Helena Langšádlová

Mgr. Helena Langšádlová
Helena Langšádlová.jpg
Ministryně pro vědu, výzkum a inovace ČR
Úřadující
Ve funkci od:
17. prosince 2021
Předseda vládyPetr Fiala
Místopředsedkyně TOP 09
Ve funkci:
23. října 2011 – 26. listopadu 2017
Poslankyně Poslanecké sněmovny PČR
Úřadující
Ve funkci od:
26. října 2013
Ve funkci:
29. května 2010 – 28. srpna 2013
Zastupitelka Středočeského kraje
Ve funkci:
12. listopadu 2000 – 18. října 2008
Ve funkci:
13. října 2012 – 8. dubna 2013
Starostka města Černošice
Ve funkci:
1998 – 2. listopadu 2006
NástupceAleš Rádl
Zastupitelka města Černošice
(v letech 2006–2010 také místostarostka města)
Ve funkci:
14. listopadu 1998 – 1. listopadu 2011
Stranická příslušnost
ČlenstvíKDU-ČSL (1998–2009)
TOP 09 (od 2009)

Narození14. října 1963 (59 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnostčeská
Vztahyvdaná
Dětidva synové
SídloČernošice
Alma materVysoká škola politických a společenských věd
VŠ mezinárodních a veřejných vztahů Praha
Profesepolitička, ministryně, poslankyně, starostka a členka zastupitelstva obce
Náboženstvíkatolická církev
Webová stránkawww.helenalangsadlova.cz
CommonsHelena Langšádlová
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Helena Langšádlová (* 14. října 1963 Praha) je česká politička, od prosince 2021 ministryně pro vědu, výzkum a inovace ČR ve vládě Petra Fialy. Členkou Poslanecké sněmovny je od roku 2010. Mezi roky 2011 až 2017 byla místopředsedkyní TOP 09. Působila také jako zastupitelka Středočeského kraje a starostka Černošic.

Životopis

Helena Langšádlová se narodila v Praze a nyní žije v Černošicích. V letech 1979–1984 vystudovala střední průmyslovou školu stavební, obor vodohospodářské stavby. V letech 2004–2008 se věnovala bakalářskému studiu v oboru politologie na Vysoké škole politických a společenských vědKolíně. V letech 2008–2010 absolvovala magisterské studium politologie a politika v mezinárodních vztazích na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů v Praze. V roce 2007 ukončila kurz MBA Basics na Business School Netherland/International, organizovaný ve spolupráci s britskou International Management Centres Association.

Pracovní zkušenosti získala Helena Langšádlová v letech 1984–1986 jako stavební technik na odboru výstavby a územního plánování Prahy-západ, v letech 1986–1990 byla na mateřské dovolené. Následně v letech 1990–1998 podnikala jako majitelka penzionu. V období let 1998–2006 vykonávala funkci starostky města Černošice, v letech 2006–2010 zde působila ve funkci místostarostky a do listopadu 2011 pracovala jako zastupitelka města. V letech 2000–2008 a v letech 2012–2013 byla krajskou zastupitelkou. Od roku 2004 do roku 2010 působila jako členka Výboru regionů EU. Od roku 2010 je poslankyní Parlamentu ČR.

Helena Langšádlová je vdaná, má dva dospělé syny. Hovoří anglicky a rusky.[1]

Politická kariéra

Pietní akt připomínající paraskupinu Silver A v Senicích

Mezi roky 1998–2006 působila ve funkci starostky města Černošice (zvolena za KDU-ČSL), v letech 2006–2010 ve funkci místostarostky města (zvolena za KDU-ČSL). V letech 2000–2008 byla krajskou zastupitelkou. Od roku 2004 do roku 2010 byla členkou Výboru regionů EU.

Poslankyní byla zvolena v květnu 2010, v říjnu 2013 a v říjnu 2021. Ve sněmovně působila jako místopředsedkyně rozpočtového výboru a členka výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Zároveň pracovala jako předsedkyně stálé komise pro rodinu a rovné příležitosti a předsedkyně podvýboru pro bankovnictví, pojišťovnictví a finanční trhy. Rovněž byla členkou podvýboru pro územní rozvoj a financování veřejné správy. Od roku 2013 působila jako místopředsedkyně ve výboru pro evropské záležitosti a byla členkou stálé komise pro rodinu, rovné příležitosti a národnostní menšiny.

V roce 2009 se stala předsedkyní středočeské organizace TOP 09 a členkou výkonného výboru. O dva roky později se stala místopředsedkyní TOP 09 a do této funkce byla opětovně zvolena v prosinci 2013. Také v listopadu 2015 obhájila na 4. celostátním sněmu TOP 09 v Praze tuto pozici, od delegátů obdržela 136 hlasů (tj. 79 %).[2] Funkci místopředsedkyně zastávala do listopadu 2017.

V krajských volbách v roce 2012 získala mandát v Zastupitelstvu Středočeského kraje. Na mandát rezignovala v dubnu 2013.

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013 obhájila svůj mandát za TOP 09 ve Středočeském kraji. Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2017 obhájila svůj poslanecký mandát za TOP 09 ve Středočeském kraji.[3] Získala 3 447 preferenčních hlasů a z původního 5. místa na kandidátce se přesunula na místo druhé.[4] Byla členkou Hospodářského výboru, Výboru pro Evropské záležitosti a předsedkyní Podvýboru pro migraci a azylovou politiku. Helena Langšádlová se také aktivně věnuje boji proti hybridním hrozbám a dezinformacím, byla proto jednou z iniciátorů vzniku Stálé komise pro hybridní hrozby, jejíž byla také členkou.[5] V dostavbě jaderné elektrárny Dukovany zastává názor, že by z tendru měly být vyřazeny firmy z Číny a Ruska.[6]

„Naprosto nepřijatelný je zároveň přístup ČEZu, který do zadávací dokumentace k výběrovému řízení nepromítl bezpečností zájmy České republiky, ačkoliv tak dle smlouvy učinit měl. Je povinností MPO požadovat, aby všechny informace, které vyplývají z bezpečnostních požadavků, ČEZ do zadávací dokumentace neprodleně doplnil. Zároveň by se vláda měla zavázat k tomu, že neosloví rizikové dodavatele, kteří jsou nepřátelské vůči EU a NATO (Rusko a Čína). V takto rozsáhlé zakázce musíme postupovat tak, aby naše bezpečnostní zájmy nebyly poškozeny,“[6]

Dále se také věnuje tématům jako je mj. boj proti „energetickým šmejdům“, podpoře rodiny s dětmi (např. dětské skupiny) a ochraně životního prostředí.

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2021 kandidovala z pozice členky TOP 09 na 2. místě kandidátky koalice SPOLU (tj. ODS, KDU-ČSL a TOP 09) ve Středočeském kraji.[7] Získala 12 752 preferenčních hlasů a byla znovu zvolena poslankyní.[8] V listopadu 2021 se stala kandidátkou TOP 09 na post ministryně pro vědu a výzkum ČR ve vznikající vládě Petra Fialy (tj. koalice SPOLU a PirSTAN).[9] V polovině prosince 2021 ji do této funkce prezident ČR Miloš Zeman jmenoval, a to na zámku v Lánech.[10]

Reference

  1. Helena Langšádlová | Vláda ČR. www.vlada.cz [online]. [cit. 2022-01-17]. Dostupné online. 
  2. Miroslav Kalousek se stal šéfem TOP 09, strana má v nově zvoleném vedení padesát procent žen. iHNed.cz [online]. 2015-11-29 [cit. 2015-11-29]. Dostupné online. 
  3. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 20.10. – 21.10.2017, Jmenné seznamy, Všechny kraje, Strana: TOP 09, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla [online]. Český statistický úřad, 2017 [cit. 2017-09-14]. Dostupné online. 
  4. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 20.10. – 21.10.2017, Jmenné seznamy, Kraj: Středočeský kraj, Strana: TOP 09, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla [online]. Český statistický úřad, 2017 [cit. 2017-10-22]. Dostupné online. 
  5. TOP 09. Hybridní hrozba vyvolává v lidech přesvědčení, že kolem nich je jen nespravedlnost. TOP 09 [online]. [cit. 2021-02-09]. Dostupné online. 
  6. a b TOP 09. TOP 09: Ohledně dostavby Dukovan panuje mnoho nejasností. TOP 09 [online]. [cit. 2021-02-09]. Dostupné online. 
  7. Kandidátní listina pro: Středočeský kraj [online]. SPOLU, 2021 [cit. 2021-07-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-07-28. 
  8. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 8.10. – 9.10.2021 [online]. Český statistický úřad, 2021 [cit. 2021-10-12]. Dostupné online. 
  9. Seznam ministrů. Podívejte se, kdo má usednout ve vládě Petra Fialy. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-11-18 [cit. 2021-11-23]. Dostupné online. 
  10. Zeman jmenoval novou vládu. Podívejte se na seznam těch, kteří povedou jednotlivá ministerstva. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-12-17 [cit. 2021-12-18]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Senice – Silver A – 13.JPG
Autor: Michal Louč, Licence: CC BY-SA 3.0
Senice. Pietní akt k uctení památky skupiny Silver A. Poslankyně Helena Langšádlová.
Helena Langšádlová.jpg
Autor: Helena Langšádlová archive, Licence: CC BY-SA 3.0
Helena Langšádlová