Henri Konan Bédié

Henri Konan Bédié
Prezident Pobřeží slonoviny
Ve funkci:
7. prosince 1993 – 24. prosince 1999
do 22. října 1995 jako zastupující
PředchůdceFélix Houphouët-Boigny
NástupceRobert Guéï
Stranická příslušnost
ČlenstvíParti démocratique de Côte d'Ivoire

Narození5. května 1934
Daoukro
Úmrtí1. srpna 2023 (ve věku 89 let)
Abidžan
ChoťHenriette Konan Bédié
Alma materUniversité de Poitiers
Profesepolitik a diplomat
Oceněnívelkodůstojník Řádu prince Jindřicha (1991)
velkokříž Řádu dobré naděje (1998)
Národní řád Pobřeží slonoviny
Řád dobré naděje
CommonsHenri Konan Bédié
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Henri Konan Bédié (5. května 1934, Dadiékro, Côte d'Ivoire1. srpna 2023)[1] byl druhý prezident Côte d'Ivoire (Pobřeží slonoviny).

Životopis

Druhý prezident Côte d’Ivoire pocházel z etnika Baoulé, etnika, které za Houphouët-Boignyho vlády ovládalo jak politiku, tak i významnou část ekonomicky v zemi. Získal kvalitní vzdělání v Côte d’Ivoire a ve Francii; doktorát z ekonomie získal na univerzitě v Poitiers ve Francii. Po návratu ze studií do vlasti vstoupil do státních služeb a stal se prvním velvyslancem své země v USA (19611966). Poté se stal ministrem hospodářství a financí a současně působil jako guvernér Mezinárodního měnového fondu.

V červnu 1977 musel po sérii krachů státních cukrovarů opustit ministerské křeslo a působil jako zvláštní poradce pro africké záležitosti u prezidenta Mezinárodní finanční korporace Světové banky ve Washingtonu.

Do Pobřeží slonoviny se vrátil v prosinci 1980 a byl zvolen prezidentem Národního shromáždění. Tuto funkci zastával i v roce 1993, kdy zemřel dlouholetý vládce Pobřeží slonoviny Félix Houphouët-Boigny. Jako předseda parlamentu se podle ústavy stal Bédie úřadující hlavou státu na celý zbytek prezidentského funkčního období. Byl kritizován za zasahování do svobody tisku. V dubnu 1994 byl zvolen předsedou vládní strany Parti démocratique de Côte d'Ivoire – PDCI (Demokratická strana Côte d'Ivoire) a byl jejím kandidátem pro prezidentské volby roku 1995. Bédié tyto volby přesvědčivě vyhrál.

Následující léta jeho vlády byly ve znamení studentských nepokojů, potírání opozice, jejíž členové byli zadržování, i rozkolů ve vládě. V roce 1997 dosáhl Bédié ústavních změn, které posilovaly jeho prezidentské pravomoci, prodlužovaly prezidentské funkční období a odstraňovaly limit týkající se počtu období, po která může být prezident ve funkci. Po těchto krocích Bédiého autorita i popularita rychle klesala. V prosinci 1999 došlo k vojenské vzpouře, která vyústila v celostátní krizi. Armáda požadovala, aby byl do jejího čela znovu postaven brigádní generál Robert Guéï, bývalý náčelník generálního štábu a bývalý ministr v Bédiého vládě. 24. prosince se Guéï postavil do čela úspěšného povstání a vytvořil Comité national de salut publique (Národní výbor pro blaho lide), který se stal vrcholným představitelem moci v zemi.

Bédié se ukryl na francouzské ambasádě. Jeho naděje na odvrácení puče pohasla poté, co převrat podpořilo i četnictvo a uznala jej i Francie.

Bédié odešel do francouzského exilu a v Pobřeží slonoviny byl na něj vydán zatykač pro podezření z defraudace. Nové prezidentské volby byly vyhlášeny na říjen 2000. Bédiému nebyla kandidatura umožněna.

Situace v zemi se rychle stávala nepřehlednou a směřovala ke konfliktu. Pokus o jeho urovnání byl učiněn svoláním Fóra národního usmíření, kterého se již Bédié zúčastnit mohl. V dubnu 2002 byl Bédié opětovně zvolen za prezidenta PDCI.

Během občanské války Bédié pobýval opět ve Francii, v září 2005 se vrátil do vlasti jako prezidentský kandidát PDCI. Značná část obyvatelstva jej přivítala nadšeně, přestože podle pozorovatelů působí i na svůj věk značně unaveně a nepozorně. Volby, původně plánované na konec října 2005 se odehrály v roce 2010 a Bédié skončil v prvním kole na třetím místě s 25 % hlasů, většinu hlasů získal ve dvou obvodech uprostřed země a jednom na jihozápadně.

V listopadu 2021 se na konci sympozia PDCI jeho politická strana Henri Konan Bédié zavázala jmenovat zvláštního poradce odpovědného za usmíření. Jeho volba padla na Noëla Akossiho Bendja, bývalého starostu Plateau a místopředsedu strany.

Zemřel 1. srpna 2023 ve věku 89 let.[1]

Vyznamenání

Odkazy

Reference

  1. a b Décès du Président Henri Konan Bédié à la Pisam : La Côte d'Ivoire perd une figure politique
  2. ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-08-16]. Dostupné online. 
  3. SAHOBOSS. National Orders Recipients 1998. South African History Online [online]. 2011-04-03 [cit. 2019-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-08-16. (anglicky) 

Externí odkazy

Prezident Côte d'Ivoire
Předchůdce:
Félix Houphouët-Boigny
19931999
Henri Konan Bédié
Nástupce:
Robert Guéï

Média použitá na této stránce

Ord.GoodHope-ribbon.gif
Good Hope's order in South Africa - ribbon
PRT Order of Prince Henry - Grand Officer BAR.png
Order of Prince Henry - Grand Officer
Henri Konan Bédié, président du PDCI, 24 avril 2017 (cropped).jpg
Henri KONAN Bédié président du PDCI, à Abidjan, en Côte d'Ivoire, le 24 avril 2017. (VOA/Georges Ibrahim Tounkara)