Henri Poincaré (A603)
| Základní údaje |  |
|---|---|
| Typ: | pomocná loď |
| Číslo trupu: | A603 |
| Jméno podle: | Henri Poincaré |
| Uvedena do služby: | 1967 |
| Osud: | vyřazena 1992 |
| Předchůdce: | Monge (A601) |
| Takticko-technická data | |
| Výtlak: | 19 500 t (standardní) 24 000 t (plný) |
| Délka: | 180 m |
| Šířka: | 22,2 m |
| Ponor: | 9,4 m |
| Pohon: | parní turbína 7457 kW |
| Rychlost: | 15 uzlů |
| Posádka: | 223 |
| Elektronika: | navigační radary Gascogne Savoie |
| Letadla: | 2-5× vrtulník |
Henri Poincaré (A603) byla pomocná loď francouzského námořnictva sloužící ke sledování letů balistických raket odpalovaných z pevniny či z ponorek, k výpočtu jejich dráhy a k velení takovým zkouškám. Až do svého vyřazení roku 1992 byla vlajkovou lodí francouzské skupiny pro námořní zkoušky a měření („Jednotka M“).[1]
Stavba
Plavidlo bylo původně postaveno jako italský tanker. V letech březnu 1964-březnu 1967 bylo přestavěno loděnicemi v Brestu. V letech březnu 1979-březnu 1980 byla modernizována elektronika plavidla.[1]
Konstrukce
Pro sledování dráhy střel sloužily sledovací radary Savoie a Gascogne využívající sadu parabolických antén na horní palubě. Loď dále nesla navigační radary. Na zádi se nacházela přistávací plocha a hangár pro dva těžké vrtulníky SA 321 Super Frelon, nebo až pět lehkých Alouette III. Pohonný systém tvořila jedna parní turbína o výkonu 7457 kW, pohánějící jeden lodní šroub. Nejvyšší rychlost dosahovala 15 uzlů.[1]