Hemiunu
Hemiunu "Ḥm_jwnw" | ||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Hemiunuova socha – hrobka – Giza G4000 | ||||||||
Doba vlády | ~2500–2450 př. n. l. | |||||||
Éra vlády | 4. dynastie | |||||||
Tituly | vezír | |||||||
Narození | 3. tisíciletí př. n. l. | |||||||
Úmrtí | 26. století př. n. l. | |||||||
Pohřben | G4000 | |||||||
Potomci | není známo | |||||||
Otec | Nefermaat | |||||||
Matka | Atet | |||||||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hemiunu, "Ḥm_jwnw" vezír ve 4. dynastii s tituly správce královské pečeti, představený královských písařů, supervizor projektu Chufuovy pyramidy.[pozn. 1][2][3][4][1][5]
Genese
V rodové posloupnosti dědy faraona Snofrua, otce Nefermaata a strýce Rahotepa a s ohledem na manželku faraona Snofrua Hetepheres I., dcery faraona Huneje, byl vlastně i jeho pravnukem. Za života svého otce Nefermaata si osvojil zkušenosti z dynamického období vývoje stavebních praktik a systému budování "experimentálních" pravých pyramid za vlády faraona Snofrua, které zúročil jako projektant a supervizor stavby Velké pyramidy faraona Chufua, jehož byl synovcem.[6][7] Jeho další tituly většinou zdědil po svém otci.[4]
O jeho životě či rodině nejsou známé další podrobnosti. Publikované práce povětšinou vychází z poznatků získaných průzkumem jeho mastaby v Gíze, označené G 4000, a souvisejícího pohřebiště [6][4]
Mastaba G4000
Na západní straně Velké pyramidy se rozkládá starověká nekropole. Hemiunuova mastaba (G4000) je od paty pyramidy vzdálená ~200 m a blíže k pyramidě jsou patrné plánovitě rozmístěné menší mastaby v sedmi řadách, velikostně shodných, oddělených „třídami“.[3] Šest mastab za mastabou Hemiunuovou se datují do období Chufuovy vlády,[pozn. 2] další do pozdějšího období 4. dynastie s přesahem do 5. dynastie.[2][1] Uvádí se, že Chufuovým záměrem bylo postavit zde hrobky pro členy královské rodiny a jejich následníků. Byla to vlastně součást systémového projektu stavby Velké pyramidy a celé další infrastruktury na gízské planině.[8] Při navrhování nekropole pro Chufua a jeho dvůr nebyl tvar hrobů ponechán pouze tradici, byl specificky určen architektem, jistě se souhlasem, možná i s pomocí panovníka.[1][9][10][11]
Hemiunuova hrobka, která na této zástavbě vévodí, je monumentem jeho výsostného postavení vedoucího projektanta a inspektora faraonových staveb, jak odpovídalo jeho pozici Chufuova synovce a syna Nefermaata, Chufuova staršího bratra.[5] Byla postavena za Chufuovy vlády a datovaná do roků 15–19 jeho vlády.[12]
Hrobka G4000 zaujímá obestavěnou plochu 1420 m2, je lemovaná zdmi a dlažbou, má dvě šachty hluboké 20 m vedoucí do hrobových komor s rozměrem 4,5x5,3 m a výšce 3,8 m, to vše obezděné kvalitními bloky z turského vápence.[13] Z vnitřní výzdoby se zachovaly jen fragmenty s reliéfem Hemiunuovy postavy a dva tituly, dole – vyobrazení obětin na severní lícnici falešných dveří a architráv s nápisem titulu.[pozn. 3][3]
Epilog
Monumenty nebyly jen symboly královské autority v celé zemi, byly také praktickými nástroji demonstrace autority v centrálním řízení ekonomiky. Pro místní obyvatelstvo byla významná i malá stupňovitá pyramida v jejich středu, která sloužila jako neustálá připomínka jejich ekonomické povinnosti vůči státu, povinnosti platit daně, respektu k soudům a projektům panovníka. Z pohledu státu památky a s nimi spojené administrativní budovy – s jedním zařízením v každé provincii – usnadnily a systematizovaly výběr příjmů. Na konci 3. dynastie panovník a jeho administrativa dosáhli svého konečného cíle, absolutní moci. Pódium bylo připraveno pro největší královský projekt, jaký kdy svět dosud viděl.[14] Vývoj monumentálních staveb se v historii významněji zapsal od konce 2. dynastie, kdy Chasechemuej postavil svoji hrobku v Abydu a monument v Hierakonpolisu, ve 3. dynastii Džoserova skládaná stupňovitá pyramida architekta Imhotepa, která zaznamenala nové stavební prvky a rozsáhlejší použití kamene. Pomineme-li méně významné stavby v Sakkáře a Záwíjit el-Arján, vstoupily do historie Snofruovy stavební experimenty v Dáhšúru a Médúmu[15] s vyústěním do pravé červené pyramidy.[pozn. 4] Ta v podstatě byla vzorem pro projekt Chufuovy Velké Pyramidy.[16] Souběžně se formoval systém logistického zázemí zmíněných staveb, včetně rozvoje specializovaných profesí pracovních skupin,[9] ale také nezbytných řídících funkcí, kde ve vrcholné pozici byl faraon a ve 4. dynastii převážně řídícími úředníky členové rozvětvené královské rodiny.[17] Zde popisovaná postava prince, vezíra a synovce faraona Chufua Hemiunua s titulem „Vezír dozorce všech královských staveb“ je tedy neopomenutelnou významnou historickou postavou.[18]
Poznámky
Reference
- ↑ a b c d e JUNKER, Hermann. Gíza I. Grabungen auf dem Friedhof des Alten Reiches bei den Pyramiden von Giza, [online]. Wien: Hölder - Pichler - Tempsky, 1929. S. 132–153. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b BAUD, Michel. Famille royale et pouvoir sous l’Ancient Epirem égyptien , Tom.1 [online]. Institute Français D’Archologie Oriental, 1999. S. 33–51. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ a b c MANUELIAN, Peter. Hemiunu, Pehenptah, and GermanIAmerican Collaboration at the Giza Necropolis [online]. Boston: Museum of Fine Arts, 2008. S. 29–56. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Mastaba D 60 = G 4000 [online]. Leipzig: Dostupné online. (německy)
- ↑ a b VERNER, Miroslav. Abúsír. V srdci pyramidových polí. Praha: Nakladatelství Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2700-9. S. 65-73.
- ↑ a b JANOSI, Peter. Giza in der 4. dynastie [online]. Wien: Östereichische Akademie der Wissenschften, 2005. S. 155–225. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BAUD, Michel. Famille royale et pouvoir sous l’Ancient Epirem égyptien , Tom.1 [online]. Institute Français D’Archologie Oriental, 1999. S. 50–51, 444-512. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ LEHNER, Mark. The Giza Plato Mapping Project vol.1 [online]. Boston: Ancient Egypt Research Associates, 2007. Úvodní stať: Zahi Hawass. Dostupné online. ISBN 0-9779370-1-1. (anglicky)
- ↑ a b LEHNER, Mark. The Giza Plato Mapping Project vol.1 [online]. Boston: Ancient Egypt Research Associates, 2007. Úvodní stať: Zahi Hawass. Dostupné online. ISBN 0-9779370-1-1. (anglicky)
- ↑ LEHNER, Mark. Labor and the Pyramids The Heit el-Ghurab “Workers Town” at Giza; in: A Colloquium ANCIENT WORLD at Hirschbach Dresden 2005 [online]. Drasden: 2015. S. 397–521. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ REISNER, Georg Andrew. A History of the Giza Necropolis [online]. London: Cambridge University Press, 1942. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SMITH, Williem Stevenson. The Origin of Some Unidentified Old Kingdom Reliefs [online]. American Journa of Archolgy XLVI, 1942. S. 520–530. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ JUNKER, Hermann. Gíza XII. Grabungen auf dem Friedhof des Alten Reiches bei den Pyramiden von Giza, [online]. Wien: Rudolf M.Rohrer, 1955. S. 132–153. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ WILKINSON, Toby. The Rose and Fall of Ancient Egypt [online]. New York: Random House, 2010. S. 58. Dostupné online. ISBN 978-0-679-60429-7. (anglicky)
- ↑ MONIER, Franck. The satellite pyramid of Meidum and the problem of the pyramids attributed to Snefru [online]. Paris I: CNRS, 2018. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ VERNER, Miroslav. The Pyramides The Mystery, Cultur, and Science of Egypt’s Great Monuments [online]. New York: Grove Press, 2001. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BUNSON, Margaret. Encyclpedie of Ancient Egypt [online]. New York: Facts On File, Inc., 1991. S. 268. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BAUD, Michel. Famille royale et pouvoir sous l’Ancient Epirem égyptien , Tom.2 [online]. Institute Français D’Archologie Oriental, 1999. S. 516–517. Dostupné online. (francouzsky)
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hemiunu na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: Zemanst, Licence: CC0
Reliéf z mastaby staroegyptského vezíra Hemiunu, Gíza G4000, Západní hřbitov, Stará říše, 4. dynastie; Pelizaeus-Museum_Hildesheim
Autor: Einsamer Schütze, Licence: CC BY-SA 3.0
Roemer- und Pelizaeus-Museum, Hildesheim
Autor: Zemanst, Licence: CC BY 4.0
Titul prince, vezir Hemiunu- inspektor všech královských staveb
Autor: Zemanst, Licence: CC BY 4.0
Nefermat nejstarší syn faraona Snofru, 4. dynastie; mastaba Meidum No.16
Autor: Einsamer Schütze, Licence: CC BY-SA 3.0
Statue of Hemiunu from his tomb at Giza. Limestone. H 155.5 cm (IN 1962) Roemer- und Pelizaeusmuseum, Hildesheim
The hieroglyphs at the feet of Hemiunu, are now protected under a Plexiglass plate: (the photo goes into High-Definition mode). The hieroglyphs are painted in: yellow, brown, black, white(?), and red.
Autor: Zemanst, Licence: CC0
Reliéf z mastaby staroegyptského vezíra Hemiunu, Gíza G4000; čtení zleva