Helena Třeštíková
prof. MgA. Helena Třeštíková, dr.h.c. | |
---|---|
8. ministryně kultury ČR | |
Ve funkci: 9. ledna 2007 – 26. ledna 2007 | |
Předseda vlády | Mirek Topolánek |
Předchůdce | Martin Štěpánek |
Nástupce | Václav Jehlička |
Rodné jméno | Helena Böhmová |
Narození | 22. června 1949 (75 let) Praha Československo |
Choť | Michael Třeštík |
Děti | Tomáš Třeštík Hana Třeštíková |
Alma mater | Filmová a televizní fakulta Akademie múzických umění v Praze |
Profese | pedagožka, režisérka, scenáristka, politička, filmová režisérka, učitelka, dramaturgyně, dokumentaristka a vysokoškolská učitelka |
Ocenění | Evropské filmové ceny (2008) Výroční cena AČFK (2015) |
Podpis | |
Commons | Helena Třeštíková |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Helena Třeštíková, rozená Böhmová[1] (* 22. června 1949 Praha) je česká režisérka a pedagožka. Jejím manželem je architekt Michael Třeštík. Ve své filmové tvorbě se věnuje dokumentaristice zaměřené zejména na mezilidské vztahy a sociální problémy.
V roce 2007 byla krátce ministryní kultury České republiky v druhé Topolánkově vládě.
Jejím synem je fotograf Tomáš Třeštík[2] a dcerou producentka Hana Třeštíková.
Kariéra
Helena Třeštíková vystudovala dokumentární tvorbu na FAMU. Studium dokončila roku 1975. V letech 1974–1977 působila jako dramaturgyně. Později se začala věnovat režii. Většinu její tvorby tvoří filmové dokumenty, jejichž tématy jsou většinou konkrétní obyčejní lidé. Několik z nich tvořila tzv. časosběrnou metodou v průběhu mnoha let, kdy své postavy jezdila pravidelně navštěvovat a z každé návštěvy něco natočila a poté použila.
Na přelomu století začala spolupracovat s Radou České televize jako externí spolupracovník jejího „etického panelu“.
V prosinci 2017 byla jmenována profesorkou pro obor Filmové, televizní a fotografické umění a nová média se zaměřením Dokumentární tvorba na Akademii múzických umění.[3][4] V roce 2018 jí UMPRUM udělila titul dr.h.c.. Na počátku července 2019 se stala členkou americké Akademie filmového umění a věd, která každoročně uděluje ceny zvané Oscar.[5][6]
Ministryní kultury
Krátce se angažovala také v politice, od 9. do 26. ledna 2007 byla ministryní kultury České republiky v druhé Topolánkově vládě. Byla navržena KDU-ČSL jako nezávislá. Její nominace se mezi členy a voliči lidové strany setkala s tvrdou kritikou,[7][8] řada z nich argumentovala, že je nepřípustné, aby strana navrhovala (a zejména na vedoucí post ministerstva kultury, které se zabývá církevní agendou) osobu s nepřátelským postojem vůči církvím a s názory, které jsou neslučitelné s křesťanským světonázorem. Na stejném základě se nad její nominací podivovali i někteří politologové, například Lubomír Kopeček.[9]
Třeštíková na post 26. ledna rezignovala, což oficiálně odůvodnila spory o obsazení pozice náměstků na ministerstvu, neboť ODS na ni podle jí prezentovaného stanoviska vyvíjela nemístný nátlak a nutila ji přijmout na tyto pozice lidi, které za žádných okolností přijmout nechtěla.[10]
Dílo
Helena Třeštíková natočila více než čtyřicet dokumentárních filmů. Známé jsou například její dokumenty Manželské etudy, Marcela nebo René natáčené časosběrnou metodou. Film Marcela získal cenu za nejlepší evropský dokument na mezinárodním festivalu v Seville (2007). Za film René získala v prosinci 2008 cenu Evropské filmové akademie Prix Arte 2008 v kategorii dokument.[11]
Výběr z filmografie
- Manželské etudy (1980–1987)
- Deset let v životě mladého muže (1990–1999)
- Řekni mi něco o sobě (1992–1998)
- Ženy na přelomu tisíciletí (2000)
- Hitler, Stalin a já (2001)
- Marcela (2006)
- Manželské etudy po dvaceti letech (2005)
- René (2008)
- Katka (2010)
- Soukromý vesmír (2011)
- Vojta Lavička: Nahoru a dolů (2013)
- Život s Kašparem (2013)
- Kancelář Blaník (2014)
- Mallory (2015)
- Zkáza krásou (2016)
- Strnadovi (dokumentární film) (2017)
- Forman vs. Forman (dokumentární film) 2019
- Anny (2020)
- Ester (dokumentární film) 2020
- Karolína (dokumentární film) 2020
- několik portrétů v cyklu GEN a GENUS
Publikovaná díla
- Heda Margoliová-Kovályová; Helena Třeštíková. Hitler, Stalin... a já: ústní historie 20. století. Příprava vydání Ivan Margolius. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2015. 224 s. Dostupné online. ISBN 978-80-204-3625-2.
Reference
- ↑ Helena Třeštíková (1949). www.pametnaroda.cz [online]. [cit. 2019-11-30]. Dostupné online.
- ↑ RATHOUSKÁ, Kateřina. Proč fotí Tomáš Třeštík na balkoně?. Fotografie Tomáš Třeštík, Ondřej Janů; Čajovna. Český rozhlas Vltava [online]. Český rozhlas, 5. leden 2012 [cit. 2019-07-07]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Zeman jmenoval 52 profesorů. Odsouhlasil všechny navržené kandidáty. Domov. iROZHLAS [online]. Praha: Český rozhlas, 13. prosinec 2017 [cit. 2019-07-07]. Dostupné online.
- ↑ Jiří Ovčáček. Prezident republiky podepsal jmenovací dekrety nových profesorů [online]. Pro média. Praha: Pražský hrad, 13. prosinec 2017 [cit. 2019-07-07]. online.
- ↑ rom. Tři noví Češi v oscarové komisi. Ze zahraničí. Haló noviny. Futura a.s., 4. červenec 2019, roč. 29, čís. 154, s. 8. Dostupné online [cit. 2019-07-07]. ISSN 1210-1494. Archivováno 6. 7. 2019 na Wayback Machine.
- ↑ BERGMANOVÁ, Lubica. Souhrn událostí týdne z domova i ze světa. 45 min: 32 sec. Týden Plus. Český rozhlas Plus [online]. Český rozhlas, 6. červenec 2019 [cit. 2019-07-07]. 45 min: 32 sec. Dostupné online.
- ↑ Novinky; ČTK. Část lidovců nechce ve vládě Třeštíkovou. Domácí. Novinky.cz [online]. Praha: Borgis, a.s., 5. leden 2007 [cit. 2019-07-07]. Dostupné online.
- ↑ ZRNO, Matyáš. Requiem za KDU-ČSL [online]. Občanský institut, 5. 1. 2007 [cit. 2019-07-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-03-18.
- ↑ KOPEČEK, Lubomír. Perspektivy a možnosti druhé Topolánkovy vlády. Budoucnost koaličních partnerů je nejasná. CEVRO Revue [online]. CEVRO Institut, 7. únor 2007 [cit. 201907-07]. Čís. 1/2007. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-07.
- ↑ iDNES.cz; TOLAR, Ondřej; EICHLER, Pavel; rb. Ministryně kultury Helena Třeštíková rezignovala. Fotografie ČTK; Domácí. iDNES.cz [online]. MAFRA, a. s., rev. 2007-01-24 [cit. 2019-07-07]. Dostupné online.
- ↑ gek; ČTK. Třeštíková převzala „evropského Oscara“ za dokument René. Art. Hospodářské noviny [online]. Economia, a.s., 7. prosinec 2008 [cit. 2019-07-07]. Dostupné online. ISSN 1213-7693.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Helena Třeštíková na Wikimedia Commons
- Osoba Helena Třeštíková ve Wikicitátech
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Helena Třeštíková
- Helena Třeštíková v Česko-Slovenské filmové databázi
- Helena Třeštíková v Internet Movie Database (anglicky)
- Helena Třeštíková si jede pro evropského Oscara, aktuálně, 5. 12. 2008
- Helena Třeštíková: Pořád máme komunistické atavismy, Hospodářské noviny, 12. 12. 2008
- Helena Třeštíková v Impulsech Václava Moravce
- Helena Třeštíková – chodící pochybnost – rozhovor na Rádiu Akropolis
- (fr) Dossier Helena Třeštíková, filmeuse au long cours sur balises.bpi.fr, le webmagazine de la Bibliothèque publique d'information.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Hidalgo944, Licence: CC0
A signature of Helena Třeštíková on a wall. From a wall near the MAT cinema in Prague.
Autor: che
(Prosím uvádět jako „Petr Novák, Wikipedie“, pokud toto užijete mimo projekty Wikimedia.), Licence: CC BY-SA 2.5
Helena Třeštíková at 42nd Karlovy Vary International Film Festival