Helena Teigová

Helena Teigová
Rodné jménoHelena Pešlová
Narození12. března 1902
Třebýcina
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí12. října 1986 (ve věku 84 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníVyšehradský hřbitov [1]
Povolánípřekladatelka
Alma materUniverzita Karlova
Tématapolština, překladatelská činnost a překlady z polštiny
Manžel(ka)Karel Teige
DětiHelena Stachová
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Helena Teigová, rozená Pešlová (12. března 1902, Třebýcina12. října 1986, Praha) byla česká překladatelka z francouzštiny a především polštiny.

Život

Od dětství do roku 1919 žila v Polsku, kde si kromě polštiny osvojila během studia na místním gymnáziu i francouzštinu a získala trvalý vztah k polské literatuře. Krom pozdějších překladů prózy a divadelních her z polštiny se aktivně věnovala i rozvoji česko-polských kulturních styků. Jejím manželem byl profesor matematiky a teoretické fyziky Karel Teige.[2] Její dcera Helena Stachová navázala na její činnost a je také překladatelkou z polštiny.

Překlady

  • Jerzy Andrzejewski: Noc, Popel a démant, Zlatá liška
  • Tadeusz Borowski: Kamenný svět, Rozloučení s Marií (s Helenou Stachovou)
  • Kazimierz Brandys: Město nepokořené, Příhody Xavera Šarleje, Paříž, město otevřené
  • Andrzej Braun: Prázdnota
  • Stanisław Brzozowski: Plameny
  • Bohdan Czeszko: Pokolení
  • Dominik Damian: Zrzavá manekýna
  • Julian Galaj: Rodina Lebedů
  • Jan Gerhard: Netrpělivost
  • Pola Gojawiczyńska: Děvčata z Novolipek, Mříže
  • Laurel Holliday: Holocaust a válka očima dětí (s Dagmar Steinovou, Angelou Žukovskou a Helgou Weissovou-Hoškovou)
  • Tadeusz Hołuj: Konec našeho světa
  • Jarosław Iwaszkiewicz: Březový háj, Milenci z Marony a jiné povídky
  • Irena Jurgielewiczowa: Cizinec na ostrově, Jiná dívka?
  • Tadeusz Konwicki: Němý snář
  • Józef Ignacy Kraszewski: Hraběnka Coselová, Velký intrikán
  • Leon Kruczkowski: Kordián a chám, Odvety, Osidla, 5 her
  • Wacław Kubacki: Koncert pro orchestr
  • Maciej Kuczyňski: Studený břeh
  • Maria Kuncewiczowa: Cizinka, Klíče, Olivový háj, Tristan 1946
  • Tadeusz Lopalewski: Břímě pustého moře
  • Władysław Machejek: Ráno se přehnal uragán
  • Zofia Nałkowska: Dům nad loukami (s Helenou Stachovou)
  • Igor Newerly: Odkaz starého doktora, Šťastný Bída, Chlapec ze Salských stepí, Lesní moře
  • Zbigniew Nienacki: Pytel Jidášů
  • Eliza Orzeszkowa: Chám
  • Bolesław Prus: Emancipantky, Farao, Loutka, Povídky, Přední stráž, Sirotčí osud a jiné povídky, Vlna se vrací
  • Jerzy Putrament: General Boldyn, Počátek eposu a jiné povídky
  • Wladyslaw Stanislaw Reymont: Lili
  • Adolf Rudnicki: Živé a mrtvé moře (s Lenkou Teigovou-Stachovou), Staré a nové
  • Henryk Sienkiewicz: Starý sluha a jiné povídky (s Karlem Málkem a Josefem Rumlerem), Strážce majáku a jiné povídky (s Karlem Málkem)
  • Seweryna Szmaglewska: Dýmy nad Birkenau
  • Stefan Żeromski: Rozklovou nás krkavci a vrány (s Vlastou Dvořáčkovou)
  • Stanisław Zieliński: Dno misky
  • Wojciech Żukrowski: Ariadniny noci a jiné povídky, Dům beze stěn, Kamenné desky

Odkazy

Reference

  1. hrob Heleny Teigové na Vyšehradském hřbitově v Praze. 212.47.2.130 [online]. [cit. 2019-04-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-04-06. 
  2. S Poláky nikdy do ilegální činnosti! | č. 9 | 2005 | archiv - A2 – zvíře nikdy nespí. www.advojka.cz [online]. [cit. 2017-02-21]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“