Praha a v letech 1979–1986 současně působila v Ústavu hematologie a krevní transfúze v Praze.
Od roku 1990 pracovala v Ústavu lékařské etiky na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy, kde iniciovala vznik lékařské etiky jako samostatné lékařské disciplíny v ČR. V tomto oboru se také jako první v ČR roku 1992 habilitovala a o rok později byla jmenována profesorkou. V letech 1996–2002 působila na Husitské teologické fakultě UK jako vedoucí katedry psychosociálních věd a speciální etiky.
Od roku 2002 do 2020 pracovala na Fakultě humanitních studií UK v Praze, byla garantkou doktorského studijního programu filosofie – aplikovaná etika.
Prof. Helena Haškovcová je garantkou oboru lékařská etika České lékařské komory.
Je autorkou 22 samostatných monografií, řady vědeckých článků, učebnic a příruček pro lékaře a zdravotníky. Je členkou české pobočky PEN klubu[1] a několika oborových a vědeckých rad.[2]
Ocenění
- 2015 Stříbrná medaile Univerzity Karlovy v Praze
- 2015 Zlatá medaile Františka Kováře Husitské teologické fakulty UK Praha
- 2016 Cena prezidenta České lékařské komory za přínos k celoživotnímu vzdělávání lékařů
- 2019 Medaile 1. stupně za zásluhy o stát v oblasti vědy a školství udělená Milošem Zemanem dne 28. října[3]
Publikace (výběr)
- Rub života, líc smrti, Orbis, Praha 1975
- Między życiem a śmiercią, Warszawa, 1978 1053/77, E-131043
- Spoutaný život, Panorama, Praha, 1985
- Fenomén stáří, 1.vyd. Panorama, Praha 1991 ISBN 80-7038-158-2
- Spoutaný život. Kapitoly z psychoonkologie, 2. vyd., 3.LF UK, Praha 1992
- Slovníček základních etických pojmů, Spofa Praha, 1992
- Lékařská etika, 1. vyd. Galén, Praha 1994 ISBN 80-85824-03-5
- Práva pacientů – komentované vydání, Havířov, 1996 ISBN 80-902163-0-7
- Lékařská etika, 2. vyd. Galén, Praha 1997 ISBN 80-85824-54-X
- Manuálek o etice a vstřícném chování pro zdravotní laboranty a laboratorní pracovníky, Galén, Roche, Praha 1998, ISBN 80-85824-87-6
- Thanatologie, Nauka o umírání a smrti, 1.vyd. Galén, Praha 2000 ISBN 80-7262-034-7
- Manuálek o etice pro zdravotní sestry, IDVPZ Brno 2000 ISBN 80-7013-310-4
- Jak učit a jak se naučit lékařskou etiku, IDVPZ Brno 2001 ISBN 80-7013-349-X
- Lékařská etika, 3. vyd. Galén Praha 2002 ISBN 80-7262-132-7
- Manuálek sociální gerontologie, IDVPZ Brno 2002 ISBN 80-7013-363-5
- Manuálek o násilí, NCONZO Brno 2004 ISBN 80-7013-397-X
- Můj král trpaslíků aneb cverkologie - první česká vědecká nauka o trpaslících, Galén, Praha 2006 ISBN 80-7262-388-5
- Informovaný souhlas: proč a jak?, Galén, Praha 2007 ISBN 978-80-7262-497-3
- Thanatologie, Nauka o umírání a smrti, 2.vyd. Galén, Praha 2007 ISBN 978-80-7262-471-3
- Fenomén stáří, 2.vyd. Praha, Havlíček Brainteam 2010 ISBN 978-80-87109-19-9
- Sociální gerontologie aneb senioři mezi námi, Galén, Praha 2012 ISBN 978-80-7262-900-8
- Ošetřovatelství: ideály a realita v ambulantní péči (s J. Pavlicovou), Galén, Praha 2014 ISBN 978-80-7492-063-9
- Lékařská etika, 4. aktualizované a rozšířené vydání, Galén, Praha 2018 ISBN 978-80-7492-204-6
Odkazy
Reference
- ↑ Členové pen klubu. penklubcz [online]. [cit. 2020-08-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HAŠKOVCOVÁ, Helena. Lékařská etika. 3., rozš. vyd. Praha: Galén ISBN 80-7262-132-7, ISBN 978-80-7262-132-3. S. 271–272.
- ↑ Prezident republiky udělil státní vyznamenání. Pražský hrad [online]. [cit. 2020-08-20]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Helena Haškovcová na Wikimedia Commons
- Osoba Helena Haškovcová ve Wikicitátech
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Helena Haškovcová
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Stužka: Medaile Za zásluhy I. stupně – Česká republika (od roku 1994).
Autor: Lucie Faltýnková, Licence: CC BY-SA 4.0
Helena Haškovcová