Henrietta Amálie Anhaltsko-Desavská (1720–1793)

Henrietta Amálie Anhaltsko-Desavská
portrét od Joachima Martina Falbeho, uložený na zámku Mosigkau
Narození	7. prosince 1720 Desava
Úmrtí	5. prosince 1793 (ve věku 72 let) nebo 5. prosince 1783 (ve věku 62 let) Desava
Povolání	sběratelka umění
Rodiče	Leopold I. Anhaltsko-Desavský[1] a Anna Louisa Föhsová[1]
Příbuzní	Anna Vilemína Anhaltsko-Desavská, Leopoldina Marie Anhaltsko-Desavská, Luisa Anhaltsko-Desavská, Leopold II. Maximilán Anhaltsko-Desavský, Jiří Heinrich Berenhorstský, Fridrich Jindřich Evžen Anhaltsko-Desavský, Vilém Gustav Anhaltsko-Desavský, Dětřich Anhaltsko-Desavský a Mořic Anhaltsko-Desavský (sourozenci)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Henrietta Amálie Anhaltsko-Desavská (7. prosince 1720, Dessau – 5. prosince 1793, tamtéž) byla princezna askánská, pátá a nejmladší dcera Leopolda I. Anhaltsko-Desavského a jeho neurozené manželky, dcery lékárníka, Anny Louisy Föhsové.

Život

V roce 1741 porodila jednadvacetiletá princezna Henrietta Amálie syna. Za jeho otce se pak odmítla provdat a byla vyhoštěna z Dessau. Následně ji rodiče vyškrtli jako možnou nástupnici a odebrali jí veškeré tituly. Sám její otec Leopold ale zplodil dvě nemanželské děti. Dalších jedenáct roků proto žila jako jeptiška v Herfordu, kde se setkala i se svojí tetou Johanou Šarlotou, která zde byla abatyší. Leopold se snažil najít pro svoji dceru možného manžela, všechny plány ale selhaly. Mezitím, po jedenácti letech, Henrietta Amálie žila s baronem Rackmannem. Ten byl o patnáct let mladší než ona a díky jejímu vlivu získal titul říšský hrabě.

Henriettin syn mezitím žil v rodině bankéře a jeho matka jej pravidelně navštěvovala. I díky pomoci synova "adoptivního otce" získala Henrietta Amálie velký dům v Bockenheimu, později pojmenovaný "Villa Passavant". Ten byl pak přestavěn na školu a v současnosti se zde nachází nemocnice.

Roku 1753 pak princezna získala další majetek, a to dům spolu s oranžérií. Byla schopnou ekonomkou i obchodnicí a proto z menšího domu udělala prakticky soběstačný statek. Pěstovala zde například pomeranče, chřest a jiné druhy zeleniny i ovoce. Mimo jiné se zde choval i bourec morušový, ze kterého se vyrábí hedvábí. O několik let později získala panství v Kreuznachu a založila zde malý zámek v klasicistním stylu, na kterém bychom dnes našli muzeum. Stavba zámku trvala do roku 1775.

Henriettě Amálii se povedlo vytvořit menší panství a sama byla prozíravá a schopná. Ona sama byla pětkrát bohatší než jiní zemědělci či baroni v regionu a k dosáhnutí takového majetku nevyužívala svoji rodinu. Byla známá i díky tomu, že finančně podporovala umění. V roce 1771 rozšířila svůj venkovský dům na hrad. Jen v prvním patře hradu bylo vystaveno přibližně 700 uměleckých děl. V té době jí bylo pouhých třicet jedna let, když její syn zemřel.

Roku 1790 získala dům ve Frankfurtu nad Mohanem. O dva roky později se ale francouzská vojska přesunula právě do Frankfurtu a Henrietta Amálie byla nucena utéct do rodného Dessau. Zde se přestěhovala do menšího panství zvaného "Palais Dietrich", které bylo pojmenováno po jejím bratru Dětřichovi Anhaltsko-Desavském, ten zemřel roku 1769.

Henriette Amálie zemřela o rok později, dva dny před jejími sedmdesátými třetími narozeninami. Byla pohřbena v Dessau, aniž by se jejího pohřbu zúčastnil některý z jejích příbuzných.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Henriette Amalie of Anhalt-Dessau na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Henrietta Amálie Anhaltsko-Desavská na Wikimedia Commons