Helena Zadarská

Helena Zadarská
Busta královny Heleny v kostele Panny Marie na Gospině ostrově v Solinu
Busta královny Heleny v kostele Panny Marie na Gospině ostrově v Solinu
NarozeníZadar
Úmrtí8. října 976
Chorvatské království (925–1102)
Povoláníaristokratka
ChoťMichal Krešimír II.
DětiŠtěpán Držislav
RodMadijevci
PříbuzníKřešimír III. Chorvatský, Svatoslav Chorvatský a Gojslav Chorvatský (vnoučata)
Funkceregent
královna manželka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Helena Zadarská (chorvatsky Jelena Slavna, ? – 8. října 976) byla chorvatská královna, manželka krále Michala Krešimíra II. (949–969) z dynastie Trpimírovců.


Život

Pravděpodobně pocházela z rodu Madijevců, nejmocnější patricijské rodiny v Zadaru[1], což však není v pramenech potvrzeno.[2] V chorvatském národě byla velmi oblíbená, nazývali ji Jelenou Slavnou.

Po smrti svého muže, krále Michala Krešimíra II. roku 969, vládla jako regentka jménem svého mladistvého syna Štěpána Držislava.

Dle údajů kroniky splitského kronikáře arciděkana Tomáše (1200–1268), dala Helena v Solinu postavit dva kostely:[3] kostel svatého Štěpána, který sloužil jako pohřebiště chorvatských králů, a kostel Panny Marie na ostrově Panny Marie (Gospin otok), který sloužil jako korunovační bazilika až do počátku 70. let 11. století. Po své smrti v roce 976 byla pochována v atriu kostela sv. Štěpána po boku manžela. Ve 13. století ji připomínají solinští benediktini.[4]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jelena Slavna na chorvatské Wikipedii.

  1. ↑ Archivovaná kopie [online]. [cit. 2020-03-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-05-06. 
  2. ↑ ISBN 953-6036-35-5 Hrv. Enc. sv. 5, str. 331-332
  3. ↑ Thomas Archidiaconus, Historia Salonitana. Zagrab, 1894, s. 55
  4. ↑ Hrvatski biografski leksikon

Externí odkazy

Předchůdce:
?		Znak z doby nástupuManželka chorvatského krále
949–969		Znak z doby konce vládyNástupce:
?
Předchůdce:
Michal Krešimír II.		Znak z doby nástupuChorvatská královna regentka
969–976 (jménem Štěpána Držislava)		Znak z doby konce vládyNástupce:
Štěpán Držislav (samostatně)

Média použitá na této stránce

Croatia, Historic Coat of Arms, first white square.svg
Historic coat of arms of (central) Croatia, white square first. For the version with the first red square, see this file. (In heraldry the first means the rightmost in reality (where your right arm points). Description (blason) is checquy argent and gules (NOT gules and argent). For the majority of time the order were as stated here. When applying the rule of the right hand we can always repeat the same pattern. In cases where the number of the squares (of every row) is even starting (rightmost) square would be white and ending (leftmost) square would be red. When odd number of squares is in question we have either white rightmost and white leftmost or red rightmost and red leftmost square. There is even a testimony of Nikša Stančić that he has ommited that rule to the first president of Croatia (after the fall of the Berlin wall) in order not to make difficult the choice to then president Franjo Tuđman (which decided that the modern CoA would have first and fifth square red).)
Coa Croatia Country History (Fojnica Armorial).svg
The historical coat of arms of Croatia