Helena Rögnerová

Ing. Helena Rögnerová
Poslankyně Evropského parlamentu
Ve funkci: 1. května 2004 – 19. července 2004
1. předsedkyně Senátorského klubu „Nezávislí“
Ve funkci: 12. listopadu 2002 – 14. prosince 2004
Předchůdce	senátorský klub vznikl
Nástupce	Josef Zoser
2. senátorka za obvod č. 41 – Benešov
Ve funkci: 19. listopadu 2000 – 19. listopadu 2006
Předchůdce	Libuše Benešová
Nástupce	Karel Šebek
Náměstkyně ministra zdravotnictví ČR
Ve funkci: 1. října 2013 – 31. ledna 2014
Ve funkci: 2. října 2018 – 31. prosince 2022
Ředitelka Fakultní nemocnice v Motole
Ve funkci: květen 1996 – listopad 1999
Nástupce	Miloslav Ludvík
Stranická příslušnost
Nestranička
v Senátu	za KDU-ČSL (2000–2006)
do Senátu	za VPM (2006)
Narození	13. ledna 1955 (69 let) Hořice Československo Československo
Národnost	česká
Choť	vdaná
Děti	dcery Kateřina a Zuzana
Alma mater	VŠE v Praze
Profese	politička, ekonomka, manažerka
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Helena Rögnerová (* 13. ledna 1955^[1] Hořice) je česká politička, ekonomka a manažerka, v roce 2004 krátce poslankyně Evropského parlamentu, v letech 2000 až 2006 senátorka za obvod č. 41 – Benešov, v letech 2002 až 2004 předsedkyně Senátorského klubu „Nezávislí“, v letech 2013 až 2014 a opět v letech 2018 až 2022 náměstkyně ministra zdravotnictví ČR.

Vystudovala VŠE v Praze. Poté pracovala v různých ekonomických a manažerských funkcích ve Státním sanatoriu v Praze na Malvazinkách, které sloužilo výhradně vysokým funkcionářům KSČ a členům vlády. Po roce 1990 se angažovala v soukromé firmě ABC.^[2] V letech 1996–1999 působila jako ředitelka Fakultní nemocnice v Motole, kde se vedl několikaletý spor o platnost výpovědi, kterou jí dal po zjištění závažných nedostatků v chodu nemocnice tehdejší ministr zdravotnictví Ivan David.^[3] V roce 2007 se stala ředitelkou Rehabilitační kliniky Malvazinky.^[4] Je vdaná, má dcery Kateřinu a Zuzanu.

Ve volbách do Senátu PČR v roce 2000 se stala členkou horní komory českého parlamentu, když v obou kolech z pozice nestraničky za Čtyřkoalici překvapivě porazila tehdejší předsedkyni Senátu Libuši Benešovou.^[5] V Senátu předsedala Mandátovému a imunitnímu výboru, zastávala post místopředsedkyně Výboru pro záležitosti Evropské unie a vykonávala funkci 1. místopředsedkyně Senátorského klubu „Nezávislí“. Ve volbách do Senátu PČR v roce 2006 svůj mandát obhajovala, kandidovala za podpory hnutí Volba pro město. S podporou 19,56 % hlasů se dostala do druhého kola, kde ji se ziskem 61,13 % hlasů porazil občanský demokrat Karel Šebek.^[6]

Od května do července 2004 byla kooptovanou poslankyní Evropského parlamentu.^[7] Ve volbách v roce 2004 kandidovala do Evropského parlamentu jako lídryně kandidátky subjektu „Unie liberálních demokratů“ (tj. US-DEU, ODA, CZ, LiRA), ale nebyla zvolena.^[8]

V říjnu 2013 se stala náměstkyní ministra zdravotnictví. Předtím působila jako ředitelka odboru pro dohled nad zdravotním pojištěním.^[9] Na konci ledna 2014 ji z pozice náměstkyně odvolal nový ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček.^[10] Počátkem října 2018 byla jmenována náměstkyní pro ekonomiku a zdravotní pojištění ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha.^[11] Funkci zastávala do konce roku 2022, pak byla pozice přejmenována na vrchní ředitelku.

Dne 1. září 2023 ministr zdravotnictví Vlastimil Válek Rögnerovou dočasně pověřil vedením a krizovým řízením IKEM. Stalo se tak poté, co v půli srpna rezignoval kvůli podnikání s úvěry jeho ředitel Michal Stiborek, a po zjištění, že i jeho nástupce Jiří Malý je prověřován policií.^[12]

• Helena Rögnerová – profil na webu Senátu
• Helena Rögnerová – profil na webu Evropského parlamentu