Hendrik Kramers

Hendrik Kramers
Rodné jméno	Hendrik Anthonie Kramers
Narození	17. prosince 1894 Rotterdam
Úmrtí	24. dubna 1952 (ve věku 57 let) Oegstgeest
Alma mater	Univerzita v Leidenu (1912–1916) Kodaňská univerzita (1916–1919)
Povolání	teoretický fyzik, profesor, fyzik a vysokoškolský učitel
Zaměstnavatelé	Kodaňská univerzita (1920–1926) Utrechtská univerzita (1926–1934) Delftská technická univerzita (1931–1952) Univerzita v Leidenu (1934–1952) Bataafse Petroleum Maatschappij (1941–1945)
Ocenění	Lorentzova medaile (1947) Hughesova medaile (1951)
Příbuzní	Johannes Hendrik Kramers[1] (sourozenec)
Funkce	předseda (Mezinárodní unie pro čistou a aplikovanou fyziku; 1947–1951)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hendrik Anthony „Hans“ Kramers (2. února 1894 – 24. dubna 1952) byl nizozemský fyzik, spolupracovník Nielse Bohra, s nímž zkoumal interakce elektromagnetických vln a hmoty.

Raná léta a vzdělání

V roce 1912 dokončil středoškolské vzdělání v Rotterdamu a odešel na univerzitu v Leidenu, kde studoval matematiku a fyziku. V roce 1916 získal magisterský titul. Kramers chtěl během doktorského studia získat zkušenosti v zahraničí. Jeho první volba, studium u Maxe Borna v Göttingenu nepřipadala během první světové války v úvahu. Vzhledem k tomu, že Dánsko bylo podobně jako Nizozemsko ve válce neutrální, rozhodl se odcestovat lodí (po souši to v té době nešlo) do Kodaně, kde neohlášeně navštívil tehdy ještě poměrně neznámého, Nielse Bohra. Bohr souhlasil s vedením jeho doktorského studia a tak začal Kramers pod jeho vedením připravovat disertaci. Ačkoli většinu práce na disertaci s tématem intenzity atomových přechodů provedl v Kodani, formálně získal doktorát v Leidenu pod Paulem Ehrenfestem v roce 1919.

Akademická kariéra

Po deseti letech práce ve skupině Nielse Bohra se stal profesorem na Kodaňské univerzitě. V roce 1926 opustil Dánsko a vrátil se do Nizozemska. Zde se stal řádným profesorem na univerzitě v Utrechtu. Odtud odešel roku 1934, kdy odešel za Ehrenfestem do Leidenu. Současně zastával od roku 1931 také pozici na Delftské technické univerzitě.

Kramers byl jedním ze zakladatelů matematického centra v Amsterdamu.

V roce 1925 objevili s Wernerem Heisenbergem rozptylový vzorec, který dnes nese jméno Kramersův-Heisenbergův vzorec. V roce 1948 potom přišel s nápadem renormalizace v kvantové teorii pole.

Ocenění

Roku 1947 získal Lorentzovu medaili a roku 1951 Hughesovu medaili.

Členem Nizozemské akademie věd byl zvolen roku 1929, v průběhu druhé světové války musel odstoupit, znovuzvolen byl v roce 1945. ^[2]

Osobní život

Od roku 1920 byl ženatý, z manželství měl tři dcery a syna.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hans Kramers na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hendrik Kramers na Wikimedia Commons