Helmut Baierl
| Helmut Baierl | |
|---|---|
 (c) Bundesarchiv, Bild 183-1987-1118-037 / Zimmermann, Peter / CC-BY-SA 3.0 | |
| Rodné jméno | Helmut Johannes Baierl |
| Narození | 23. prosince 1926 Rumburk  Československo |
| Úmrtí | 12. září 2005 (ve věku 78 let) Berlín  Německo |
| Povolání | scenárista, spisovatel, dramatik, překladatel a slavista |
| Ocenění | Goethe-Preis der Stadt Berlin (1979) Stříbrný vlastenecký záslužný řád Národní cena Německé demokratické republiky Johannes-R.-Becher-Medaille |
| Politická příslušnost | Národně socialistická německá dělnická strana Jednotná socialistická strana Německa Liberálnědemokratická strana Německa |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Helmut Baierl (23. prosince 1926, Rumburk, Československo – 19. září 2005, Berlín, Německo) byl německý spisovatel a viceprezident Akademie umění NDR.
Biografie
Helmut Johannes Baierl se narodil 23. prosince 1926 v severočeském Rumburku v rodině gymnaziálního učitele. Jako osmnáctiletý vstoupil v roce 1944 do NSDAP.[1] Po vysídlení do NDR pracoval v zemědělství a učil ruštinu. V letech 1945–1947 byl členem Liberálně demokratické strany Německa, v období 1947–1989 pak Sjednocené socialistické strany Německa. V letech 1955–1957 vystudoval slavistiku na Univerzitě v Halle, po té se stal docentem pro lidovýchovu. Po dalším studiu na lipském Institutu pro literaturu byl – od roku 1959 – hlavním lektorem Hofmeisterova nakladatelství a od roku 1967 potom autorem i dramaturgem Berliner Ensemble, kde působil rovněž jako přidělený stranický tajemník. Již od roku 1967 byl Baierl spisovatelem na volné noze, stále se však politicky angažoval, ať už jako kandidát a člen stranického vedení Berlínského okresu, nebo jako sekretář a později viceprezident Akademie umění NDR. Od roku 1968 byl veden jako tajný spolupracovník Stasi pod krycím jménem "Flinz".[2] Zemřel v Berlíně 12. září 2005.
Dílo
Helmut Baierl byl jedním z nejvýznamnějších dramatiků NDR, kteří tak či onak vycházeli z tvorby Bertolta Brechta. Jeho dílo je zcela poplatné doktríně socialistického realismu, pro Baierla je však typické, že se snaží dát socialistické všednodennosti úsměvavou podobu.[3]
- Gladiolen, ein Tintenfass und eine bunte Kuh, 1953
- Ein Wegweiser, 1953
- Die Feststellung, 1958
- Frau Flinz, 1961 (Český překlad: Kurážná matka Flincová : komedie o 3 dějstvích s prologem a epilogem, 1962)
- Die Feststellung, 1961
- Der rote Veit, 1962
- Fünf Geschichten vom Dreizehnten, 1963
- H. Baierl, M. Wekwerth Frau Flinz, 1965
- Johanna von Döbeln, 1969
- Der lange Weg zu Lenin, 1970
- Die Lachtaube, UA 1974 (Český překlad: Hrdlička : veselohra, 1976)
- Die Köpfe oder das noch kleinere Organon, 1974
- Gereimte Reden (Agitační lyrika), 1976
- Kirschenpflücken: Komödie, 1980 (Český překlad: Čas třešní : komedie, 1981)
- Leo und Rosa, 1982
- Das zweite Leben des F.G.W.Platow, 1983
- Polly erzählt. Jugenderinnerungen eines Großstadthundes., 1986, ISBN 3-7684-3604-7
Odkazy
Reference
Literatura
- BARNER, Wilfried et al. Geschichte der deutschen Literatur von 1945 bis zur Gegenwart. 2., aktualisierte und erw. Aufl. München: C.H. Beck, 2006. xxix, 1295 s. Geschichte der deutschen Literatur von den Anfängen bis zur Gegenwart; Bd. 12., s. 335-337.
- MÜLLER-ENBERGS, Helmut, ed. et al. Wer war wer in der DDR?: ein Lexikon ostdeutscher Biographien. 5., aktualisierte und erw. Neuausg. Berlin: Links, 2010, Bd. 1. Heslo Baierl, Helmut.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Helmut Baierl na Wikimedia Commons - Nekrolog (Der Spiegel)
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Helmut Baierl
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Bundesarchiv, Bild 183-1987-1118-037 / Zimmermann, Peter / CC-BY-SA 3.0
Berlin: AdK übergeben.
Der Akademie der Künste der DDR wurde das rekonstruierte Hauptgebäude am Robert-Koch-Platz übergeben. Herzlich wurde Erich Honecker, Generalsekretär des ZK der SED und Vorsitzender des Staatsrates der DDR, durch Heiner Carow, Vizepräsident der AdK und Regisseur, begrüßt.