Hemrovy skály

Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Hemrovy skály
Celkový pohled z vyhlídky Butovické hradiště v Jinonicích
Celkový pohled z vyhlídky Butovické hradiště v Jinonicích
Základní informace
Nadm. výška280–305 m n. m.
Poloha
StátČeskoČesko Česko
ObecPraha
ObvodPraha 5
UmístěníJinonice
Souřadnice
Hemrovy skály
Hemrovy skály
Hemrovy skály na mapě Prahy
Další informace
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hemrovy skály tvoří v současnosti (rok 2021) asi 100 metrů dlouhý nápadný členitý skalní masiv[1][2] táhnoucí se od Butovické planiny až k silnici pod Novou Vsí.[3] Severní, západní jakož i převážná část jižních svahů hřebene jsou ohraničeny ulicí Novoveská, která v místech úpatí hřebene vytváří nepravidelný oblouk o pomyslném poloměru asi 100 metrů.[2] Tento pozůstatek vulkanických hornin pochází z jižního svahu tělesa silurské podmořské sopky,[1] která se zde nacházela přibližně před 430 miliony let.[2][pozn. 1] Tato skalistá enkláva se rozkládá v severozápadním výběžku Prokopského údolí mezi Novou Vsí a Butovicemi;[1] je součástí Přírodní rezervace (PR) Prokopské údolí;[2][3] katastrálně spadá do území pražských Jinonic (Praha 5) a svoje jméno získala podle někdejšího majitele blízkého statku.[3][2]

Charakteristika území

Základním materiálem Hemrových diabasových[4] skal jsou starší vulkanické horniny.[5][6] Asi před 423 až 430 milióny let (v prvohorním siluru)[6] vyvřela tato hmota na mořské dno a dala tak vzniknout podmořské sopce.[5][6] Svým vrcholem se tento podmořský útvar nejspíše dotýkal hladiny moře.[5][6]

Historie území

Vlastnímu vzniku podmořské sopky předcházelo vytvoření přírodní pukliny v mořském dně.[5][6] Tato průrva byla asi 5 km dlouhá a jen několik metrů široká.[5][6] Průrvou proudila ze zemského nitra rozžhavená láva,[6] která se při styku se studenou mořskou vodou rychle[6] a intenzivně ochlazovala.[5] Erupce následovaly několikrát po sobě, byly doprovázeny vyvrhováním sopečného popela, kusů lávy a hornin a byly zakončovány dalšími opakovanými výlevy lávy.[5] [pozn. 2]

Celková délka sopky byla asi 5,5 km[6] při šířce kolem 2 km a výšce (nad mořským dnem) asi 200 až 300 metrů.[5][6] Odhaduje se, že celkový objem vulkanických vyvřelin (nutných pro vytvoření sopky) činil asi 1 km³.[5]

Dlouho po vniku sopky se v jejím širokém okolí usazovaly vulkanické horniny a především sopečný popel.[5] Obě zmíněné komponenty (sopečné horniny a sopečný popel) byly rozplavovány mořem a jsou obsaženy i v okolních horninách (sedimentech).[5][6] Dalším důsledkem vzniku podmořské sopky bylo změlčení dna silurského moře.[5] Tento fakt umožnil jak vlastní život tak i rozvoj mnoha živočichů po celé silurské období.[5] Tak vznikla zdejší četná a bohatá naleziště zkamenělin známých i v celosvětové komunitě geologů.[5]

Po ústupu moře došlo k obnažení tělesa sopky a po stovky milionů let působení eroze a odnosu hornin byly nakonec vymodelovány z malého jižního svahu sopky současné Hemrovy skály.[4]

Vegetace

Jižní svah

Hemrovy skály tvoří pouze jižní svah silurské sopky.[5] Vegetační podmínky na vrcholu a jižních svazích jsou velmi nehostinné.[1] Z pohledu růstu vegetace nejsou sopečné lávy vhodným podkladem, neboť jsou silně drobivé a absorbují málo vody.[5] K těmto vlastnostem se přidružuje i rychlý povrchový odtok vody, zvýšený splach zvětralin a humusu, rychlý výpar srážkové vody a velké kolísání teplot.[5] Rostliny se zakořeňují jen ve štěrbinách skal nebo na pohyblivé suti.[1] To vše vytváří na jižně orientovaných svazích extrémní podmínky skalní stepi až polopouště, kde je schopna žít a přežít jen omezená množina druhů rostlin, hub a živočichů.[5] Vegetace Hemrových skal má tudíž stepní charakter[6] s poměrně malým počtem druhů rostlin.[1]

Vesměs holé povrchy skal (charakteristické nápadně tmavými barvami sopečných láv) jsou jen z části pokryté jednotlivými trsy trav, drobnými polodřevnatějícími keříčky (nebo i bohatými koberci) mateřídoušky (Thymus spp.), exempláři žlutě kvetoucích devaterníků šedých (Helianthemum canum), suchomilných tařic (tařinek) horských (Alyssum montanum) nebo jiných rostlin.[5] Jedná se například o tučnolisté rostliny, jakými jsou rozchodník bílý (Sedum album) či rozchodník šestiřadý (Sedum sexangulare) nebo tráva s názvem kostřava přitvrdlá (Festuca pallens),[7] která roste často na slunných, zvláště vápencových skálách. V zimě se zde vyskytují spíše mechy a lišejníky,[5] částečně zde vegetace kvete a bují především brzy na jaře.[5]

Na volných malých plochách ve štěrbinách skal a v sutích[4] je možno nalézt drobné rostliny teplomilné stepní květeny[4] jako je zjara bíle kvetoucí osívka jarní (Erophila verna), penízek prorostlý (Thlaspi perfoliatum), efemérní plevel okoličnatý (Holosteum umbellatum), modře kvetoucí rozrazil časný (Veronica praecox) a rozrazil Dilleniův (Veronica dillenii) a v některých létech i chráněný (kategorie C3) lomikámen trojprstý (Saxifraga tridactylites).[5][6] Vzhledem k diabasovému minerálnímu podkladu se tu vyskytuje také vzácný a silně ohrožený (kategorie C2) česnek tuhý (Allium strictum),[6] který se přiřazuje k tzv. glaciálním reliktům. Zaznamenán byl i výskyt žlutě kvetoucí mochny písečné (Potentilla incana) a kavylů (Stipa spp.).[1] Dále je zde možno objevit i koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica), bělozářku liliovitou (Anthericum liliago) a vlnici chlupatou (Oxytropis pilosa).[1]

Severní svah

Nad jižní částí údolí Jinonického potoka se vypíná zalesněná severní stěna silurské sopky[1] – severní svah Hemrových skal, kde je klima méně extrémní a to jak svými výkyvy teplot, tak i z hlediska rozsahu změn vlhkosti.[5] Díky těmto klimatickým poměrům je rostlinstvo severně orientovaných svahů Hemrových skal nejen druhově bohatší, ale dosahuje zde i většího územního pokrytí.[5] Nalézá se tu kupříkladu řádně rozvinutý travní ekosystém pěchavy vápnomilné (Sesleria caerulea); vzácný, žlutě kvetoucí silně ohrožený (C2r), keřovitý devaterník šedý a daří se zde i dříve vysazeným dřevinám různých jehličnatých druhů.[5]

Houby

Lokalita Hemrovy skály je známá i výskytem vzácných druhů hub, jako je kriticky ohrožená hvězdovka Pouzarova (Geastrum pouzarii).[5][1][pozn. 3]

Sad

Celkem se zde na ploše 0,80 hektaru nachází v hustém sponu přes 200 třešňových stromů. Podle pozemkových knih patřil pozemek do rodového majetku Schwarzenbergů. V roce 1923 přešlo na základě smlouvy trhové vlastnické právo na hlavní město Prahu. Roku 1941 bylo změněno pole na zahradu a pravděpodobně v té době zde byly vysázeny ovocné stromy.[9]

Údržba

Ochrana stepního charakteru Hemrových skal vyžaduje průběžné, někdy jen částečné zásahy do náletových křovin, jež mají tendenci osidlovat povrch skály.[6] Stejná péče je věnována odstraňování semenáčů invazivního agresivního akátu.[6] Je též částečně redukován výskyt borovice černé, která má v oblibě slunné vápenaté stráně a která by opadem svého jehličí měnila vlastnosti půdy, což by v důsledku nebylo vhodné pro stepní vegetaci Hemrových skal.[6]

Galerie

Odkazy

Poznámky

  1. Sopka s délkou asi 5,5 km; šířkou kolem 2 km a pravděpodobnou výškou 200 až 300 m nad mořským dnem dosahovala svým vrcholem až ke hladině tehdejšího moře.[1]
  2. Pozůstatky oblých sopečných pum jsou na Hemrových skalách dosud patrné.
  3. Houba hvězdovka Pouzarova se v České republice vyskytuje jen na několika lokalitách.[8][1] Byla popsána v roce 1954 českým vědeckým pracovníkem (zoologem, mykologem a botanikem) Václavem Janem Staňkem.[8] Jde o státem chráněný druh (kategorie kriticky ohrožených).[8] Drobná houba o běžné velikosti do 2 cm roste na extrémně teplých skalnatých stanovištích, na magmatických horninách, především na diabasech.[8] Na rozdíl od ostatních druhů hvězdovek má béžově nahnědlou až masově načervenalou barvu, výrazné řasnaté ústí a radiální rýhy na spodní části vnějšího obalu – vnější okrovky (exoperidie).[8]

Reference

  1. a b c d e f g h i j k l HOSKOVEC, Ladislav. Český kras, Praha, Prokopské údolí, Hemrovy skály – přírodní rezervace [online]. Web Botany cz, 2007-07-19 [cit. 2021-04-21]. Dostupné online. 
  2. a b c d e Hemrovy skály (50.0431944N, 14.3548250E; 50°2'35.500"N, 14°21'17.370"E) [online]. Web Mapy cz [cit. 2021-04-21]. Mapové podklady pro popis širokého okolí Hemrových skal. Dostupné online. 
  3. a b c PROCHÁZKA, Jakub. HEMROVY SKÁLY [online]. Web Svět outdooru cz, 2015-04-21 [cit. 2021-04-21]. Dostupné online. 
  4. a b c d VESUVANKA, Jana. Hemrovy skály - pozůstatek podmořské sopky u Prahy [online]. Web Druidova mysteria [cit. 2021-04-21]. Když někomu řeknu, že i na okraji Prahy bývaly kdysi sopky, nebude mi to věřit. Dostupné online. 
  5. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z Text na veřejně přístupné česky psané informační tabuli instalované v Praze 5 Jinonicích: Naučná stezka Prokopské údolí – butovickým hradištěm (zastávka číslo 4 – Vyhlídka na Hemrovy skály od Butovického hradiště)
  6. a b c d e f g h i j k l m n o p q Hemrovy skály [online]. Web Praha příroda cz [cit. 2021-04-21]. Dostupné online. 
  7. LAFATOVÁ, Martina. Hemrovy skály a Kovářovic mez [online]. Web České noviny cz, 2001-06-28 [cit. 2021-04-21]. Kapitola: Hemrovy skály (podmořská sopka). Dostupné online. 
  8. a b c d e MIKŠÍK, Michal. Hvězdovka Pouzarova - Geastrum pouzarii – klenot české mykoflóry [online]. Web: Česká mykologická společnost [cit. 2021-04-24]. Dostupné online. 
  9. Hemrovy skály. Pražská příroda. Ovocné sady a aleje. © Hlavní město Praha, 2013. [cit. 2023-04-18]. Dostupné online

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Green pog.svg
Shiny green button/marker widget.
Alyssum montanum subsp. montanum sl3.jpg
Autor: Stefan.lefnaer, Licence: CC BY-SA 3.0
Habitus

Taxonym: Alyssum montanum subsp. "montanum" ss Fischer et al. EfÖLS 2008 ISBN 978-3-85474-187-9 = Alyssum montanum subsp. gmelinii ss Španiel, Marhold, Thiv, Zozomová-Lihová: Botanical Journal of the Linnean Society Volume 169, Issue 2, pages 378–402, June 2012
Location: Steinbacher Heide, Leiser Berge, district Korneuburg, Lower Austria - ca. 430 m a.s.l.

Habitat: rock steppe
Festuca pallens2.JPG
Autor: Petr Filippov, Licence: CC BY-SA 3.0
Festuca pallens, the hill Šibeničník near Mikulov, Southern Moravia, Czech Republic
Hemrovy skály2.jpg
Autor: Prazak, Licence: CC BY 2.5

PR Prokopské údolí, Hemrovy skály, Praha, Czech Republic autor:Prazak

date: 21. 8. 2006
SedumSexangulare.jpg
(c) Christian Fischer, CC BY-SA 3.0
Flowering Sedum sexangulare (Crassulaceae).
Potentilla arenaria-Darmstadt-2009-Thomas Huntke.jpg
Autor: Thomas Huntke, Germany (the uploader). Contact through: http://www.huntke.de, Licence: CC BY-SA 3.0
Potentilla arenaria, Sand-Fingerkraut
Hemrovy skály, pohled od Butovického hradiště směrem k Novým Butovicím.jpg
Autor: Jan Laurin, Licence: CC BY-SA 4.0
Pohled na Hemrovy skály od Butovického hradiště, v pozadí sídliště Nové Butovice a vrch Vidoule.
Hemrovy skály, výhled směrem ke Stodůlkám.jpg
Autor: Jan Laurin, Licence: CC BY-SA 4.0
Výhled z Hemrových skal směrem k retenční nádrži Asuán na Prokopském potoce, v pozadí sídliště Velká Ohrada.
Phalangere2.jpg
(c) I, Denbert, CC BY 2.5
Phalagère à fleurs de Lis (Anthericum liliago)
Rozrazil Dilleniův.JPG
Autor: Pavel Netušil, Licence: CC BY-SA 3.0
Rozrazil Dilleniův (Veronica dillenii). Vyfotografováno na Velikonoce ve vinici Šobes v první zóně Národní park Podyjí, Česko
Pr kalvarie jaro 03.jpg
Autor: unknown, Licence: CC BY-SA 3.0
Kalvárie (přírodní rezervace) - jaro - Oxytropis pilosa (L.) DC., vlnice chlupatá - status ohrožení v ČR: C3 (ohrožený)
Pulsatilla pratensis subsp. bohemica5.jpg
Autor: El Grafo, Licence: CC BY-SA 3.0
Pulsatilla pratensis subsp. bohemica, photo taken at the Ecological-Botanical Gardens in Bayreuth, Germany
Hemrovy skály3.jpg
Autor: Prazak, Licence: CC BY 2.5

PR Prokopské údolí, Hemrovy skály, Praha, Czech Republic autor:Prazak

date: 21. 8. 2006
Devinska kobyla 04.jpg
Autor: Stanislav Doronenko, Licence: CC BY 3.0
Devínska Kobyla
Erophila verna 1.jpg
Autor: Aiwok, Licence: CC BY-SA 3.0
Spring draba in Bahrenfeld, Hamburg
Veronica praecox eF.jpg
Autor: unknown, Licence: CC BY-SA 3.0
Hemrovy skály, rozeklaný vrcholek.jpg
Autor: Jan Laurin, Licence: CC BY-SA 4.0
Hemrovy skály jsou pozůstatkem silurské podmořské sopky, jejíž vrchol dosahoval pravděpodobně až k hladině.
Sedum album.jpg
Autor: Franz Xaver, Licence: CC BY-SA 3.0
Weiße Fetthenne (Sedum album), Dickblattgewächse (Crassulaceae) - Österreich/Austria/Autriche: Niederösterreich, Erlauftal E Gaming, Vordere Tormäuer
Thymus pulegioides.jpg
Autor: LuckyLion, Licence: CC BY 3.0
Thymus pulegioides
Map Prague Geo.png
Autor: MrGreg + Alexrk2 + OpenStreerMaps.org, Licence: CC BY-SA 3.0
Mapa Prahy k využití pro geolokaci vytvořená pomocí OpenStreetMaps.org s úpravou barev a zvýrazněním hranic.
Amaryllidaceae - Allium strictum.JPG
Autor: Hectonichus, Licence: CC BY-SA 3.0
Flower of Allium strictum
Jaro - homolka - prirodni rezervace - 01.jpg
Autor: Atriplexmedia, Licence: CC BY-SA 3.0
Homolka (přírodní rezervace) - jaro - Helianthemum canum (L.) Baumg., devaterník šedý - status ohrožení v ČR: C2 (silně ohrožený)
Hemrovy skály, pohled od Nové Vsi.jpg
Autor: Jan Laurin, Licence: CC BY-SA 4.0
Skalní masiv Hemrových skal v pohledu z Nové Vsi (Jinonice)
Saxifraga tridactylites sl14.jpg
Autor: Stefan.lefnaer, Licence: CC BY-SA 4.0
Habitus

Taxonym: Saxifraga tridactylites ss Fischer et al. EfÖLS 2008 ISBN 978-3-85474-187-9
Location: Steinbacher Heide-Steinbruch near Oberleis, district Korneuburg, Lower Austria - ca. 430 m a.s.l.

Habitat: limestone rock