Henckelové z Donnersmarku

Henckelové z Donnersmarku
Země	Uhersko Uhersko (Horní Uhry) Rakouské císařství Rakouské císařství
Tituly	hrabata knížata
Zakladatel	Henckel de Quintoforo
Rok založení	14. století
Větve rodu	Henckel-Gaschinové z Donnersmarcku
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Henckelové z Donnersmarku či německy Henckel von Donnersmarck (auf Gfell und Wesendorf) je šlechtický rod původem ze Spiše v Horních Uhrách, dnešního Slovenska. Rod vyšel z německojazyčného osídlení města Spišský Štvrtok, německy Donnersmarkt, což – s poněkud odlišným pravopisem – přešlo do názvu rodu.

Historie

Nejstarším známým členem rodiny je Henckel de Quintoforo, který žil na přelomu 14. a 15. století. Bratři Peter, Jakob a Nicholas Henckelové obdrželi roku 1417 erb od krále Zikmunda Lucemburského.

K rakouské a uherské šlechtě se rod řadí od roku 1593, kdy Lazar I. Henckel z Donnersmarcku (1551–1624) zvaný Starší poskytl v letech 1595 až 1600 císařské dvorní komoře ve Vídni vysokou půjčky na války proti Turkům a v roce 1603 se účastnil důních prací v banskobystrických měděných dolech. V roce 1607 byl potvrzen jeho šlechtský diplom, v roce 1608 získal český inkolát a v roce 1615 titul svobodných pánů. Jako finančník císaře Rudolfa II. položil skutečný základ bohatství svého rodu. Přestože seržval u luteránského vyznání, zastával vysoké státní funkce. Krátce před svou smrtí mu císař Ferdinand II. v roce 1623 přislíbil panství Beuthen (Bytom), Oderberg a Neudeck (Świerklaniec​) v Horním Slezsku.

V Čechách rod vlastnil například Larischovu vilu (Zámeček) v Pardubicích,^[1] ve Slezsku pak bohumínské panství, kde se také nachází hraběcí rodová hrobka.

Ke významným členům rodu patří německý režisér Florian Henckel von Donnersmarck.

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Henckelové z Donnersmarku na Wikimedia Commons