Henri de Bornier
Henri de Bornier | |
---|---|
Rodné jméno | Étienne Charles Henri de Bornier |
Narození | 25. prosince 1825 Lunel |
Úmrtí | 28. ledna 1901 (ve věku 75 let) 4. pařížský obvod |
Místo pohřbení | hřbitov sv. Gérarda |
Povolání | dramatik, básník, spisovatel, romanopisec a knihovník |
Ocenění | Cena za poezii Francouzské akademie (1861) Cena za poezii Francouzské akademie (1863) Cena za výmluvnost (1864) rytíř Řádu čestné legie (1864) Cena Jeana Reynauda (1879) … více na Wikidatech |
Děti | Ernestine Magnanová de Bornierová[1] |
Příbuzní | Edmond de Bornier[2] (sourozenec) Jean Magnan de Bornier[3] (vnuk) |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
původní texty na Wikizdrojích | |
citáty na Wikicitátech | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Henri de Bornier (25. prosince 1825 Lunel, Hérault – 28. ledna 1901 Paříž) byl francouzský dramatik, básník a divadelní kritik.
Život
Jeho rodina pocházela z Aimargues. Po studiu v seminářích v Saint-Pons-de-Thomières, Montpellieru a Versailles přišel v roce 1845 do Paříže neúspěšně studovat právo. Ve stejném roce publikoval svou první sbírku Les Premieres Feuilles a v divadle Comédie-Française byla uvedena jeho divadelní hra Le Manage de Luther.
Následně se stal knihovníkem v Bibliothèque de l'Arsenal a pracoval zde přibližně 50 let. Nejdřív byl pomocným, pak řádným knihovníkem, později kurátorem a v roce 1889 se stal jejím ředitelem. V roce 1875 Comédie-Française uvedlo jeho veršované hrdinské drama La Fille de Roland. Tato hra dosáhla velkého úspěchu a díky ní si vysloužil srovnání s Corneillem.
Napsal velké množství dalších děl, z nichž k nejvýznamnějším patří například Dmitri (1876), libreto k opeře Victorina de Joncières a veršovaná dramata Les Noces d'Attila (1880) a Mahomet (1888). Uvedení Mahometa bylo z politických příčin zakázáno.
V letech 1879–1887 působil jako kritik v listu Nouvelle Revue. Roku 1893 byl přijat do Francouzské akademie a o rok později bylo vydáno jeho souborné básnické dílo. Zemřel v roce 1901.
Dílo
- Divadlo
- Dante et Béatrix (1853), veršované drama o pěti dějstvích
- La Fille de Roland (1875), veršované drama o čtyřech dějstvích
- Dimitri (1876), opera o pěti dějstvích
- Les Noces d'Attila (1880), veršované drama o čtyřech dějstvích
- L'Apôtre (1881), veršované drama o třech dějstvích
- Agamemnon (1886), veršované jednoaktové drama
- Mahomet (1890), veršované drama o pěti dějstvích
- Le Fils de l'Arétin (1895), veršované drama o čtyřech dějstvích
- France… d'abord (1899), veršované drama o čtyřech dějstvích
- Œuvres choisies (1913)
- Romány
- Comment on devient beau (1861)
- Comment on devient belle (1862)
- Le Fils de la terre (1864)
- La Lizardière, roman contemporain (3 svazky, 1883–1925)
- Le Jeu des vertus, roman d'un auteur dramatique (1886)
- Louise de Vauvert, le roman du phylloxera (1890)
- Poezie
- Poésies complètes (1850-1881) (1881)
- Poésies complètes (1850-1893) (1893)
Reference
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Henri de Bornier na Wikimedia Commons
- Autor Henri de Bornier ve Wikizdrojích
- Encyklopedické heslo de Bornier v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Osoba Henri de Bornier ve Wikicitátech
- Plné texty děl autora Henri de Bornier v databázi Gallica
- (francouzsky) Stručný profil na stránkách Francouzské akademie
31. křeslo Francouzské akademie | ||
---|---|---|
Předchůdce: Xavier Marmier | 1893–1901 Henri de Bornier | Nástupce: Edmond Rostand |
Média použitá na této stránce
Henri de Bornier (1825-1901); Nouveau Larousse Illustrée; Dictionnaire Universel encyclopédique, publié sous la direction de fr:Claude Augé, deuxieme tome (de Belloc à Ch), édition année 1904.
Étienne Charles Henri, vicomte de Bornier
Signature Henri de Bornier