Helena Schieblová-Vávrová
Helena Schieblová-Vávrová | |
---|---|
pěvkyně Helena Schieblová-Vávrová | |
Základní informace | |
Rodné jméno | Helena Vávrová |
Narození | 20. srpna 1851 nebo 1851 Praha Rakouské císařství |
Úmrtí | 21. dubna 1910 nebo 20. dubna 1910 Plzeň Rakousko-Uhersko |
Povolání | zpěvačka a překladatelka |
Nástroje | hlas |
Hlasový obor | soprán |
Manžel(ka) | Jaroslav Schiebl (1851-1933) |
Rodiče | Vincenc Vávra Haštalský otec Karolína Vávrová matka |
Příbuzní | Laura Schieblová švagrová Antonín Vávra bratranec Emanuel Vávra strýc |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Helena Schieblová-Vávrová (20. srpna 1851, Praha[1] – 21. duben 1910, Plzeň[2]) byla česká operní pěvkyně (sopranistka), která působila v Praze a v Plzni.
Život
Narodila se 20. srpna 1851 v Praze jako dcera autorky kuchařek Karolíny Vávrové a spisovatele Vincence Vávry Haštalského.[1]
Vystupovala od roku 1871 a setkala se hned zpočátku s nadšeným ohlasem publika. Několikrát koncertovala za účasti Bedřicha Smetany. Vystoupila jako host v několika zkušebních operních představeních v Prozatímním divadle (Aninka ve Weberově Čarostřelci, Mařenka ve Smetanově Prodané nevěstě), a poté obdržela od 1. prosince 1871 stálé angažmá. Kvůli politické angažovanosti svého otce byla v roce 1875 propuštěna, ale na nátlak veřejnosti byla přijata zpět a působila v Prozatímním divadle do roku 1877. V roce 1878 přešla do Plzeňského divadla [3] , koncem sedmdesátých let vystupovala i v jiných mimopražských divadlech. Svou divadelní kariéru ukončila předčasně odchodem do soukromí.
Kromě opery se rovněž věnovala překladu z francouzštiny. Rovněž doplnila a znovu vydala matčinu kuchařskou knihu Karoliny Vávrové pražská kuchařka (1910).
Zemřela 21. dubna 1910 v Plzni na rozedmu plic.[4]
Operní role (výběr)
- Aninka (Carl Maria von Weber: Čarostřelec)
- Mařenka (Bedřich Smetana: Prodaná nevěsta)
- Panna Anna Bohatá (Otto Nicolai: Veselé paničky windsorské)
Chlapecké role:
- Romeův panoš (Charles Gounod: Romeo a Julie)
- Oskar (Giuseppe Verdi: Maškarní ples)
- Gemmy (Gioacchino Rossini: Vilém Tell)
Překlady
- Julie de Lespinasse: Dopisy slečny de Lespinasse panu de Guibert (Knihy dobrých autorů, svazek 92-94, Praha : Kamilla Neumannová, 1912)
Rodina
- Otec Vincenc Vávra Haštalský (1824-1827) byl známý novinář a spisovatel. Za svou politickou činnost během revoluce 1848 byl v letech 1850-54 vězněn a poté žil řadu let pod policejním dohledem.[5]
- Matka Karolina Vávrová, roz. Bobková (1821[6]-1889)[7] byla autorkou kuchařské knihy (Pražská kuchařka…),[8] vydané poprvé roku 1866 s několika pozdějšími reedicemi (na jedné z nich se podílela i Helena Schieblová, viz výše).[9] Za Vincence Vávru se provdala teprve roku 1854, po jeho návratu z vězení.[10]
- Manžel Jaroslav Schiebl (1851-1933) byl archivář a statistik v Plzni. Helena Vávrová se za něj provdala 18. srpna 1879.[11]
Odkazy
Literatura
- J.P. heslo Vávrová Helena. In: PROCHÁZKA, Vladimír. Národní divadlo a jeho předchůdci : slovník umělců divadel Vlastenského, Stavovského, Prozatímního a Národního. Praha: Academia, 1988.
Poznámky
- ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv.Haštala na Starém Městě pražském
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
- ↑ stránky Divadla J. K. Tyla v Plzni. www.djkt-plzen.cz [online]. [cit. 29-03-2009]. Dostupné v archivu pořízeném dne 13-04-2010.
- ↑ Helenu Schieblovou-Vávrovou (parte). Plzeňské listy. 1910-04-23, roč. 46, čís. 92, s. 19. Dostupné online [cit. 2017-08-16].
- ↑ JUC. Vincenc Vávra. Národní listy. 1877-08-07, roč. 17, čís. 215, s. 1. Dostupné online [cit. 2011-02-12].
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Index narozených u sv. Haštala, sign. HŠ i1, s. 16. Dostupné online.
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u sv. Haštala, sign. HŠ Z9, s. 204. Dostupné online.
- ↑ Listy z Prahy. Opavský Týdenník. 1877-08-07, roč. 3, čís. 31, s. 249. Dostupné online [cit. 2017-08-16].
- ↑ Dílo Karoliny Vávrové v Souborném katalogu ČR (SKC)
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika oddaných u sv. Haštala, sign. HŠ O9, s. 45. Dostupné online.
- ↑ Sňatek. Plzeňské listy. 1879-08-14, roč. 1879, čís. 65, s. 2. Dostupné online [cit. 2017-08-16].
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Helena Schieblová-Vávrová na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Helena Schieblová-Vávrová
- seznam českých sopranistek na stránkách Opera Info Archivováno 25. 3. 2009 na Wayback Machine.
Média použitá na této stránce
↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)