Henrietta Nasavsko-Weilburská

Henrietta Nasavsko-Weilburská
	princezna Nasavsko-Weilburská, württemberská vévodkyně
	Henrietta v roce 1800
Narození	22. dubna 1780; Kirchheimbolanden
Úmrtí	2. ledna 1857; Kirchheim
Sňatek	28. ledna 1797
Manžel	Ludvík Württemberský
Rod	Nasavští
Dynastie	Nasavsko-Weilburská
Otec	Karel Kristián Nasavsko-Weilburský
Matka	Karolína Oranžsko-Nasavská
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Henrietta Nasavsko-Weilburská, počeštěle také Jindřiška Nasavsko-Weilburská (22. dubna 1780, Kirchheimbolanden – 2. ledna 1857, Kirchheim), byla rodem princezna Nasavsko-Weilburská a sňatkem s Ludvíkem Fridrichem i württemberská vévodkyně.

Život

Princezna Henrietta byla nejmladší dcerou Karla Kristiána Nasavsko-Weilburského, prvního knížete Nasavsko-Weilburského, a jeho manželky Karolíny Oranžsko-Nasavské, princezny oranžské. Henriettinými prarodiči z otcovy strany byli Karel August Nasavsko-Weilburský a Augusta Bedřiška Vilemína Nasavsko-Idsteinská, zatímco z matčiny strany to byli Vilém IV. Oranžský a Anna Hannoverská.

Poté, co Henrietta v dětském věku ztratila oba rodiče, vyrůstala v péči svého nejstaršího bratra Fridricha Viléma. Dne 28. ledna 1797 si v Hermitage vzala Ludvíka Fridricha, syna Fridricha II. Evžena Württemberského a jeho manželky, princezny Bedřišky. Podle dobových záznamů bylo manželství Ludvíka a Henrietty velmi šťastné. Sám Ludvík byl první důstojník pruské armády a od roku 1800 i generál, proto s ním musela často Henrietta cestovat. I díky cestování se jejich pět dětí narodilo v různých místech Evropy.

Několik let po sňatku měl ale Ludvík velké dluhy a byl nucen začít bydlet na zámku jeho staršího bratra Fridricha I. Viléma Württemberského. Na tomto zámku, zvaném Kirchheim, nakonec Ludvík i zemřel. Po smrti manžela si vyvinula Henrietta silný vztah k městu přilehlému Kirchheim. Sama povolala Alberta Knappa, velkého zastánce pietismu, aby v tomto město sloužil jako pastor. Dalšími památkami po jejím působení zde je i mateřská školka (1838), nemocnice (1840) nebo sbor dobrovolných hasičů. Při 150. výročí její smrtí v roce 2007 zde byly velké oslavy a výstava.

Henrietta Nasavsko-Weilburská zemřela 2. ledna 1857 v šestasedmdesáti letech přirozenou smrtí. Dědicem Ludvíka se stal jejich syn Alexandr, avšak nejznámější z Henriettiných potomků se stala Pavlína, která si vzala krále Viléma I. Württemberského.

Potomci

Z jejího manželství s Ludvíkem vzešlo pět dětí:

1. Marie Dorotea (1. 11. 1797 Pokój – 30. 3. 1855 Budapešť)
- ⚭ 1819 Josef Habsbursko-Lotrinský (9. 3. 1776 Florencie – 13. 1. 1847 Budapešť)), rakouský arcivévoda a uherský palatin
2. Amálie (28. 6. 1799 Wolany – 28. 11. 1848 Altenburg)
- ⚭ 1817 Josef Sasko-Altenburský (27. 8. 1789 Hildburghausen – 25. 11. 1868 Altenburg), vévoda sasko-altenburský v letech 1834–1848
3. Pavlína (4. 9. 1800 Riga – 10. 3. 1873 Stuttgart)
- ⚭ 1820 Vilém I. Württemberský (27. 9. 1781 Lubin – 25. 6. 1864 Stuttgart), 2. württemberský král od roku 1816 až do své smrti
4. Alžběta Alexandra (27. 2. 1802 Würzau – 5. 12. 1864 Karlsruhe)
- ⚭ 1830 Vilém Bádenský (8. 4. 1792 Karlsruhe – 11. 10. 1859 tamtéž)
5. Alexandr (9. 9. 1804 Petrohrad – 4. 7. 1885 Laško)
- ⚭ 1835 hraběnka Claudine Rhédey von Kis-Rhéde (21. 9. 1812 – 1. 10. 1841 Pettau), morganatické manželství