Helga Masthoffová
Helga Masthoffová | |
---|---|
Helga Niessenová Masthoffová (1965) | |
Stát | Západní Německo |
Datum narození | 11. listopadu 1941 (82 let) |
Místo narození | Essen, Nacistické Německo |
Výška | 183 cm |
Držení rakety | pravou rukou |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 68–33 |
Nejvyšší umístění | 6. místo (1970) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | čtvrtfinále (1976) |
French Open | finále (1970) |
Wimbledon | čtvrtfinále (1970, 1974) |
US Open | semifinále (1973) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 38–22 |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 2. kolo (1976) |
French Open | finále (1976) |
Wimbledon | čtvrtfinále (1968, 1971) |
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 2. kolo (1965) |
French Open | 1. kolo (1964) |
Wimbledon | 2. kolo (1966) |
Týmové soutěže | |
Pohár federace | finále (1966, 1970) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 4. listopadu 2014 Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Helga Masthoffová (rozená Niessenová,[1] * 11. listopadu 1941 Essen) je bývalá západoněmecká tenistka a držitelka několika rekordů německého fedcupového družstva. Ve své kariéře vyhrála dvanáct singlových a osm deblových turnajů. Ve světovém žebříčku byla ve dvouhře nejvýše hodnocena v roce 1970, na 6. místě.
Na Letních olympijských hrách 1968 v Mexico City, kde se tenis objevil poprvé od roku 1924 v roli ukázkového sportu, vyhrála turnaj v ženské dvouhře, spolu s Eddou Budingovou také v ženské čtyřhře a po boku Jürgena Faßbendera vybojovala stříbrnou medaili ze smíšené čtyřhry.
Představovala nejúspěšnější hráčku Spolkové republiky Německo do nástupu éry Steffi Grafové. Přes horší pohyblivost a menší razanci základních úderů přehrávala soupeřky minimem chyb. Vysoký vzrůst znamenal velký dosah na dvorci.[1]
Pohár federace
V západoněmeckém týmu Poháru federace debutovala v roce 1965 utkáním 1. kola Světové skupiny proti Itálii, v němž skrečovala dvouhru a jediný bod Němek uhrála s Orthovou ve čtyřhře. V Poháru federace 1966 a 1970 se s družstvem probojovala do finále, z nichž vždy odešlo Německo poraženo. Poslední zápas odehrála ve čtvrtfinále Světové skupiny 1977 proti Austrálii. V soutěži nastoupila ke třiceti třem mezistátním utkáním s bilancí 23–10 ve dvouhře a 15–8 ve čtyřhře.
V rámci německého týmu je držitelkou nejvyššího počtu odehraných mezistátních střetnutí (33), celkového počtu vítězných zápasů (38) i výher ve čtyřhře (15). Celkově se zúčastnila jedenácti ročníků.[2]
Tenisová kariéra
Na nejvyšší grandslamové úrovni si zahrála finále na French Open 1970, v němž nestačila na favorizovanou Australanku Margaret Courtovou. Spolu s Kathy Harterovou se o titul opět utkala v ženském deblu French Open 1976, kde dvojici přehrála Francouzka Gail Sherriffová Loverová se zástupkyní uruguayského tenisu Fiorellou Bonicelliovou ve třech sadách. Na svém dominantním povrchu – antuce, se navíc probojovala do semifinále Roland Garros v letech 1972 a 1974.
V letech 1972–1974 dosáhla na tři tituly z German Open bez přerušení, když v posledním případě zdolala ve finále československou hráčku Martinu Navrátilovou. Jako poražená finalistka dohrála v ročníku 1971, když nestačila na Američanku Billie Jean Kingovou.
Bud Collins ji zařadil do první světové desítky v letech 1970, 1971 a 1973.[3]
- Mistrovství SRN
- německá mistryně v ženské dvouhře: 1965, 1966, 1968, 1969, 1971, 1972, 1975–1978
- německá mistryně v ženské čtyřhře: 1968, 1970–1974 (spoluhráčka Heide Orthová), 1975–1979 (Katja Ebbinghausová)
- německá mistryně ve smíšené čtyřhře: 1964 (spoluhráč Sanders), 1969–1972 (Hans-Jürgen Pohmann)
Finále na Grand Slamu
Ženská dvouhra: 1 (0–1)
Stav | rok | turnaj | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|
Finalistka | 1970 | French Open | antuka | Margaret Courtová | 2–6, 4–6 |
Ženská čtyřhra: 1 (0–1)
Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Finalistka | 1976 | French Open | antuka | Kathy Harterová | Gail Sheriffová Fiorella Bonicelliová | 4–6, 6–1, 3–6 |
Tituly
Dvouhra (12)
Č. | datum | turnaj | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|
1. | 14. října 1968 | LOH – Guadalajara, Mexiko | antuka | Peaches Bartkowiczová | 6–4, 6–3 |
2. | srpen 1970 | Kitzbühel, Rakousko | antuka | Evonne Goolagongová | 7–5, 6–3 |
3. | 5. července 1971 | Båstad, Švédsko | antuka | Ingrid Lofdahlová | 4–6, 6–1, 6–3 |
4. | 26. července 1971 | Benátky, Itálie | antuka | Rosie Casalsová | 3–6, 6–4, 6–3 |
5. | 5. června 1972 | Hamburk, Německo | antuka | Linda Tuerová | 6–3, 3–6, 8–6 |
6. | 11. června 1973 | Hamburk, Německo | antuka | Pat Pretoriusová | 6–4, 6–1 |
7. | 9. července 1973 | Düsseldorf, Německo | antuka | Evonne Goolagongová | 6–4, 6–4 |
8. | 20. května 1974 | Hamburk, Německo | antuka | Martina Navrátilová | 6–4, 5–7, 6–3 |
9. | 7. října 1974 | Madrid, Španělsko | antuka | Tine Zwaanová | 6–2, 6–4 |
10. | 8. prosince 1975 | Perth, Austrálie | tráva | Lesley Turnerová | 6–2, 3–6, 6–4 |
11. | 12. dubna 1976 | Monte-Carlo, Monako | antuka | Fiorella Bonicelliová | 6–4, 6–2 |
12. | 10. května 1976 | Bournemouth, Spojené království | antuka | Sue Barkerová | 5–7, 6–3, 6–2 |
Čtyřhra (8)
Č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
1. | 14. října 1968 | LOH – Guadalajara, Mexiko | antuka | Edda Budingová | Rosie Darmonová Julie Heldmanová | 6–3, 6–4 |
2. | 3. května 1971 | Řím, Itálie | antuka | Virginia Wadeová | Lesley Turnerová Helen Gourlayová | 5–7, 6–2, 6–2 |
3. | 5. července 1971 | Båstad, Švédsko | antuka | Heide Schildeknechtová | Ana María Ariasová Linda Tuerová | 6–2, 6–1 |
4. | 5. června 1972 | Hamburk, Německo | antuka | Heide Schildeknechtová | Wendy Overtonová Valerie Ziegenfussová | 6–3, 2–6, 6–0 |
5. | 27. listopadu 1972 | Buenos Aires, Argentina | antuka | Pam Teeguardenová | Ana María Ariasová Virginia Wadeová | 7–5, 6–2 |
6. | 11. června 1973 | Hamburk, Německo | antuka | Heide Schildeknechtová | Kristien Kemmerová Laura Rossouwová | 6-1, 6-2 |
7. | 18. listopadu 1974 | Buenos Aires, Argentina | antuka | Katja Ebbinghausová | Beatriz Araujová Raquel Giscafréová | 6–0, 6–1 |
8. | 12. dubna 1976 | Monte-Carlo, Monako | antuka | Katja Ebbinghausová | Rosie Darmonová Gail Sherriffová | 6–3, 7–5 |
Chronologie dvouhry na Grand Slamu
Turnaj | 1963 | 1964 | 1965 | 1966 | 1967 | 1968 | 1969 | 1970 | 1971 | 1972 | 1973 | 1974 | 1975 | 1976 | 1977 | 1978 | Celkové SR |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Australian Open | A | A | 1. kolo | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A | ČF | A / A | A | 0 / 2 |
French Open | A | 2. kolo | 1. kolo | 2. kolo | A | A | A | F | 1. kolo | SF | ČF | SF | 2. kolo | ČF | 3. kolo | ČF | 0 / 12 |
Wimbledon | 2. kolo | 3. kolo | 2. kolo | 1. kolo | A | 2. kolo | A | ČF | 3. kolo | 2. kolo | A | ČF | A | A | 2. kolo | A | 0 / 10 |
US Open | 2. kolo | A | A | A | A | A | A | A | A | A | SF | A | A | A | A | A | 0 / 2 |
SR | 0 / 2 | 0 / 2 | 0 / 3 | 0 / 2 | 0 / 0 | 0 / 1 | 0 / 0 | 0 / 2 | 0 / 2 | 0 / 2 | 0 / 2 | 0 / 2 | 0 / 1 | 0 / 2 | 0 / 2 | 0 / 1 | 0 / 26 |
Legenda | |||
---|---|---|---|
SR | poměr vyhraných turnajů ku všem odehraným | W–L V–P | výhry–prohry |
NH | daný rok se turnaj nekonal | A | turnaje se hráč nezúčastnil |
1Q / LQ | prohra v (kole) kvalifikace | 1k / 1R | prohra v daném kole turnaje |
QF / ČF | prohra ve čtvrtfinále | SF | prohra v semifinále |
F | prohra ve finále | Vítěz | vítězství v turnaji |
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Helga Niessen Masthoff na anglické Wikipedii a Helga Masthoff na francouzské Wikipedii.
- ↑ a b LICHNER, Ivan. Malá encyklopedie tenisu. Praha: Olympia, 1985. S. 165–166.
- ↑ Team Profile | Germany [online]. International Tennis Federation, 2023 [cit. 2023-12-03]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Collins, Bud. The Bud Collins History of Tennis: An Authoritative Encyclopedia and Record Book. New York, N.Y: New Chapter Press, 2008. ISBN 0-942257-41-3. S. 695, 703–4.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Helga Masthoffová na Wikimedia Commons
- Helga Masthoffová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
- Helga Masthoffová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Helga Masthoffová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky)
Média použitá na této stránce
Bundesdienstflagge (Flag of the federal authorities of Germany). Under German law, federal states, municipalities, institutions or private persons are not allowed to use this flag.
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.Flag of South Africa, used between 1928 and 1982. It is identical to the 1982 to 1994 version except that the shade of blue is darker. It is also known as the "Oranje-Blanje-Blou".
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of the unified Team of Germany for the Olympic Games, 1960–1968.
Flag of the unified Team of Germany for the Olympic Games, 1960–1968.
US Flag with 48 stars. In use for 47 years from July 4, 1912, to July 3, 1959.
The civil ensign and flag of Belgium. It is identical to Image:Flag of Belgium.svg except that it has a 2:3 ratio, instead of 13:15.
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Autor: Ron Kroon for Anefo, Licence: CC BY-SA 3.0
Tennis Nederland tegen Duitsland te Velp [sportpark Beekhuizen], Helga Niessen (l) en Trudy Groenman
- 4 september 1965
Autor: Koch, Eric for Anefo, Licence: CC BY-SA 3.0 nl
German tennis player Helga Niessen at the 1970 Dutch Open in Hilversum.