Helmut Baierl

Helmut Baierl
Bundesarchiv Bild 183-1987-1118-037, Berlin, Übergabe der rekonstruierten AdK.jpg
(c) Bundesarchiv, Bild 183-1987-1118-037 / Zimmermann, Peter / CC-BY-SA 3.0
Rodné jménoHelmut Johannes Baierl
Narození23. prosince 1926
Rumburk
Úmrtí12. září 2005 (ve věku 78 let)
Berlín
Povoláníscenárista, spisovatel, dramatik, překladatel a slavista
OceněníGoethe-Preis der Stadt Berlin (1979)
Stříbrný vlastenecký záslužný řád
Národní cena Německé demokratické republiky
Johannes-R.-Becher-Medaille
Politická příslušnostNárodně socialistická německá dělnická strana
Jednotná socialistická strana Německa
Liberálnědemokratická strana Německa
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Helmut Baierl (23. prosince 1926, Rumburk, Československo19. září 2005, Berlín, Německo) byl německý spisovatel a viceprezident Akademie umění NDR.

Biografie

Helmut Johannes Baierl se narodil 23. prosince 1926 v severočeském Rumburku v rodině gymnaziálního učitele. Jako osmnáctiletý vstoupil v roce 1944 do NSDAP.[1] Po vysídlení do NDR pracoval v zemědělství a učil ruštinu. V letech 19451947 byl členem Liberálně demokratické strany Německa, v období 1947–1989 pak Sjednocené socialistické strany Německa. V letech 19551957 vystudoval slavistiku na Univerzitě v Halle, po té se stal docentem pro lidovýchovu. Po dalším studiu na lipském Institutu pro literaturu byl – od roku 1959 – hlavním lektorem Hofmeisterova nakladatelství a od roku 1967 potom autorem i dramaturgem Berliner Ensemble, kde působil rovněž jako přidělený stranický tajemník. Již od roku 1967 byl Baierl spisovatelem na volné noze, stále se však politicky angažoval, ať už jako kandidát a člen stranického vedení Berlínského okresu, nebo jako sekretář a později viceprezident Akademie umění NDR. Od roku 1968 byl veden jako tajný spolupracovník Stasi pod krycím jménem "Flinz".[2] Zemřel v Berlíně 12. září 2005.

Dílo

Helmut Baierl byl jedním z nejvýznamnějších dramatiků NDR, kteří tak či onak vycházeli z tvorby Bertolta Brechta. Jeho dílo je zcela poplatné doktríně socialistického realismu, pro Baierla je však typické, že se snaží dát socialistické všednodennosti úsměvavou podobu.[3]

  • Gladiolen, ein Tintenfass und eine bunte Kuh, 1953
  • Ein Wegweiser, 1953
  • Die Feststellung, 1958
  • Frau Flinz, 1961 (Český překlad: Kurážná matka Flincová : komedie o 3 dějstvích s prologem a epilogem, 1962)
  • Die Feststellung, 1961
  • Der rote Veit, 1962
  • Fünf Geschichten vom Dreizehnten, 1963
  • H. Baierl, M. Wekwerth Frau Flinz, 1965
  • Johanna von Döbeln, 1969
  • Der lange Weg zu Lenin, 1970
  • Die Lachtaube, UA 1974 (Český překlad: Hrdlička : veselohra, 1976)
  • Die Köpfe oder das noch kleinere Organon, 1974
  • Gereimte Reden (Agitační lyrika), 1976
  • Kirschenpflücken: Komödie, 1980 (Český překlad: Čas třešní : komedie, 1981)
  • Leo und Rosa, 1982
  • Das zweite Leben des F.G.W.Platow, 1983
  • Polly erzählt. Jugenderinnerungen eines Großstadthundes., 1986, ISBN 3-7684-3604-7

Odkazy

Reference

Literatura

  • BARNER, Wilfried et al. Geschichte der deutschen Literatur von 1945 bis zur Gegenwart. 2., aktualisierte und erw. Aufl. München: C.H. Beck, 2006. xxix, 1295 s. Geschichte der deutschen Literatur von den Anfängen bis zur Gegenwart; Bd. 12., s. 335-337.
  • MÜLLER-ENBERGS, Helmut, ed. et al. Wer war wer in der DDR?: ein Lexikon ostdeutscher Biographien. 5., aktualisierte und erw. Neuausg. Berlin: Links, 2010, Bd. 1. Heslo Baierl, Helmut.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Bundesarchiv Bild 183-1987-1118-037, Berlin, Übergabe der rekonstruierten AdK.jpg
(c) Bundesarchiv, Bild 183-1987-1118-037 / Zimmermann, Peter / CC-BY-SA 3.0
Pro dokumentární účely německý Spolkový archiv často ponechal původní popisky obrázků, které mohou být chybné, neobjektivní, zastaralé nebo politicky extrémní.
ADN-ZB/Zimmermann/18.11.87

Berlin: AdK übergeben.
Der Akademie der Künste der DDR wurde das rekonstruierte Hauptgebäude am Robert-Koch-Platz übergeben. Herzlich wurde Erich Honecker, Generalsekretär des ZK der SED und Vorsitzender des Staatsrates der DDR, durch Heiner Carow, Vizepräsident der AdK und Regisseur, begrüßt.

Zugegen waren Prof. Dr. Manfred Wekwerth (l.), Präsident der Akademie, sowie die Mitglieder des Präsidiums Helmut Baierl (r.), Wieland Förster (2.v.r.), Siegfried Matthus (3.v.r.).